Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

11 C 155/2024

Soud: Okresní soud v RokycanechDatum rozhodnutí: 7. 11. 2024Č. j.: 11 C 155/2024-26Samosoudce: JUDr. Ing. Ivo HruškaAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 8. 1. 2025Předmět řízení: zaplacení 61 749,72 Kč s přísl.ECLI:CZ:OSRO:2024:11.C.155.2024.1
smlouva o zápůjčcepostoupení pohledávkysmlouva o úvěrubezdůvodné obohacení
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 17. 11. 2026 máme 604 848 z 615 621 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (46) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se co do částky [částka], co do kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši 25,23 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a co do kapitalizovanému úroku z prodlení ve výši [částka] a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z úvěrové smlouvy č. [tel. číslo] ze dne [datum]. Touto smlouvou se původní věřitelka, společnost [právnická osoba], IČ [IČO], sídlem [adresa], zavázala poskytnout žalovanému úvěr [částka]. Žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných poplatků v celkové výši [částka] splatit v 78 pravidelných týdenních splátkách ve výši [částka] vrátit, tj. vrátit tyto nejpozději dne [datum] Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, když ani do nejzazšího dne, kdy měly být prostředky vráceny a poplatky uhrazeny, neuhradil ničeho. Původní věřitelka smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila pohledávku na žalobkyni. Žalobkyně upomínala žalovaného k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum]. Žalovaný přesto na výzvy nereagoval a neuhradil ničeho.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Ze smlouvy o úvěru č. [tel. číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek původní věřitelky poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši [částka] a závazek žalovaného splatit tento úvěr 78 pravidelnými týdenními splátkami ve výši [částka], kdy měsíční splátka sestává z částky na úhradu jistiny a z částky na úhradu poplatků spojených s poskytnutím úvěru v celkové výši [částka], tj. celková částka, kterou měl žalovaný původní věřitelce vrátit, činila [částka]. Tento souhrnný poplatek ve výši [částka] je součtem položek: úroku ve výši [částka], částky za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši [částka] a částky za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Dle tvrzení žalobkyně nedílnou součást smlouvy tvořily smluvní podmínky, avšak soud zjistil, že žalovaný stvrdil svým podpisem pouze první dvě strany smlouvy a na smluvní podmínky žalobkyně bylo ve smlouvě pouze odkázáno, resp. tvořily až strany následující po podpisu žalovaného. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitelka jejím prostřednictvím postoupila pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství. Z tabulky o umoření plyne, že žalovaný peněžní prostředky čerpal, ale na dluh neuhradil ničeho. Z podacího lístku soud zjistil, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně upomínán k úhradě dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], kdy oznámení bylo předáno poště dne [datum].Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části podle výroku I. tohoto rozsudku. V části uvedené pod výrokem II. shledal soud žalobu jako nedůvodnou, neboť má za to, že smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši [částka] uhradit dále částku [částka], označenou jako poplatek. Tento je sice ve smlouvě rozdělen na tři části (poplatek za úrok, administrativní činnost a hotovostní inkaso), nic to ale nemění na tom, že takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Soud připouští sjednání přiměřeného poplatku za poskytnutí úvěru, k tomu však v daném případě nedošlo. I kdyby soud vnímal sjednaný poplatek co do administrativní a inkasní složky za přiměřený, nelze totéž říci o sjednaném úroku ve výši [částka]. Ten jednak neodpovídá zákonným ustanovením o spotřebitelském úvěru, když představuje nepřiměřené zajištění spotřebitelského úvěru, a jednak, přepočten na procenta v porovnání s jistinou, představuje úrok ve výši 80,59 % a jedná se tak dle ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy.Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba se pohybovala mezi 8-9 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdkyně žalobce by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích neposkytla, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je v rozporu s dobrými mravy převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]).Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že žalovaný se na úkor žalobkyně obohatil o částku ve výši [částka], na kterou neuhradil ničeho. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], když z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě dne [datum]. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne [datum] a do 10. dne od tohoto data měl žalovaný žalobci vrátit peněžní prostředky, tedy do [datum]. Jelikož tak neučinil, dostal se od [datum] do prodlení s plněním svého závazku. Od tohoto data byl též soudem přiznán zákonný úrok z prodlení.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť neúspěch žalobkyně v řízení převyšoval její úspěch, přičemž žalovanému, jenž byl po celou dobu pasivní, v řízení žádné náklady nevznikly.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací