Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], se zákonným úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí soudu, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Nárok odůvodnila tím, že uzavřela se žalovaným dne [datum] rámcovou smlouvu, na základě které byl žalovanému aktivován běžný účet a žalovaný jej mohl začít plně využívat. Podpisem rámcové smlouvy požádal žalovaný o poskytnutí úvěru ve výši [částka]. Protože žalovaný splnil všechny smluvní předpoklady pro poskytnutí úvěru v souladu s obchodními podmínkami žalobkyně a podmínkami žalobkyně pro používání úvěru, bylo mu poskytnutí úvěru schváleno a dne [datum] byl žalovanému úvěr vyplacen na běžný účet v plné výši. Žalobkyně provedla vyhodnocení úvěruschopnosti žalovaného s kladným výsledkem. Jelikož žalovaný porušil závažným způsobem smluvní povinnosti, přistoupila žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními dne [datum] k zesplatnění úvěru, o čemž žalovaného informovala. Ke dni zesplatnění se dlužná částka skládala z nesplacené jistiny ve výši [částka] a nesplaceného smluvního úroku z úvěru ve výši [částka] za období od [datum] do [datum]. Od [datum] požaduje žalobkyně po žalovaném zaplacení smluvního úroku ve výši 12,75 % ročně. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu, avšak na tuto výzvu nijak nereagoval a svůj dluh neuhradil. Zákonný úrok z prodlení požaduje žalobkyně až od [datum], neboť dle interních pravidel poskytla žalovanému ve výzvě k plnění dodatečnou lhůtu. Žalobkyně se vůči žalovanému dále domáhá zaplacení částky ve výši [částka] odpovídající nepovolenému debetu na běžném účtu žalovaného.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Zhodnocením předložených listin dospěl soud k těmto zjištěním a závěrům o skutkovém stavu: Z Rámcové smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] včetně dodatků bylo zjištěno, že mezi žalovaným a žalobkyní byla uzavřena tato smlouva, na základě které žalobkyně aktivovala žalovanému běžný účet č. [č. účtu] a poskytla žalovanému úvěr ve výši [částka] (zjištěno z mimořádného výpisu z běžného účtu žalovaného), který se žalovaný zavázal splácet v souladu se smlouvou, obchodními podmínkami žalobkyně a podmínkami pro používání úvěru, a to spolu se smluvním úrokem ve výši 16,9 % ročně. Z přehledu plateb soud zjistil, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas. Ze zesplatňujícího dopisu – předžalobní výzvy ze dne [datum] bylo zjištěno, že v důsledku prodlení žalovaného s úhradou sjednaných splátek úvěru přistoupila žalobkyně ke dni [datum] k zesplatnění celého úvěru, o čemž žalovaného informovala a poskytla mu dodatečnou lhůtu k zaplacení. Žalovaný poté na svůj dluh již ničeho nezaplatil. Z mimořádného výpisu z bankovního účtu žalovaného bylo zjištěno, že se žalovaný na svém běžném účtu dostal do nepovoleného debetu ve výši [částka]. Žalobkyně žalovaného vyzývala k úhradě dluhu před podáním žaloby (zjištěno z předžalobní výzvy včetně podacího archu).
5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) ve znění účinném ke dni uzavření předmětné smlouvy.
6. Podle § 2395 obč. zák. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
7. Podle ustanovení § 1751 odst. l a 3 obč. zák. lze část obsahu smlouvy určit i pouhým odkazem na obchodní podmínky vypracované odborovými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám uzavírajícím smlouvu známy.
8. Podle § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
9. Soud dospěl na základě výše uvedených zjištění k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 obč. zák., na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši [částka] za smluvní úrok ve výši 16,9 % ročně. Žalovaný se zavázal uhradit žalobkyni poskytnutý úvěr ve výši [částka] spolu s úroky za podmínek sjednaných ve smlouvě o úvěru, v obchodních podmínkách a v podmínkách pro používání úvěru, a to ve splátkách podle podmínek úvěrové smlouvy. Žalovaný této povinnosti nedostál a dostal se tak do prodlení, v důsledku čehož žalobkyně poskytnutý úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalobkyni proto vzniklo právo na úhradu dlužné jistiny, nesplaceného smluvního úroku do zesplatnění úvěru, smluvního úroku za období ode dne zesplatnění úvěru až do zaplacení, jakož i zákonného úroku z prodlení. Krom toho vzniklo žalobkyni v souladu se smlouvou rovněž právo na úhradu nepovoleného debetu na běžném účtu žalovaného ve výši [částka].
10. Jelikož se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, přičemž žalovaný nevyvrátil její tvrzení, že své dluhy z předmětné smlouvy o úvěru a kontokorentu dosud neuhradil, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do smluvních úroků a zákonných úroků z prodlení z dlužných částek uplatněných v souladu s § 1970 obč. zák. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení až od [datum], tj. až po marném uplynutí dodatečné lhůty k plnění poskytnuté žalovanému ve výzvě k plnění, na což má právo. Lhůta k plnění byla určena třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.
11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši [částka] sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku v uvedené výši. Lhůta k plnění byla určena třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř.