Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit výše uvedenou částku s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba]. se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru, kterou poskytla žalovanému částku [částka], kterou se žalovaný zavázal splatit s úroky ve výši 457,5% ročně ve 24 měsíčních splátkách, úroky činily celkem [částka]. Žalovaný porušil splátkový kalendář, proto právní předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila dne [datum] a téhož dne žalovaného vyzvala k úhradě celého dluhu. Žalovaný neuhradil ničeho. Alternativně navrhla posoudit věc dle ustanovení o bezdůvodném obohacení.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Dle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Soud došel ke skutkovému závěru, že úvěrová smlouva je neplatná pro rozpor s dobrými mravy, kvůli nepřiměřené výši úroků, což odráží i RPSN ve výši přes 4 666 %. Žalobkyně ostatně požadovala jen vrácení jistiny. Žalobkyně prokázala, že žalovanému poslala výše uvedenou jistinu na účet č. [č. účtu]. Nárok přešel na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum].Žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně o tom, že nevrátil ze zaslané částky ničeho, proto mu soud uložil povinnost uhradit žalobkyni tuto částku spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení v zaslané výzvě k plnění.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b (jedná se o tzv. formulářovou žalobu, žalobkyně podává u zdejšího soudu celou řadu skutkově shodných žalob, např. ve věci [spisová značka], [spisová značka] nebo [spisová značka]) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].