Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka], s úrokem ve výši 8,05 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] smlouvu [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši [částka], kdy úroková sazba byla účastníky dohodnuta ve výši 10,9 % ročně (dále jen „smlouva“). Součástí smlouvy jsou též Obchodní podmínky pro [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] (dále jen „OP“) a sazebník. Úvěr byl žalovanému poskytnut bezhotovostní formou. Žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet úvěr v měsíčních anuitních splátkách ve výši [částka] splatných vždy k 20. dni každého měsíce, přičemž první splátka měla být uhrazena dne [datum]. Žalovaný své povinnosti ze smlouvy řádně a včas neplnil a opakovaně se dostával do prodlení se splácením, v důsledku čehož žalobkyně prohlásila veškeré pohledávky ze smlouvy za splatné, o čemž žalovaného informovala. Žalovaný tak dluží žalobkyni jistinu ve výši [částka], poplatky ve výši [částka], kapitalizovaný úrok ve výši [částka], kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka]. Žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni nesplnil ani poté, co jej žalobkyně o zaplacení dlužné částky upomínala.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Zhodnocením předložených listin a s přihlédnutím ke všem okolnostem, které v řízení vyšly najevo, dospěl soud k těmto zjištěním a závěrům o skutkovém stavu: Dne [datum] byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena smlouva o úvěru č. 010294743R, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka], přičemž součástí smlouvy byly Obchodní podmínky pro ČSOB Spotřebitelské úvěry a sazebník žalobkyně. Peněžní prostředky byly žalovanému poskytnuty bezhotovostně na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal splácet žalobkyni poskytnutý úvěr ve splátkách sjednaných ve smlouvě spolu s úroky z úvěru ve výši 10,9 % ročně (důkaz: Smlouva o úvěru č. 010294743R ze dne [datum], Obchodní podmínky pro ČSOB spotřebitelské úvěry, doklad o převedení peněžních prostředků na účet žalovaného, sazebník poplatků, předsmluvní informace, žádost o poskytnutí úvěru). Žalovaný svým povinnostem hradit sjednaný úvěr spolu s úroky a poplatky řádně a včas nedostál, v důsledku čehož žalobkyně úvěr zesplatnila, o čemž žalovaného informovala (důkaz: transakční historie úvěru, výpisy z bankovního účtu, oznámení o zesplatnění úvěru). Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dluhu před podáním žaloby (důkaz: předžalobní výzva ze dne [datum] včetně poštovního podacího archu).
5. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy.
6. Podle § 2395 obč. zák. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 1751 odst. l a 3 obč. zák. lze část obsahu smlouvy určit i pouhým odkazem na obchodní podmínky vypracované odborovými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám uzavírajícím smlouvu známy. Podle ust. § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ust. § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Právně soud posoudil předmětnou smlouvu uzavřenou mezi žalobkyní a žalovaným jako smlouvu o úvěru uzavřenou podle § 2395 obč. zák. Nedílnou součástí této smlouvy jsou obchodní podmínky, kterými strany blíže upravily svá vzájemná práva a povinnosti. V daném případě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr, který se žalovaný zavázal splácet v souladu se smlouvou a obchodními podmínkami. Zatímco žalobkyně řádně splnila svou povinnost poskytnout žalovanému sjednanou částku, žalovaný svým povinnostem vyplývajícím ze smlouvy řádně a včas nedostál. V důsledku porušení povinnosti žalovaného splatit úvěr řádně a včas přistoupila žalobkyně k zesplatnění všech závazků žalovaného a vyzvala jej k zaplacení dlužné částky. Ke dni podání žaloby měla žalobkyně za žalovaným pohledávku sestávající z jistiny ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], a to spolu s úroky z úvěru z dlužné jistiny do zaplacení ve sjednané výši. Jelikož v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by žalovaný na svůj dluh něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně uhradil, nebo že by dluh z jiného důvodu zanikl, soud žalobě vyhověl. Žalobkyni vedle toho přísluší rovněž úrok z prodlení v souladu s § 1970 obč. zák. a nařízením vlády č. 351/2013 Sb. od [datum] do zaplacení. Nárok žalobkyně je tak i v této části důvodný. Lhůta k plnění byla určena třídenní (podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.).
8. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], z odměny za zastoupení advokátem ve výši 3x [částka] podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. (představující převzetí právního zastoupení, sepis žaloby a výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé), dále ze tří režijních paušálů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. za každý z těchto 3 úkonů právní služby a také z 21 % DPH podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ze součtu shora uvedených částek (vyjma soudního poplatku), což je [částka]. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).