Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

11 C 39/2026

Téma · generováno AINeplatnost spotřebitelské úvěrové smlouvy pro nepřiměřené úroky

Soud: Okresní soud v RokycanechDatum rozhodnutí: 17. 9. 2026Č. j.: 11 C 39/2026-27Soudce: JUDr. Ing. Ivo HruškaAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 5. 10. 2026Předmět řízení: 25.834 Kč s přísl.ECLI:CZ:OSRO:2026:11.C.39.2026.1
neplatnost právního jednánínáklady řízeníneplatnost smlouvysmlouva o zápůjčcesmlouva o úvěrunáhrada nákladůpodnikatel

Shrnutí · generováno AI

Věřitel požadoval vrácení peněz ze smlouvy o úvěru včetně vysokých úroků a dalších plateb. Soud uzavřel, že smlouva je kvůli nepřiměřeným podmínkám v rozporu s dobrými mravy neplatná. Přiznal proto jen dosud nevrácenou část poskytnutých peněz a zákonný úrok z prodlení.

Shrnutí vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to text soudu ani právní věta; ověřte ho v plném textu níže.

Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Právní věta

⚠ Generováno AI

Úvěrová smlouva uzavřená se spotřebitelem adhezním způsobem se při zjevně nepřiměřené úrokové sazbě a RPSN příčí dobrým mravům a je jako celek absolutně neplatná podle § 588 věty první občanského zákoníku; nelze oddělit jen neplatné ujednání o úrocích. Soud k neplatnosti přihlédne z úřední povinnosti. Poskytnutá a dosud nevrácená jistina se vrací jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku.

Opěrné pasáže v textu rozhodnutí (3)

Doslovné úryvky z odůvodnění, které AI označila jako oporu právní věty. Ověřeno proti textu rozhodnutí.

  • Krajský soud v předmětném rozsudku, na rozdíl od soudu prvního stupně, podle kterého účastníci uzavřeli platnou smlouvu o úvěru a neplatné je pouze jejich ujednání o úrocích, dospěl k závěru, že úvěrová smlouva se zjevně příčí dobrým mravům a jako taková je jako celek podle § 588 věta první o. z. neplatná. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti a aplikace ustanovení § 577 o. z., je vyloučena.
    Zobrazit v textu
  • Jednou z hlavních zásad soukromého práva je to, že uspořádání smluvních vztahů musí být spravedlivé a nemůže zakládat zřejmou nerovnováhu k tíži slabší strany, což v projednávané věci nebylo dodrženo a zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.
    Zobrazit v textu
  • S ohledem na výše uvedené soud posoudil doloženou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou, žalovaná se tedy vyplacením jistiny pouze bezdůvodně obohatila o , částka, , přičemž z této částky již splatila celkem , částka, , proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku odpovídající poskytnuté a zároveň dosud nevrácené částky.
    Zobrazit v textu

Upozornění: Tuto právní větu vytvořila AI z plného textu rozhodnutí. Není to oficiální právní věta publikovaná soudem; ověřte ji v plném textu rozhodnutí níže nebo na webu soudu.

Předpisy v právní větě

Označená místa (33) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se smluvní pokutou v částce [částka] a s náhradami nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce [částka] zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do třiceti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o zápůjčce, na základě které byly žalobkyní poskytnuty peněžité prostředky, které se žalovaná zavázala spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím vrátit, což však nesplnila. RPSN činila dle sjednaných podmínek 1689 procent.Žalovaná potvrdila, že žalobkyně žalované zaslala [částka], avšak namítala, že úroky se jí zdají příliš vysoké a dále uvedla, že zápůjčku částečně splatila platbami ze dne [datum] a [datum], kdy uhradila částky [částka] a [částka].Žalobkyně se k jednání nedostavila, z jednání se omluvila.Soud provedl důkaz žalobkyní předloženou smlouvou o zápůjčce ze dne [datum], z níž zjistil, že smluvní strany uzavřely smlouvu, na základě které poskytla žalobkyně žalované částku [částka]. Úrok, výše a počet splátek a poplatků byly sjednány tak, že roční procentní sazba nákladů činila 1689 procent. Žalobkyně dále doložila, že na základě předmětné smlouvy byla žalovanému vyplacena celkem částka [částka]. Žalovaná z poskytnuté částky splatila [částka].Podle ustanovení § 2395 zákona číslo 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 1811 odstavce 1 o. z. veškerá sdělení vůči spotřebiteli musí podnikatel učinit jasně a srozumitelně v jazyce, ve kterém se uzavírá smlouva. Dle ustanovení § 580 odstavce 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle ustanovení § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dle ustanovení § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. Podle ustanovení § 2991 odstavce 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Soud se ztotožňuje s argumentací v rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č. j. [spisová značka], kde rozhodoval o odvolání proti rozsudku zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], a shledal obdobnou smlouvu absolutně neplatnou. Krajský soud v předmětném rozsudku, na rozdíl od soudu prvního stupně, podle kterého účastníci uzavřeli platnou smlouvu o úvěru a neplatné je pouze jejich ujednání o úrocích, dospěl k závěru, že úvěrová smlouva se zjevně příčí dobrým mravům a jako taková je jako celek podle § 588 věta první o. z. neplatná. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti a aplikace ustanovení § 577 o. z., je vyloučena. Na tomto závěru nic nemění zjištění, že výše úroku byla ve smlouvě sjednána transparentně a že žalobkyně vůči žalovanému splnila i informační povinnosti, které jí plynou ze zákona o spotřebitelském úvěru. Pokud ale měla žalovaná z poskytnutých [částka] vrátit s příslušenstvím odpovídajícímu roční procentní sazbě nákladů ve výši 1689 procent, tak nelze k jinému závěru dojít. Výši úroků je nutno posuzovat v době vzniku smluvního vztahu. Ve věci sp. zn. [spisová značka] Nejvyšší soud judikoval, že co se týče občanskoprávní judikatury, tato považuje za nepřiměřenou úrokovou míru ve výši 60 %, jež podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry. Obdobně judikoval Nejvyšší soud ve věci sp. zn. [spisová značka], kde uvedl, že v rozporu s dobrými mravy je výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejího sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěru nebo půjček. Ve věci sp. zn. [spisová značka] Nejvyšší soud shledal nemravnou úrokovou sazbu ve výši 66 % ročně. V předmětném případě činí úroková sazba 69,11 % ročně a RPSN úvěru činí 95,8 %. Takto sjednanou výši úroků a RPSN shledal soud jako rozpornou s dobrými mravy, neboť nelze odhlédnout od toho, že v době uzavření předmětné smlouvy činila obvyklá výše úroků i RPSN, za které banky v daném období poskytovaly úvěry na spotřebu, cca 10 % ročně. Podle výše citovaného rozsudku Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. I pokud by soud připustil, že při nebankovnímu úvěru a objemu poskytnutých finančních prostředků se může jevit přiměřenou sazba cca 3x vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, je možné jako ještě případně přiměřenou hodnotit sazbu úroků a RPSN ve výši okolo 30 %. Žalobkyní požadovaná sazba úroků a výše RPSN poskytnutého úvěru se z tohoto pohledu jeví jako zcela zjevně nepřiměřená (nemravná).Kromě výše úroku a roční procentní sazby nákladů je však třeba zohlednit i další okolnosti, za kterých byla smlouva uzavřena a přihlédnout i k jejímu dalšímu obsahu. Nelze pominout, že smlouva byla uzavřena mezi profesionálem a spotřebitelem, že byla uzavřena adhezním způsobem a že žalovaný na formuláři vypracovaném žalobkyní nemohl nic ovlivnit. Jednou z hlavních zásad soukromého práva je to, že uspořádání smluvních vztahů musí být spravedlivé a nemůže zakládat zřejmou nerovnováhu k tíži slabší strany, což v projednávané věci nebylo dodrženo a zakládá absolutní neplatnost smlouvy o úvěru.S ohledem na výše uvedené soud posoudil doloženou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou, žalovaná se tedy vyplacením jistiny pouze bezdůvodně obohatila o [částka], přičemž z této částky již splatila celkem [částka], proto jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku odpovídající poskytnuté a zároveň dosud nevrácené částky. Protože žalovaná částku, o kterou se bezdůvodně obohatila, žalobkyni nevrátila ani po výzvě, prostřednictvím které žalobkyně po žalované požadovala dlužnou částku uhradit, byla žalovaná od následujícího dne po uplynutí lhůty uvedené v této výzvě v prodlení. Soud proto vyhověl žalobě pouze v části na zaplacení zaslané peněžní částky spolu s úrokem z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty k jejímu zaplacení stanovené k zaslané upomínce, a to dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil třicetidenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když žalovaná uvedla, že v kratší lhůtě by nebyla schopna dlužnou částku uhradit.Ve zbytku žalovaného nároku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že nepřiznal žalované, jež byla v řízení částečně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení, neboť ta žádnou náhradu nákladů řízení nepožadovala.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací