Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí soudu, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela se žalobkyní dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota] se sjednaným úvěrovým rámcem [částka], na základě které se žalovaná zavázala poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách stanovených na 2,5 % z výše sjednaného úvěrového rámce a splatných vždy 20. dne v kalendářním měsíci. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná načerpala částku ve výši [částka], přičemž žalovaná na poskytnutý úvěr uhradila částku [částka]. Nedílnou součástí úvěrové smlouvy se staly úvěrové podmínky. Jelikož žalovaná porušila svoji povinnost hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění dle úvěrových podmínek a úvěr ke dni [datum] zesplatnila. Žalobkyně žalovanou o zaplacení celé dlužné částky upomínala, avšak žalovaná na výzvy nereagovala a po zesplatnění úvěru neuhradila žádnou splátku. Ke dni podání žaloby tak žalovaná dluží žalobkyni částku v celkové výši [částka] sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], poplatků za pojištění ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka] a smluvních pokut ve výši [částka]. Smluvní pokuta za prodlení žalovaného s úhradou měsíční splátky úvěru byla sjednána na [částka], přičemž vzhledem k opakujícímu se prodlení žalované s úhradou splátek vyúčtovala žalobkyně žalované smluvní pokutu v celkové výši [částka].
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Soud proto při rozhodování vycházel z tvrzení žalobkyně a z důkazů, které označila k prokázání svých tvrzení.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě žalobkyní předložených listin a s přihlédnutím ke všem okolnostem, které v řízení vyšly najevo, dospěl soud k těmto zjištěním a závěrům o skutkovém stavu: Ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] a úvěrových podmínek vzal soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely tuto smlouvu, na základě které byl žalované poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem ve výši [částka], z něhož žalovaná načerpala částku ve výši [částka]. Úvěr byl žalované poskytnut s úrokovou sazbou ve výši 23,9 % ročně a měl být splácen v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,5 % ze sjednaného úvěrového rámce. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad soud zjistil, že v průběhu trvání úvěrového vztahu uhradila žalovaná žalobkyni na poskytnutý úvěr toliko částku [částka]. Z výzvy ke splacení celého úvěru ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru čerpaného na základě úvěrové smlouvy v důsledku prodlení žalovaného s úhradou svých smluvních závazků. Úvěrový vztah trval do dne zesplatnění úvěru ze strany žalobkyně, tj. do dne [datum]. Z předžalobní výzvy k plnění včetně dokladu o odeslání soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou před podáním žaloby k úhradě dluhu.
5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle ustanovení § 1751 odst. l a 3 obč. zák. lze část obsahu smlouvy určit i pouhým odkazem na obchodní podmínky vypracované odborovými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám uzavírajícím smlouvu známy.
7. Podle § 1968 obč. zák. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle § 2048 obč. zák. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
9. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve sjednané výši a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splácet prostřednictvím sjednaných splátek. Zatímco žalobkyně řádně poskytla žalované peněžní prostředky a splnila tak svou povinnost plynoucí jí z uzavřené smlouvy o úvěru, tak žalovaná své povinnosti splácet čerpaný úvěr řádně a včas nedostála. Přitom žalovaná nárok žalobkyně nijak nezpochybnila a v řízení nebylo zjištěno nic k tomu, že by na svůj dluh zaplatila něčeho nad rámec tvrzení žalobkyně či že by žalovaná pohledávka zanikla jinak. Výši sjednané smluvní pokuty považoval soud za přiměřenou a odpovídající spotřebitelské ochraně proti nepřiměřeným smluvním ujednáním. Soud proto podané žalobě jako důvodné vyhověl a přiznal žalobkyni podle ustanovení § 1970 obč. zák. i příslušenství pohledávky spočívající v úrocích z prodlení v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla určena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.
10. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z nákladů na právní zastoupení, které sestávají z odměny stanovené podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve výši [částka] za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé) a paušální náhrady výdajů stanovené podle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. v částce [částka] za každý ze tří úkonů právní služby, jakož i z DPH ve výši 21 % z výše uvedených částek (vyjma soudního poplatku) podle § 137 odst. 3 o. s. ř., což je [částka]. Lhůta k zaplacení náhrady nákladů řízení byla stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. Povinnost žalované nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně byla stanovena podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.