Výrok
I. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [Anonymizováno] [Anonymizováno] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaní jsou povinni zaplatit společně a nerozdílně žalobci náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobce se domáhal po žalovaných zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že je vlastníkem domu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] na pozemku [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa] na adrese [adresa], v němž se nachází byt č. [hodnota]. Žalovaná č. [hodnota] užívala uvedený nájemní byt na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum], přičemž dne [datum] uzavřela manželství s žalovaným č. [hodnota], a tak z důvodu vzniku společného práva nájmu požaduje žalobce dlužný nájem solidárně po obou žalovaných. Nájemní smlouva byla sjednána na dobu určitou, a to od [datum] do [datum], avšak byla opakovaně prodlužována, naposledy do [datum], přičemž následně došlo k automatické prolongaci nájmu ve smyslu ust. § 2285 zák č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Nájemné bylo v nájemní smlouvě sjednáno ve výši [částka], a to do [Anonymizováno] [Anonymizováno], následně bylo s účinností od [datum] zvýšeno na částku [částka] měsíčně. O zvýšení nájmu byli žalovaní informováni dne [datum]. Žalovaní neuhradili žalobkyni nájemné a úhrady za služby spojené s užíváním bytu za období měsíců [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] a dluží tak žalobkyni celkem částku [částka]. Ačkoliv byli k úhradě dlužné částky vyzváni dopisem ze dne [datum], neuhradili žalovaní žalobci doposud ničeho.
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Ze smlouvy o nájmu uzavřené dne [datum], kterou uzavřel žalobce jako pronajímatel a žalovaná jako nájemkyně, soud zjistil, že byla uzavřena na dobu určitou, a to od [datum] do [datum]. Účastníci se dohodli, že žalovaná bude platit nájemné ve výši [částka] měsíčně, přičemž v čl. IV. bylo dohodnuto zvyšování nájemného. Z dodatku k nájemní smlouvě ze dne [datum] se podává, že doba platnosti nájemní smlouvy na dobu určitou byla prodloužena na období od [datum] do [datum], následně byla po uplynutí uvedené doby doba nájmu opět prodloužena dodatkem ze dne [datum], a to na období od [datum] do [datum]. Dodatkem ze dne [datum] vzal žalobce na vědomí sňatek žalované č. [hodnota] s žalovaným č. [hodnota]. Následně byla určitá doba nájmu opět prodloužena dodatkem ze dne [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], a to od [datum] do [datum]. Dne [datum] byl žalované č. [hodnota] doručen návrh na zvýšení nájemného, s nímž žalovaná projevila souhlas tím, že zaslala žalobci podepsaný evidenční list. Dopisem ze dne [datum], byli žalovaní vyzváni k úhradě dlužného nájemného včetně úhrady nákladů na služby spojené s užíváním bytu za období od [Anonymizováno] [Anonymizováno] do [Anonymizováno] [Anonymizováno], celkem ve výši [částka], a to nejpozději do 10 dnů ode dne doručení uvedené výzvy. Žalovaní navzdory uvedenému na svůj dluh ničeho neuhradili.
4. Podle ustanovení § 2201 o. z. se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.
5. Podle ustanovení § 2235 odst. 1 o. z. zavazuje-li nájemní smlouva pronajímatele přenechat nájemci k zajištění bytových potřeb nájemce a popřípadě i členů jeho domácnosti byt nebo dům, který je předmětem nájmu, nepřihlíží se k ujednáním zkracujícím nájemcova práva podle ustanovení tohoto pododdílu.
6. Podle ustanovení § 2246 odst. 1 o. z. si strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.
7. Podle ustanovení § 2251 odst. 1 o. z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.
8. Podle ustanovení § 2285 o. z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.
9. Podle ustanovení § 745 o. z. je-li obydlím manželů dům nebo byt, k němuž měl jeden z manželů ke dni uzavření manželství nájemní právo, vznikne uzavřením manželství k domu nebo bytu oběma manželům společné nájemní právo; při pozdějším uzavření nájemní smlouvy vzniká oběma manželům společné nájemní právo účinností smlouvy. To platí obdobně i v případě jiného obdobného závazkového práva.
10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu v souvislosti s citovanými zákonnými ustanoveními dospěl soud k závěru o důvodnosti podané žaloby. Žalovaní se ve smyslu ustanovení § 2235 o. z. stali nájemci bytu č. [hodnota] na adrese [adresa], žalovaná č. [hodnota] uzavřením nájemní smlouvy s žalobcem a žalovaný č. [hodnota] ve smyslu ustanovení § 745 o. z. uzavřením manželství s žalovanou č. [hodnota], a zavázali se platit žalobci nájemné a zálohy za služby. Nájemní poměr byl sjednán na dobu určitou a několikrát prolongován, naposledy ve smyslu ustanovení § 2285 o. z. na tutéž dobu jako předchozí období, nejvýše na dobu dvou let. Po dobu trvání nájmu měli žalovaní povinnost platit nájemné ve výši sjednané v nájemní smlouvě (§ 2246 o. z.), a to spolu se zálohou na služby (§ 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., o službách). Nájemné ani zálohy za služby však za měsíce [Anonymizováno] [Anonymizováno] až [Anonymizováno] [Anonymizováno] žalovaní neuhradili, ačkoliv byli ohledně této skutečnosti žalobcem upomínáni. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené shora citovaným nařízením vlády. Žalobce uplatnil úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti jednotlivých měsíčních plateb nájemného, k nimž byli žalovaní povinni. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) uložil soud žalovaným zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně úroků z prodlení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Pro úplnost soud uvádí, že by žalobce měl na základě výše uvedeného výpočtu nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka], avšak s ohledem na skutečnost, že se svým návrhem domáhal náhrady nákladů řízení toliko v rozsahu částky [částka], na což má právo, přiznal mu soud náhradu nákladů řízení v jím požadované výši. Lhůta k zaplacení nákladů řízení byla určena třídenní (§ 160 odst. l o. s. ř.) s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).