Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] s 11,5 % zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovanou na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] uzavřené mezi společností [Anonymizováno] [právnická osoba]. jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. nabyla pohledávku za žalovanou od společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Tato společnost jakožto původní věřitel poskytla žalované dne [datum] částku ve výši [částka] převodem na její bankovní účet, jelikož mezi společností [Anonymizováno] [právnická osoba]. a žalovanou probíhala jednání o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou však není žalobkyně schopna soudu doložit. Žalobkyně tak požaduje úhradu žalované částky z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované. Žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky prostřednictvím předžalobní upomínky, která byla žalované odeslána dne [datum]. Žalovaná ani poté neuhradila žalobkyni ničeho.
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. V předmětné věci žalobkyně nedoložila smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi žalovanou a společností [Anonymizováno] [právnická osoba]. jako původní věřitelkou, nicméně ze sdělení banky [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum], které soud vyžádal na základě důkazního návrhu žalobkyně, bylo zjištěno, že dne [datum] byla ve prospěch bankovního účtu č. [č. účtu] vedeného na jméno žalobkyně, připsána částka [částka].
4. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
5. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
6. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
7. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 obč. zák. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že společnost [Anonymizováno] [právnická osoba]. poskytla žalované částku ve výši [částka]. Vzhledem k tomu, že nebyl prokázán právní důvod poskytnutí předmětné částky žalované, došlo k jejímu bezdůvodnému obohacení na úkor původního věřitele, společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. Žalovaná se tedy na úkor původního věřitele bezdůvodně obohatila o částku [částka]. Jelikož pohledávka za žalovanou byla původním věřitelem postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]., která tuto pohledávku za žalovanou postoupila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni, je žalobkyně ve věci aktivně legitimována. Soud proto v souladu s § 2993 o. z. uložil žalované povinnost vrátit žalobkyni částku ve výši [částka], a to včetně zákonného úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jdoucího od [datum] do zaplacení. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., to vše včetně daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud neshledal důvod pro přiznání plné náhrady nákladů řízení ve výši požadované žalobkyní, když její podání vykazuje všechny znaky tzv. formulářové žaloby dle § 14b a. t., kterými je jednak ustálený vzor uplatněný opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, na němž byl návrh žalobkyně podán a zároveň předmět řízení v podobě peněžitého plnění kde tarifní hodnota plnění nepřevyšuje [částka]. Náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit žalobkyni ve lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 o. s. ř.), a to k rukám její právní zástupkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).