Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit výše uvedenou částku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba]. se žalovaným uzavřela dne [datum] prostřednictvím internetových stránek [Anonymizováno].[Anonymizováno] -[Anonymizováno].[Anonymizováno] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému částku [částka], kterou se žalovaný se zavázal vrátit do [datum]. Úvěr byl poskytnut na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Žalovaný neuhradil ničeho.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Soud došel ke skutkovému závěru, který se shoduje s tvrzením žalobkyně. Splatnost celé částky byla ve smlouvě stanovena na [datum], RPSN i úroková sazba činí 0%. Nárok přešel na žalobkyni smlouvami o postoupení pohledávek ze dne [datum] a [datum] přes společnost [právnická osoba].Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Soud posoudil věc podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, protože došel k závěru, že smlouva je absolutně neplatná neboť se nejedná o smlouvu úplatnou, přičemž úplatnost je podstatnou náležitostí úvěrové smlouvy. Žalobkyně ostatně sama alternativně navrhla posuzovat návrh z titulu bez důvodného obohacení, když požaduje vrátit pouze zaslanou jistinu. Žalovaný nevrátil ze zaslané částky ničeho, proto mu soud uložil povinnost uhradit žalobkyni tuto částku spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., když soud nepochybuje o tom, že jednoznačně stanovená splatnost v byť neplatné smlouvě stanovuje jednoznačnou vůli smluvních stran.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b (jedná se o tzv. formulářovou žalobu, žalobkyně podává u zdejšího soudu celou řadu skutkově shodných žalob, např. ve věci [spisová značka], [spisová značka] nebo [spisová značka]) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].