Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], úroku ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit žalobkyni shora uvedenou částku s příslušenstvím s odůvodněním, že společnost [právnická osoba] (dále též „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou dvě smlouvy o spotřebitelském úvěru, přičemž na základě první smlouvy ze dne [datum], č. [hodnota], byla žalované poskytnuta částka [částka], kterou se žalovaná zavázala splácet formou 65 týdenních splátek po [částka] s tím, že se vedle vrácení finančních prostředků zavázala zaplatit žalobkyni částku [částka] sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou 15 % ročně, poplatku za zpracování půjčky ve výši [částka] a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Na základě druhé smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], č. [hodnota] pak byla žalované poskytnuta částka [částka] a žalovaná se vedle vrácení uvedených prostředků zavázala zaplatit žalobkyni částku [částka], která odpovídá součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] s úrokovou sazbou ve výši 14,75 % ročně, poplatku za zpracování půjčky ve výši [částka] a poplatku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Žalovaná se zavázala hradit poskytnutý úvěr spolu s poplatky formou 78 týdenních splátek po [částka], přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná porušila své povinnosti, neboť nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátku uhradila dne [datum] v případě obou jmenovaných úvěrů. Obě tyto pohledávky právní předchůdkyně žalobkyně za žalovanou byly na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupeny žalobkyni. Ke dni podání žaloby neuhradila žalovaná na dlužnou částku ničeho, přestože byla žalobkyní ohledně úhrady dlužné částky upomínána.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [Anonymizováno] Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byl prokázán skutkový stav popsaný v žalobě. Přestože žalovaná od právní předchůdkyně žalobkyně peněžní prostředky na základě uzavřených smluv převzala, nehradila právní předchůdkyni žalobkyně sjednané splátky řádně a včas. Žalovaná uhradila právní předchůdkyni poslední splátky ke dni [datum]. Předchůdkyně žalobkyně pohledávky za žalovanou postoupila žalobkyni smlouvou ze dne [datum], a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání). Žalobkyně zaslala žalované prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu k plnění.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.
7. Podle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
8. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
10. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
11. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že obě smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou jsou absolutně neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Mezi žalobkyní a žalovanou byly uzavřeny dvě smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] bylo zjištěno, že žalované byla za úplatu v celkové výši [částka] poskytnuta částka [částka], splatná v pravidelných 78 týdenních splátkách. Výše celkových nákladů na tento úvěr tak činí více než 100 % výše poskytnutých finančních prostředků při celkové době splácení 78 týdnů. Roční procentní sazba nákladů takovéto půjčky činí 15 849 %. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] vyplývá, že žalované byla poskytnuta částka [částka] za úplatu v celkové výši [částka], splatná v pravidelných 65 týdenních splátkách. I v případě této smlouvy tak výše celkových nákladů na tento úvěr činí více než 100 % výše poskytnutých finančních prostředků. Roční procentní sazba nákladů takovéto půjčky činí 16 756 % Taková smluvní ujednání má soud v souladu s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] za odporující dobrým mravům. Podmínky smluv byly dle názoru soudu nastaveny extrémním způsobem v neprospěch žalované jako spotřebitele a nerovnováha, založená sjednáním nepřiměřeně vysoké úplaty za poskytnutí úvěru (RPSN daného úvěru činila 15 849 % a 16 756 %, ačkoli obvyklá RPSN, za které banky v daném období poskytovaly úvěry na spotřebu, činila necelých 8 až 9 %) je v dané věci tak výrazná, že je nutné ujednání smlouvy hodnotit jako obecně nespravedlivé a rozporné s dobrými mravy. Je nutné přihlédnout k tomu, že žalobkyně je profesionálem na trhu v poskytování úvěru a její konání, kdy požaduje úplatu za poskytnutí úvěru významně vyšší, než je obvyklé, spoléhaje přitom na tíseň, nezodpovědnost, či malou finanční gramotnost dlužníků je nutno posuzovat jako společensky nežádoucí a nebezpečné, protože jde ve své podstatě o obchod s chudobou. Žalobkyně při sjednávání těchto smluv zcela vědomě kalkuluje s tím, že ve společnosti existuje určitý, nikoli malý, počet osob, které nejsou schopny pochopit a vyhodnotit ujednání ve smlouvě. Takové jednání však nemůže požívat právní ochrany.
12. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení jistiny poskytnuté žalobkyní s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 o. z., když podle ustanovení § 2991 odst. 1. o. z. se žalovaná přijetím peněžité hotovosti obohatila o částku [částka]. Z předložených listin a tvrzení žalobkyně, kterému žalovaná nijak neodporovala, vyplynulo, že žalovaná na svůj hradila jen částečně, a to do [datum]. Proto soud uložil žalované, aby získané bezdůvodné obohacení ve výši [částka] vrátila žalobkyni. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud jí taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], v rámci kterého žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do deseti dnů. Z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě dne [datum], přičemž podle § 573 o. z. se oznámení dostalo do sféry žalované dne [datum]. Protože žalovaná žalobkyni předmětnou částku v poskytnuté lhůtě deseti dnů nevrátila, dostala se ode dne [datum] do prodlení a od tohoto data byl žalobkyni soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když k určení lhůty delší neshledal soud důvodu.
13. Ve zbývající části nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout, neboť byla nedůvodná (výrok II. tohoto rozsudku).
14. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaná byla sice ve věci úspěšnějším účastníkem řízení, avšak v průběhu celého řízení zůstala zcela pasivní a žádné náklady řízení jí tedy nevznikly.