Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka]. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba]., měla se žalovaným uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě mu byla dne [datum] poukázána částka [částka], a dále smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na jejímž základě mu byla dne [datum] poukázána částka [částka]. Žalobkyně uplatnila nárok jako vydání bezdůvodného obohacení v celkové výši [částka], které mělo vzniknout tím, že žalovaný přijal uvedené peněžní prostředky a dosud je nevrátil, čímž se bezdůvodně obohatilŽalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Soud provedl důkaz listinami předloženými žalobkyní, zejména smlouvami o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a č. [hodnota], potvrzeními o platbách a smlouvami o postoupení pohledávek. Z potvrzení o platbách vzal soud za prokázané, že ze strany společnosti [právnická osoba]. byly na účet označený žalovaným poukázány částky [částka] a [částka]. Žalovaný žádné konkrétní skutkové námitky proti přijetí těchto částek neuplatnil a netvrdil ani neprokázal, že by je žalobkyni nebo její právní předchůdkyni vrátil. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba]. jako postupitelkou a společností [právnická osoba] jako postupnicí soud zjistil, že pohledávky za žalovaným byly postoupeny společnosti [právnická osoba] Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností [právnická osoba] jako postupitelkou a žalobkyní jako postupnicí pak soud zjistil, že tytéž pohledávky byly následně postoupeny žalobkyni. Uvedené listiny na sebe obsahově navazují a prokazují nepřerušený sled převodů tvrzených pohledávek od původní věřitelky až na žalobkyni.Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.V projednávané věci žalobkyně uplatnila nárok nikoli jako plnění ze smluv o spotřebitelském úvěru, nýbrž jako vydání bezdůvodného obohacení. Pro rozhodnutí proto bylo podstatné, zda bylo prokázáno, že žalovaný získal majetkový prospěch na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, že tento prospěch dosud nevydal a že žalobkyně je osobou oprávněnou jej po žalovaném požadovat. Na základě provedených smluv o postoupení pohledávek má soud za prokázané, že nárok nejprve přešel ze společnosti [právnická osoba]. na společnost [právnická osoba] a následně ze společnosti [právnická osoba] na žalobkyni. Tím byla prokázána aktivní věcná legitimace žalobkyně. Z provedených listinných důkazů soud dále zjistil, že žalovanému byly poukázány částky [částka] a [částka], tedy celkem [částka]. Jelikož žalovaný tyto částky nevrátil, vznikla mu povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku. Soud proto žalobě v částce [částka] vyhověl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem. Soud při určení odměny advokáta vycházel z § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť šlo o peněžité plnění uplatněné formulářovou žalobou v typově jednoduché a skutkově obdobné věci, v níž právní služby spočívaly v převzetí a přípravě zastoupení, předžalobní výzvě a sepisu návrhu ve věci samé. Účelem § 14b advokátního tarifu je právě zvláštní úprava mimosmluvní odměny v takových opakovaných a administrativně standardizovaných věcech, a proto soud nepoužil obecnou výši odměny podle § 7 advokátního tarifu. Z tarifní hodnoty [částka] tak náleží odměna [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, spolu se třemi paušálními náhradami hotových výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a daní z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka], tedy [částka].