Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům částku [částka] s 12,75 % zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem v částce [částka] od [datum] do [datum], a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobci se domáhali rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobcům částku [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že na základě smlouvy o zápůjčce, kterou žalobci uzavřeli s žalovaným dne [datum] prostřednictvím SMS komunikace zapůjčili[Anonymizováno] žalobci žalovanému částku [částka] s tím, že poskytnuté peněžité prostředky žalovaný vrátí dne [datum] spolu s úrokem ve výši [částka]. Dluh z předmětné smlouvy byl zajištěn směnkou vlastní vystavenou žalovaným jakožto výstavcem v [adresa] dne [datum] na řad žalobkyně č. [hodnota]. Žalovaný navzdory opakovaným výzvám žalobců i jejich právní zástupkyně na předmětný dluh ke dni podání žaloby neuhradil ničeho.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, po celou dobu řízení zůstal pasivní, na svou obranu neuvedl ničeho.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě předložených listin a s přihlédnutím ke všem okolnostem, které v řízení vyšly najevo, dospěl soud k těmto zjištěním a závěrům o skutkovém stavu věci: Z doložené SMS komunikace uskutečněné mezi žalobcem č. [hodnota] a žalovaným, k níž došlo ve dnech [Anonymizováno]. a [datum] se podává, že se žalobce č. [hodnota] dohodl s žalovaným na tom, že mu zašle na platební účet č. [č. účtu] vedený u společnosti [právnická osoba]. peněžní prostředky. Strany si ověřovaly, zda byly peněžní prostředky již připsány na účet žalovaného, což si následně dne [datum] v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] potvrdily. Z potvrzení o provedení transakce vystaveného bankou [Anonymizováno] bylo zjištěno, že z účtu vedeného na jméno žalobce č. [hodnota] byla ve prospěch účtu žalovaného odepsána dne , datum[částka] částka, . Ze směnky vlastní vystavené dne [datum] v [adresa] žalovaným soud zjistil, že se jejím prostřednictvím zavázal žalovaný zaplatit dne [datum] částku [částka] na řad žalobkyně č. [hodnota].
5. Podle ustanovení § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.
6. Podle ustanovení § 2392 odst. 1 o. z. lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky.
7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla platně uzavřena smlouva o zápůjčce podle ust. § 2390 o. z. Při peněžité zápůjčce věřitel ze smlouvy o zápůjčce splní svůj závazek přenechat dlužníku peníze nejen jejich předáním dlužníkovi v hotovosti, ale i formou bezhotovostního platebního styku, tj. bezhotovostním převodem na účet dlužníka. Písemná forma smlouvy o zápůjčce není zákonem vyžadována. V posuzovaném případě bylo prokázáno, že žalobci zapůjčili žalovanému dne [datum] částku [částka], kterou mu převedli na účet. Žalovaný částku přijal a z ujednání stran obsaženého ve směnce, jíž účastníci závazek ze smlouvy o půjčce zajistili, vyplývá, že se zavázal půjčené finanční prostředky vrátit žalobcům spolu s úrokem ze zápůjčky v kapitalizované výši [částka] do [datum]. Žalovaný zůstal v řízení zcela pasivní a uvedené skutečnosti nijak nerozporoval. Protože žalovaný závazek vrátit zapůjčené finanční prostředky v dohodnutém termínu, ale ani později, přes opakované výzvy žalobců nesplnil, uložil mu soud tuto povinnost svým rozhodnutím. Žalovaný se dostal do prodlení, a proto žalobcům náleží i úrok z prodlení z dlužné částky dle ust. § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícím po sjednané splatnosti zápůjčky. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když k určení lhůty delší neshledal soud důvodu.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].