Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 2 250 Kč od [datum] do zaplacení, to vše ve splátkách po [částka] měsíčně, vždy k 15. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení byť jediné z nich.
II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.
III. Žalobkyně je povinna na náhradu nákladů řízení zaplatit žalovanému částku [částka], do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 30 615 Kč s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 15 % ročně s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba] dne [datum] s žalovaným uzavřela prostřednictvím internetových stránek [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno] smlouvu o úvěru č. [hodnota], na základě které poskytla žalovanému nejdříve dne [datum] částku [částka] a po navýšení úvěru částku [částka] dne [datum], které se žalovaný spolu s úrokem ve výši 279,83 % ročně (po navýšení dodatkem ze dne [datum] ve výši 233,11 % ročně) zavázal vrátit do třiceti dnů, dne [datum] byla splatnost za poplatek ve výši [částka] prodloužena do [datum]. Kromě jistiny a úroků požaduje žalobkyně zaplatit smluvní pokutu ve výši [částka]. Žalovaný neuhradil ničeho.Žalovaný uznal, že na žalovanou smlouvu je povinen uhradit částku [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] v zákonné výši. Požádal o uhrazení dluhu ve splátkách po [částka] měsíčně z důvodu, že je nezaměstnaný, úspory nemá, nepobírá ani podporu v nezaměstnanosti, protože v [Anonymizováno] 2024 ukončil podnikání v oboru zprostředkovatelské služby v oblasti kulturních a sportovních akcí, měl mizivé výdělky. V blízké době se přestěhuje k Praze, kde jeho umělecké založení skýtá nalezení vhodné práce, teď bydlí na malé vesnici, kde práci sehnat nemůže. Navrhl přiznat náhradu nákladů řízení za zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši [částka].Co do skutkových zjištění soud odkazuje na žalobní tvrzení, RPSN činí 1 141,20 % a po navýšení 2 014,3 %. Nárok z výše uvedené smlouvy přešel na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný doložil bankovní potvrzení, které prokazuje, že na výše uvedenou smlouvu č. [hodnota] uhradil celkem [částka] (dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], platby jsou vždy označeny číslem smlouvy).Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Soud posoudil věc podle ustanovení o bezdůvodném obohacení s ohledem na nemravné podmínky smlouvy, podle kterých měl žalovaný za částku zapůjčenou na necelý měsíc vrátit o téměř 5 000 Kč více, tomu odpovídá úroková sazba 233,11 % a RPSN přes 2 000 %. Taková faktická výše úrokové sazby dlužníka v drtivé většině případů nutně vrhá do ještě větší finanční tísně, než ve které se nalézal před tím, než mu úvěr byl poskytnut, a úvěr tak jeho finanční situaci nejenže neřeší, ale naopak zhoršuje. Dle judikatury Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Jestliže v daném období se úroková sazba nákladů u bankovních institucí pohybovala v rozmezí cca 8,00-10,00 % za jeden rok (dle statistických údajů České národní banky), tak pokud by soud připustil, že při nebankovní zápůjčce a objemu poskytnutých finančních prostředků se může jevit přiměřenou sazba cca 3 x vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, je možné jako ještě případně přiměřenou hodnotit sazbou ve výši okolo 30 % za jeden rok. Žalobkyně však požadovala více než osmi násobek a z tohoto pohledu se výše faktického úroku poskytnutého úvěru jeví jako nepřiměřená (nemravná). Tyto podmínky ještě zhoršuje smluvní pokuta. Žalobkyně ostatně alternativně navrhla posoudit věc podle zásad bezdůvodného obohacení.Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.V daném případě dospěl soud k závěru, že ujednání o všech poplatcích s ohledem na formulaci a podobu celé smlouvy nelze oddělit od ostatního obsahu, a je třeba proto mít za to, že neplatnou je celá smlouva.Dle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.V řízení bylo prokázáno, že žalovaný obdržel částku 25 000 Kč a vrátil 22 750 Kč. Proto soud vyhověl žalobě pouze v části nevrácené jistiny se zákonným úrokem z prodlení s tím, že žalovaný byl vyzván upomínkou ze dne [datum], aby dluh ihned uhradil, od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení. Ve zbylé části žalobu zamítl. Soud povolil žalovanému uhradit dluh v přiměřených splátkách s ohledem na jeho tíživou finanční situaci.O nákladech řízení soud rozhodl v § 142 odst. 2 o. s. ř. za situace, kdy žalovaný, který měl převážný úspěch ve věci, požadoval nahradit soudní poplatek.