Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně vůči žalovanému domáhá zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 22,32 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (dále též „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které byla žalovanému poskytnuta částka [částka]. Žalovaný se vedle vrácení finančních prostředků zavázal zaplatit částku v celkové výši [částka], která odpovídá součtu kapitalizovaných úroků ve výši [částka], administrativního poplatku ve výši [částka], odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a pojistného ve výši [částka]. Celkovou částku měl žalovaný splácet prostřednictvím 60 týdenních splátek po [částka]. Žalovaný porušil své povinnosti, neboť nehradil sjednané splátky řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení dlužné částky v celkové výši [částka] s příslušenstvím. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] byla postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku jejího postoupení žalobkyni uhradil žalovaný pouze částku [částka], přičemž od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby neuhradil žalovaný na předmětnou pohledávku ničeho. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhala z titulu předmětné smlouvy o spotřebitelském úvěru zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka] a dlužných úhrad za služby ve výši [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] spolu s příslušenstvím v podobě úroků z úvěru a zákonných úroků z prodlení.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.
3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v samotném návrhu na zahájení řízení, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.
4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] a Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byl prokázán skutkový stav popsaný v žalobě. Přestože žalovaný od právního předchůdce žalobkyně peněžní prostředky na základě uzavřené úvěrové smlouvy převzal, nehradil právnímu předchůdci žalobkyně sjednané splátky řádně a včas, když uhradil toliko částku v celkové výši [částka]. Předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni smlouvou ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno (zjištěno z Oznámení o postoupení pohledávky včetně dokladu o odeslání). Žalobkyně zaslala žalovanému prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvu k plnění.
5. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 obč. zák. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech.
6. Podle § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 1879 obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
8. Podle § 580 odst. 1 obč. zák. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
9. Podle § 588 věta první obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
10. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
11. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
12. Po zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná toliko z části, neboť shledal předmětnou úvěrovou smlouvu za neplatnou. Závěr o neplatnosti smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl v případě poskytnutého úvěru hradit vedle poskytnuté jistiny ve výši [částka] dále celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši [částka] sestávající ze součtu kapitalizovaných úroků ve výši [částka], administrativního poplatku ve výši [částka], odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka] a pojistného ve výši [částka]. Soudu je z úřední činnosti známo, že výše administrativního poplatku se odvíjí zejména od výše poskytovaného úvěru a představuje tak skrytý úrok. Zápůjční úroková sazba činila 32,15 % ročně a RPSN činila 215,65 %. Soud tedy dospěl k závěru, že ujednání o celkových nákladech spotřebitelského úvěru je dle ust. § 588 obč. zák. neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy, když v roce 2021 činila roční procentní sazba nákladů spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami cca 9 %. V předmětném případě tak roční procentní sazba nákladů poskytnutého úvěru přesahovala téměř dvacetičtyřnásobně její výši u bankovních spotřebitelských úvěrů v daném období. Ujednání o úrocích, resp. celkových nákladech spotřebitelského úvěru, pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích, resp. celkových nákladech spotřebitelského úvěru, neposkytl, kdy se navíc jednalo o adhezní (formulářovou smlouvu), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. V případě, kdy je nemravná převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz např. rozsudek ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). Jednou z hlavních zásad soukromého práva je to, že uspořádání smluvních vztahů musí být spravedlivé a nemůže zakládat zřejmou nerovnováhu k tíži slabší strany, což v projednávané věci nebylo dodrženo a zakládá absolutní neplatnost předmětné smlouvy o úvěru.
13. Soud posoudil doloženou úvěrovou smlouvu č. [hodnota] jako absolutně neplatnou, žalovaný se tedy vyplacením jistiny pouze bezdůvodně obohatil o [částka], z čehož žalobkyni uhradil toliko [částka], proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonnými úroky z prodlení od [datum], tj. po marném uplynutí lhůty k zaplacení dluhu na základě výzvy žalobkyně k vrácení finančních prostředků ze dne [datum], která marně uplynula dne [datum].
14. Ve zbytku žalovaných nároků soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.
15. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaný byl ve věci úspěšnější, žádné náklady řízení mu však nevznikly.