Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené částky představující bezdůvodné obohacení. Uvedla, že v minulosti byla mezi původní věřitelkou, právní předchůdkyní žalobkyně, společností [Anonymizováno] [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [adresa] (dříve také [právnická osoba]) a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru. Původní věřitelka postoupila pohledávku společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]., IČ [IČO], sídlem [adresa], která pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila na žalobkyni. Tuto smlouvu o spotřebitelském úvěru už se však žalobkyni nepodařilo dohledat, proto se domáhá po žalovaném toliko vydání bezdůvodného obohacení, když prostředky ve výši [částka] mu byly právní předchůdkyní žalobkyně prokazatelně vyplaceny.
2. Žalovaný v odporu proti zdejším soudem vydanému elektronickému platebnímu rozkazu uvedl, že s podnikatelskou skupinou [právnická osoba]., IČ [IČO], jejíž součástí má být i právní předchůdkyně žalobkyně, resp. původní věřitelka, uzavřel dne [datum] dohodu o narovnání tykající se žalované pohledávky identifikované variabilním symbolem [var. symbol]. Ke svému odporu současně přiložil dohodu o narovnání ze dne [datum]. Uvedl, že na základě této dohody pravidelně hradí sjednané splátky. Žalovaný namítl, že žalovaná pohledávka již byla narovnána a je plněna, proto navrhl žalobu zamítnout.
3. Z Dohody o narovnání ze dne [datum] uzavřené mezi společností [právnická osoba]., IČ [IČO] se sídlem [adresa], a žalovaným soud zjistil, že mezi těmito stranami byla uzavřena dohoda o narovnání, v rámci níž je narovnáván závazek ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] ze dne [datum].
4. Z Potvrzení o provedené platbě, které bylo vystaveno dne [datum], soud zjistil, že společnost [právnická osoba] poskytla peněžní prostředky ve výši [částka] na účet č. [č. účtu] patřící žalovanému a z Potvrzení o provedené platbě ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba] poskytla peněžní prostředky ve výši [částka] na účet č. [č. účtu] patřící žalovanému.
5. Z Oznámení o postoupení pohledávek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému, že pohledávka z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy č. [hodnota] ve výši [částka] byla dne [datum] postoupena a dále byla dne [datum] postoupena na žalobkyni.
6. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z podacího lístku z téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně zaslala žalovanému dne [datum] výzvu k úhradě dlužné částky ve lhůtě do tří dnů.
7. Žalobkyně předložila soudu rovněž nedatovaný a nepodepsaný návrh smlouvy o spotřebitelském úvěru mezi původní věřitelkou (společností [právnická osoba]) a žalovaným, kdy předmětem smlouvy měl být spotřebitelský úvěr ve výši [částka]. Jelikož nebylo doloženo, že by žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval, tak soud k této listině nepřihlížel.
8. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
9. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši [částka], a to ve dvou platbách, když dne [datum] převedla na bankovní účet žalovaného částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Ačkoliv žalovaný tvrdil, že mezi stranami byla uzavřena dohoda o narovnání a že na tento svůj závazek již řádně hradí, nemá soud toto tvrzení žalovaného za prokázané, když z jím předložené listiny v podobě dohody o narovnání toto tvrzení bez dalšího nevyplývá. Soud v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že se v případě předmětné dohody o narovnání jedná se o jiného věřitele, že narovnání se má podle předmětné dohody vztahovat ke konkrétně specifikované smlouvě, tj. ke smlouvě o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] uzavřené dne [datum], zatímco předmětem tohoto řízení je závazek žalovaného vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení vzniklé z titulu poskytnutí částky ve výši [částka] na bankovní účet žalovaného dne [datum] a částky ve výši [částka] na bankovní účet žalovaného dne [datum]. Žalovaný žádné další důkazy k prokázání svého tvrzení o údajném zániku žalované pohledávky neoznačil a soudu nepředložil a k nařízenému jednání ve věci se, ač řádně předvolán, bez omluvy nedostavil. Soud mu tak nemohl poskytnout poučení podle ustanovení § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř. Na základě listinných důkazů založených ve spisu tak soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční plnění v celkové výši [částka], které jí žalovaný, ani částečně, nevrátil.
10. Z hlediska právního posouzení se tak v daném případě jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 o. z., když podle § 2991 odst. 1. o. z. se žalovaný přijetím peněžité částky obohatil o částku v celkové výši [částka]. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný na svůj dluh ničeho neuhradil. Proto soud uložil žalovanému, aby takto získané bezdůvodné obohacení ve výši [částka] žalobkyni, která nabyla pohledávku za žalovaným na základě řádně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, uhradil. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě k úhradě dlužné částky před podáním žaloby ze dne [datum], v rámci které právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky ve lhůtě do tří dnů. Z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě dne [datum], přičemž podle § 573 o. z. se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne [datum]. Protože žalovaný žalobkyni předmětnou částku v poskytnuté lhůtě tří dnů nevrátil, dostal se ode dne [datum] do prodlení a od tohoto data byl žalobkyni soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t., neboť v předmětném případě bylo řízení zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatňovaném žalobkyní opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech a předmětném řízení je peněžité plnění nepřevyšující [částka]. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).