Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to ve splátkách po [částka] měsíčně, vždy do 20. dne v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, a to pod ztrátou výhody splátek v případě nezaplacení byť jediné z nich.
II. Ve zbylé části se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit částku [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení ve výši 15% ročně s odůvodněním, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost [právnická osoba]. se žalovanou uzavřela dne [datum] prostřednictvím internetových stránek [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalované částku [částka], kterou se žalovaná se zavázala spolu s poplatkem ve výši [částka] splatit nejpozději do [datum]. Žalovaná nehradila ničeho. Alternativně žalobkyně navrhla posoudit nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Jednání se nezúčastnila.Žalovaná uznala pouze nesplacenou jistinu a navíc s úrokem z prodlení z částky [částka] v zákonné výši od [datum]. Projednávanou částku i následující den částku [částka] si půjčila proto, že plánovala rozjet podnikání, to ale nedopadlo. Nachází se v rozvodovém řízení, pracuje na brigádě [Anonymizováno] [Anonymizováno] s příjmy [Anonymizováno] – [částka] měsíčně a pak pobírá rodičovský příspěvek asi [částka]. Bude se hlásit na úřadu práce. Má čtyři děti, o které se stará jen ona, a manžel s nimi nechce nic mít. Je schopna splácet dluh ve splátkách maximálně po [částka] měsíčně. Ještě doplácí dluh z věci [spisová značka].Z listinných důkazů soud zjistil skutečnosti, které jsou zcela v souladu se skutkovými tvrzeními žalobce. Smlouva o úvěru byla sjednána dne [datum], jistina [částka], splatnost tři měsíce, s navýšením [částka], RPSN 4 355,73 %. Nárok z této smlouvy přešel na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Dále soud zjistil, že ve věci [spisová značka] bylo žalované uloženo zaplatit [částka] z nesplacené úvěrové smlouvy ze dne [datum] uzavřené se společností [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno].Podle § 2395 občanského zákoníku smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Dle § 580 odst. 1 o.z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud nemá za prokázané, že by mezi ní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o úvěru. Z předmětné smlouvy bylo zjištěno, že žalované byla za úplatu v celkové výši [částka] poskytnuta částka [částka] se splatností tří měsíců. Poplatek za poskytnutí úvěru je de facto kapitalizovaný úrok, který tak činí cca 272 % ročně. Takové ujednání má soud za odporující dobrým mravům a tedy neplatné dle shora uvedeného ustanovení občanského zákoníku. Ačkoli si je soud vědom, že každé sjednání úvěru představuje pro věřitele určité fixní náklady, které musí být následně zahrnuty do jeho jednotlivých splátek, neospravedlňuje tato skutečnost dle názoru soudu stranami sjednanou sazbu ročních procentních nákladů uvedeného úvěru, která je zcela nemravná a pro dlužníka likvidační. Uvedená výše této sazby dlužníka v drtivé většině případů nutně vrhá do ještě větší finanční tísně, než ve které se nalézal před tím, než mu zápůjčka byla poskytnuta, a zápůjčka tak jeho finanční situaci nejenže neřeší, ale naopak zhoršuje. Dle judikatury Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). Jestliže v daném období se roční procentní sazba nákladů u bankovních institucí pohybovala v rozmezí cca 8,00-10,00 % za jeden rok (dle statistických údajů České národní banky), tak pokud by soud připustil, že při nebankovní půjčce a objemu poskytnutých finančních prostředků se může jevit přiměřenou sazba cca 2 – 3 x vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, je možné jako ještě případně přiměřenou hodnotit sazbou ve výši okolo 30 % za jeden rok. Žalobkyně však požadovala téměř než stonásobek a z tohoto pohledu se výše úroku poskytnutého úvěru jeví jako naprosto nepřiměřenou (nemravnou).Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.V daném případě dospěl soud k závěru, že ujednání o úroku a potažmo roční procentní sazbě nákladů s ohledem na formulaci a podobu celé smlouvy nelze oddělit od ostatního obsahu, a je třeba proto mít za to, že neplatnou je celá smlouva.V řízení bylo prokázáno, že žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně částku uvedenou ve výroku I., přičemž jí následně ničeho nevrátila.Dle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.Žalovaná přijala plnění z neplatného právního úkonu, svou povinnost toto plnění vydat zpět žalobkyni dobrovolně nesplnila, a proto v této části shledal soud podanou žalobu důvodnou, a uložil žalované povinnost uhradit žalobkyni poskytnutou jistinu spolu se zákonným úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to následující dne po uplynutí třídenní lhůty od doručení, stanovené v předžalobní upomínce, odeslané dne [datum]. Teprve touto upomínkou byla žalovaná vyzvána k uhrazení bezdůvodného obohacení, neboť původně sjednaná splatnost úvěru je neplatná, neboť je neplatná celá smlouva. Soud jí umožnil dluh uhradit v přiměřených splátkách s ohledem na její tíživou životní situaci.O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobkyně měla ve věci úspěch jen částečný, zhruba poloviční.