Výrok
I. Soud neschvaluje smír účastníků uzavřený dne [datum] ohledně zaplacení částky [částka] s přísl., částky [částka] a úroku za poskytnutí úvěru, to vše v pravidelných měsíčních splátkách po [částka].
II. Žaloba ze dne [datum] na zaplacení částky [částka] s přísl. se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně s žalovanou uzavřely dne [datum] Smlouvu o úvěru č. [hodnota], kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka], když k vyplacení finančních prostředků došlo téhož dne. Žalovaná se zavázala tyto prostředky včetně sjednaného úroku po celou dobu trvání závazku ve výši 64,61 % ročně vrátit formou 48 měsíčních splátek ve výši [částka]. Kromě toho si strany dále sjednaly pojištění schopnosti žalované splácet úvěr, a to ve výši [částka] měsíčně, tedy celkem měsíční splátka činila [částka]. Tohoto svého závazku žalovaná nedostála a uhradila 27 splátek ve výši [částka], celkem [částka]. Vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala do prodlení delšího než 65 dní se splátkou za srpen 2023, požadovala žalobkyně úhradu celého závazku včetně sjednaného úroku, smluvní pokuty, smluvní pokuty jdoucí ve výši 0,1 % denně z aktuálně dlužné částky a nákladů za upomínání, když ke dni [datum] celý úvěr zesplatnila a žalované tak zbývalo uhradit částku [částka]. Po zesplatnění žalovaná hradila na závazek částečně, a to ve výši [částka]. Žalobkyně upomínala žalovanou k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne [datum]. Během řízení byl soudu dne [datum] doručen návrh na schválení soudního smíru, v němž žalobkyně uvedla, že se se žalovanou dohodly na vyřešení jejich sporu smírnou cestou, a navrhla, aby byl soudem schválen smír ohledně zaplacení částky [částka] s příslušenstvím, částky [částka] a úroku za poskytnutí úvěru a náhrady nákladů soudního řízení ve výši [částka], to vše v pravidelných měsíčních splátkách po [částka], kdy žalovaná uvedené částky postupně formou stanovených splátek uhradí žalobkyni. Při jednání soudu žalobkyně setrvala na svém návrhu na schválení smíru.
2. Žalovaná se k celé věci vyjádřila pouze tak, že s návrhem na schválení smíru souhlasí a rovněž navrhla, aby byl v žalobkyní navrhované formě soudem schválen smír.
3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: ze základních informací o klientovi, z výpisu záznamu z registru Solus, z nebankovního registru, z hodnocení klienta, z výpisu z účtu klienta, prohlášení klienta, předsmluvního formuláře a karty klienta bylo zjištěno, že žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované, když si obstarávala zjištění o jejích běžných příjmech a výdajích a její celkové bonitě. Ze Smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím předmětem je závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a závazek žalované tento úvěr včetně sjednaného úroku ve výši 64,61 % ročně vrátit formou 48 měsíčních splátek po [částka]. Mezi stranami byla rovněž sjednána smlouva pojistná, resp. Příloha č. [hodnota] ke Smlouvě o úvěru – Pojištění schopnosti splácet úvěr, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně pojistit schopnost žalované splácet úvěr a závazek žalované hradit za toto pojištění pojistné ve výši [částka] měsíčně po dobu trvání úvěrového závazku. Žalovaná měla celkem žalobkyni na jistině a úroku uhradit částku [částka] a k tomu dále zaplatit [částka] za pojištění schopnosti splácet úvěr. Z dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že dne [datum] bylo na účet žalované vyplaceno [částka]. Z upomínek ze dnů [datum], [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky a z oznámení o zesplatnění zbylé dlužné částky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně z důvodu prodlení žalované se splátkou za měsíc srpen 2023 zesplatnila celou zbývající dlužnou částku úvěru a požadovala její okamžitou úhradu. Z předžalobní výzvy a podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzývala žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby, a to dne [datum].
4. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
6. Podle § 2758 odst. 1 o. z. se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné.
7. Podle § 2782 odst. 1 o. z. má pojistitel právo na pojistné za dobu trvání pojištění.
8. Podle § 99 odst. 1 o. s. ř. připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu. Je-li to s ohledem na povahu věci vhodné, upozorní předseda senátu účastníky rovněž na možnost využití mediace podle zákona o mediaci nebo sociálního poradenství podle zákona o sociálních službách. A podle odst. 2 soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení.
9. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění se musel soud nejprve zabývat otázkou, zda je namístě schválit smír účastníků v dané věci. Soud postupoval podle výše uvedených ustanovení, načež shledal, že smír schválený soudem v takovém znění, v němž jej navrhly schválit účastnice, by byl v rozporu s právními předpisy, a proto takový smír neschválil. Smír je v rozporu s právními předpisy proto, že smlouva o spotřebitelském úvěru, na jejímž podkladě měl být smír soudem schválen, je neplatná. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaná měla vedle poskytnuté jistiny ve výši [částka] uhradit částku [částka] sjednanou jako úrok za poskytnutí úvěru ve výši 64,61 % ročně po dobu 48 měsíců řádného splácení úvěru. Soud připouští sjednání přiměřeného úroku či pevného poplatku za poskytnutí úvěru, k tomu však v daném případě nedošlo. Sjednaný úrok jednak neodpovídá zákonným ustanovením o spotřebitelském úvěru, když představuje nepřiměřené zajištění spotřebitelského úvěru, a jednak, je dle ustanovení § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) neplatný pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. [spisová značka], kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soudu je známa průměrná výše úrokových sazeb korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období a tato sazba se pohybovala mezi 7 – 8 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť žalobkyně by zcela jistě úvěr bez ujednání o úrocích neposkytla. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je v rozporu s dobrými mravy převážná část ujednání smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek ze dne [datum] č. j. [spisová značka]).
10. Žalovaná za celou dobu trvání závazku a i po skončení závazku (resp. po odstoupení žalobkyně od smlouvy a zesplatnění úvěru) uhradila žalobkyni na jistině, úrocích a pojištění úvěru celkem částku [částka], tedy došlo k vrácení jistiny a úhradě dalších [částka]. Soud vzal v úvahu skutečnost, že žalovaná by zřejmě neuspěla se svou žádostí o poskytnutí úvěru u bankovní instituce, a právě proto se obrátila na žalobkyni, která nemravnou výší úrokové sazby jednak mínila generovat pro sebe zisk a jednak se jí mínila „pojistit“ před rizikovostí poskytnutého úvěru. K této smlouvě však navíc bylo sjednáno pojištění schopnosti splácet poskytnutou částku ze strany žalované, které samo o sobě mělo sloužit jako pojištění žalobkyně proti vyšší míře rizikovosti úvěru. Na základě výše uvedených skutečností tak soud dospěl k závěru, že předmětná smlouva o úvěru uzavřená mezi účastnicemi je absolutně neplatná. Návrh stran na schválení předloženého soudního smíru tudíž soud nemohl schválit pro jeho rozpor s právními předpisy. O předmětu řízení proto rozhodl tak, že žalobu v celém rozsahu zamítl.
11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť úspěšná žalovaná náklady řízení nepožadovala a ani jí žádné náklady řízení nevznikly.