Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky [částka], kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] a z částky [částka] od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a úroku ve výši 8 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému uloženo zaplatit výše uvedenou částku s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba]. (dále též „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které byla žalovanému poskytnuta částka [částka]. Žalovaný se uzavřením předmětné úvěrové smlouvy č. [hodnota] zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši [částka], která odpovídá součtu poskytnutých finančních prostředků ve výši [částka], úroků ve výši [částka], úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti přímo v místě svého bydliště ve výši [částka]. Žalovaný porušil své povinnosti, neboť nehradil sjednané splátky řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení dlužné jistiny úvěru ve výši [částka], úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši [částka], úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši [částka]. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. [hodnota] byla postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ze strany žalovaného na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá z titulu předmětné úvěrové smlouvy č. [hodnota] zaplacení neuhrazené jistiny ve výši [částka], úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši [částka], úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření Smlouvy ve výši [částka], úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka], úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], úroku vyčísleného za období od [datum] do [datum] z dlužné jistiny ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do [datum] ve výši [částka], úroků z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně odůvodnila podanou žalobu dále také tím, že právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě které byla žalovanému poskytnuta částka [částka]. Žalovaný se uzavřením předmětné úvěrové smlouvy č. [hodnota] zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku v celkové výši [částka], která odpovídá součtu poskytnutých finančních prostředků ve výši [částka], úroků ve výši [částka], úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši [částka]. Žalovaný porušil své povinnosti, neboť nehradil sjednané splátky řádně a včas. Právnímu předchůdci žalobkyně proto vzniklo právo na uhrazení dlužné jistiny úvěru ve výši [částka], úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši [částka], úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka] a úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši [částka]. Pohledávka za žalovaným ze smlouvy č. [hodnota] byla postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Za období od postoupení pohledávky ke dni sepisu žaloby nebylo ze strany žalovaného na předmětnou pohledávku žalobkyně uhrazeno ničeho. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá z titulu předmětné úvěrové smlouvy č. [hodnota] zaplacení neuhrazené jistiny ve výši [částka], úroku za sjednanou dobu poskytnutí úvěru ve výši [částka], úhrady za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy ve výši [částka], úhrady za administrativní činnost a vyhodnocení úvěrového případu ve výši [částka], úhrady za umožnění platit splátky v hotovosti ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka], úroku vyčísleného od [datum] do [datum] z dlužné jistiny ve výši [částka], zákonného úroku z prodlení vyčísleného od prodlení do [datum] ve výši [částka], úroků z úvěru ve výši 8 % ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši [částka] od [datum] do zaplacení, zákonných úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. Žalobkyně žalovaného před podáním žaloby vyzývala k úhradě dlužné částky, avšak bezúspěšně.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti částku ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté peníze vrátit včetně úroku ve výši [částka], úhrady za poskytnutí úvěru ve výši [částka], nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši [částka] a inkasního poplatku ve výši [částka], a to ve 14 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % ročně a roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 272,44 %.
4. Z transakční historie úvěru úvěrové smlouvy č. [hodnota] soud zjistil, že na smlouvu o úvěru č. [hodnota] uhradil žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně částku v souhrnné výši [částka].
5. Z pracovní smlouvy ze dne [datum], z výpisu z bankovního účtu žalovaného za období od [datum] do [datum], z výplatních lístků žalovaného za období [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru zkoumal schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet.
6. Ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému v hotovosti částku ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnuté peníze vrátit včetně úroku ve výši [částka], úhrady za poskytnutí úvěru ve výši [částka], nákladů na vyhodnocení úvěru ve výši [částka] a inkasního poplatku ve výši [částka], a to ve 14 měsíčních splátkách ve výši [částka]. Úroková sazba byla sjednána ve výši 8 % ročně a roční procentní sazba nákladů (RPSN) činila 272,44 %.
7. Z transakční historie úvěru úvěrové smlouvy č. [hodnota] soud zjistil, že na smlouvu o úvěru č. [hodnota] uhradil žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně částku v souhrnné výši [částka].
8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postupovaných pohledávek soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně a žalobkyně uzavřely tuto smlouvu, jejímž předmětem je mj. postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně za žalovaným, vyplývající z předmětných úvěrových smluv uzavřených mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným, žalobkyni.
9. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a z potvrzení o zaplacení kupní ceny bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávek žalobkyni a zároveň jej vyzval k zaplacení částky ve výši [částka].
10. Z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum] s poštovním podacím lístkem z téhož dne soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení celkem [částka] do dne [datum], přičemž tuto výzvu odeslal žalovanému dne [datum].
11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle § 1879 obč. zák. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
14. Podle § 580 odst. 1 obč. zák. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
15. Podle § 588 věta první obč. zák. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
16. Podle § 2991 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
17. Podle § 2993 obč. zák. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
18. Po zhodnocení skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná toliko zčásti, neboť shledal obě předmětné úvěrové smlouvy za absolutně neplatné. Závěr o neplatnosti obou smluv o úvěru soud dovozuje zejména z ujednání o výši celkových nákladů spotřebitelského úvěru, kdy žalovaný měl v případě spotřebitelského úvěru č. [hodnota] vedle poskytnuté jistiny ve výši [částka] uhradit dále souhrnný poplatek ve výši [částka] a v případě spotřebitelského úvěru č. [hodnota] vedle poskytnuté jistiny ve výši [částka] dále souhrnný poplatek ve výši [částka]. Soudu je z úřední činnosti známo, že výše administrativního poplatku se v těchto případech odvíjí zejména od výše poskytovaného úvěru a „poplatek“ tak ve skutečnosti představuje skrytý úrok, tedy nikoli platbu za služby, i když se toto zdání snažil právní předchůdce žalobkyně navodit. Tomu ostatně napovídá skutečnost, že právní předchůdce žalobkyně účtoval žalovanému poplatky za umožnění platit splátky úvěru v hotovosti u obou předmětných smluv v plné výši, ačkoli je z předpisů splátek obou úvěrů patrné, že tyto splátky se v převažujícím rozsahu kryjí (minimálně v období od [Anonymizováno] [Anonymizováno] do [Anonymizováno] [Anonymizováno]). Takto požadovaný nárok jen zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. Soud proto považuje nárok žalobkyně z titulu poplatků rovněž za ujednání o úrocích. Roční procentní sazba nákladů obou úvěrů činila 272,44 %. Podle ustanovení § 588 obč. zák. se jedná o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud tedy dospěl k závěru, že ujednání o celkových nákladech spotřebitelského úvěru je podle ustanovení § 588 obč. zák. neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Na tomto závěru nic nemění zjištění, že výše roční procentní sazby nákladů byla ve smlouvách zřetelně uvedena a že právní předchůdce žalobkyně splnil vůči žalovanému i informační povinnosti, které mu plynou ze zákona o spotřebitelském úvěru. Ujednání o úrocích, resp. celkových nákladech spotřebitelského úvěru, pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích, resp. celkových nákladech spotřebitelského úvěru, neposkytl. Kromě výše roční procentní sazby nákladů je však třeba zohlednit i další okolnosti, za kterých byly předmětné smlouvy uzavřeny a přihlédnout i k jejich dalšímu obsahu. Nelze pominout, že obě úvěrové smlouvy byly uzavřeny mezi profesionálem a spotřebitelem, že byly uzavřeny adhezním způsobem a že žalovaný na formulářích vypracovaných právním předchůdcem žalobkyně nemohl nic ovlivnit. V případě, kdy je nemravná převážná část ujednání úvěrové smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz např. rozsudek ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]). Jednou z hlavních zásad soukromého práva je to, že uspořádání smluvních vztahů musí být spravedlivé a nemůže zakládat zřejmou nerovnováhu k tíži slabší strany, což v projednávané věci nebylo dodrženo. Po přezkoumání žalobkyní předložených důkazů má soud v předmětném případě oproti výše uvedenému za to, že právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru ve smyslu § 86 zákona číslo 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru posuzoval úvěruschopnost žalovaného na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, přičemž nepostupoval pouze formálně. Bylo zjištěno, že poskytovatel úvěru v rámci posuzovaní úvěruschopnosti žalovaného ověřoval jeho příjmy i výdaje, za kterýmžto účelem si vyžádal pracovní smlouvu žalovaného, výplatní lístky a výpisy z bankovního účtu žalovaného, přičemž z těchto listin lze učinit závěr o tom, že žalovaný disponoval dostatečným příjmem pro hrazení úvěru při zohlednění jeho výdajů.
19. Soud tedy posoudil obě doložené úvěrové smlouvy jako absolutně neplatné. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení poskytnuté jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 obč. zák., když podle § 2991 odst. 1 obč. zák. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bylo zjištěno, že žalovaný přijal od právního předchůdce žalobkyně na základě předmětných smluv o spotřebitelském úvěru částku v souhrnné výši [částka], přičemž však již uhradil částku v celkové výši [částka]. Žalobkyni proto vůči žalovanému nadále svědčí právo na zaplacení částky (vydání bezdůvodného obohacení) ve výši [částka], a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., podle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jdoucího od [datum], tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení dlužné částky na základě předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně, až do zaplacení. Jelikož pohledávka za žalovaným byla právním předchůdcem žalobkyně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, je žalobkyně ve věci aktivně legitimována. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.
20. Ve zbytku žalovaných nároků soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (viz výrok II. tohoto rozsudku).
21. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaný byl ve věci úspěšnějším účastníkem řízení, žádné náklady tohoto řízení mu však nevznikly.