Výrok
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se smluvní pokutou v částce [částka] zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím a smluvní pokutou ve výši [částka]. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému peněžité prostředky ve výši [částka] a žalovaný se je zavázal spolu s v žalobě specifikovaným příslušenstvím vrátit, což však nesplnil. Pro případ, že soud neuzná nárok žalobkyně na základě smlouvy o úvěru, požadovala žalobkyně, aby soud její nárok posoudil jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Soud provedl důkaz žalobkyní předloženou smlouvou o úvěru ze dne [datum], z níž zjistil, že originál tohoto dokumentu je v elektronické podobě, který je elektronicky podepsán pouze prostým, nikoli uznávaným elektronickým podpisem žalovaného. Jedná se pouze vypsané jméno žalovaného prostřednictvím textového editoru neobsahující žádný certifikát, tedy tím spíše neobsahující certifikát, na kterém je podpis založen a bylo by ho možné podle identifikátoru elektronické podatelny považovat za důvěryhodný, nejedná se o kvalifikovaný certifikát vystavený akreditovaným poskytovatelem certifikačních služeb v ČR. Z tohoto dokumentu soud tedy nemohl dovodit, že žalovaný smlouvu prokazatelně podepsal, tedy že byla uzavřena smlouva o úvěru a co bylo případně jejím obsahem. S ohledem na výše zmíněné vyjádření žalobkyně proto soud nárok posuzoval jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného.Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Soud uzavřel, že žalobkyně sice neprokázala, že s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, avšak prokázala, že žalovanému zaslala částku [částka], přičemž tato částka, jak bylo zdůvodněno shora, byla zaslána žalovanému bez prokázaného právního důvodu. Tím se žalovaný obohatil, byl povinen toto bezdůvodné obohacení vydat. Proto soud žalobě co do částky [částka] vyhověl. Protože žalovaný částku, o kterou se bezdůvodně obohatil, žalobkyni nevrátil ani po výzvě, prostřednictvím které žalobkyně po žalovaném požadovala dlužnou částku uhradit, byl žalovaný od následujícího dne po uplynutí lhůty uvedené v této výzvě v prodlení. Soud proto vyhověl žalobě pouze v části na zaplacení zaslané peněžní částky spolu s úrokem z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty k jejímu zaplacení stanovené k zaslané upomínce, a to dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. S ohledem na neplatnost úvěrové smlouvy proto soud žalobu zamítl ve výši žalované jistiny přesahující bezdůvodné obohacení žalovaného, stejně tak zamítl požadovanou smluvní pokutu. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů o právní moci tohoto rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 10,9 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 55,45 % a úspěchu žalobkyně v rozsahu 44,55 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum], z částky [částka] za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] a z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit k rukám zástupce žalobkyně.