Výrok
I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku [částka] spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum] z částky [částka] jdoucím od [datum] do [datum] a z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku [částka] s příslušenstvím s tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o úvěru č. [hodnota], kterou se žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout částku ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal tuto částku splatit včetně sjednaných úroků, což však neučinil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému ústnímu jednání se nedostavil.
3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena dne [datum] smlouva o úvěru č. [hodnota], na základě které byl žalovanému na jeho bankovní účet č. [hodnota] -[Anonymizováno] / [Anonymizováno] žalobkyní poskytnut úvěr ve výši [částka]. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit v 36 měsíčních splátkách po [částka], efektivní úroková sazba uvedeného úvěru činila [Anonymizováno],[Anonymizováno] % ročně. Schopnost žalovaného řádně úvěr splatit žalobkyně prověřila mj. např. výpisem z účtu žalovaného za období od [datum] do [datum], výplatními páskami, či prohlášení žalovaného. Žalovaný přesto dle tvrzení žalobce v žalobě podmínky smlouvy řádně neplnil a do data zesplatnění celého úvěru uhradil pouze dne [datum] a dne [datum] po [částka], celkem tedy částku [částka]. V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru ke dni [datum], přičemž k tomuto datu činila nová jistina úvěru částku [částka], kterou byl žalovaný povinen uhradit žalobci nejpozději v den jeho zesplatnění. O zesplatnění úvěru byl žalovaný informován písemně dopisem žalobkyně ze dne [datum], který mu byl dne [datum] odeslán, a kterým byl vyzván, aby svůj dluh u žalobkyně ve lhůtě 10 dnů uhradil.
4. Usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] [spisová značka] - [Anonymizováno] -[Anonymizováno] schválil soud oddlužení žalovaného plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. Žalobkyně do tohoto řízení přihlásila pohledávku za žalovaným z úvěrové smlouvy č. č. [hodnota] ve výši [částka], a v průběhu insolvenčního řízení žalovaný dne [datum] zaplatil částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Následně však bylo insolvenčního řízení usnesením Krajského soudu v Plzni ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno] [spisová značka] - [Anonymizováno] -[Anonymizováno] zastaveno, a schválené oddlužení žalovaného zrušeno.
5. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o úvěru za neplatnou. Závěr o neplatnosti této smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši [částka] hradit dále smluvní úrok ve výši [Anonymizováno],[Anonymizováno] % ročně, přičemž takové ujednání má soud za neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 588 občanského zákoníku (dále jen o. z.). Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. [spisová značka], kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce či úvěru. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že výše úrokových sazeb u korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem nepřesahovala v České republice v daném období 15 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Soud přihlédl i ke skutečnosti, že se zároveň jednalo o smlouvu spotřebitelskou, kdy spotřebitel je jako výrazně slabší smluvní strana zvláště chráněn proti zneužívajícím ujednáním, přesto je celková koncepce smlouvy vyvážena výrazně v neprospěch spotřebitele (např. ustanovení 6.4. předmětné smlouvy, dle kterého se ke dni zesplatnění stává celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny úvěru, ze které je spotřebitel v případě okamžitého nezaplacení povinen hradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně). Proto soud posoudil uzavřenou smlouvu o úvěru za nemravnou jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]).
6. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 občanského zákoníku, když dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku [částka]. Po provedeném dokazování vyplynulo, že žalovaný před podáním žaloby uhradil žalobkyni celkem částku [částka], když dne [datum] a [datum] uhradil vždy částku [částka] a následně ještě dne [datum] částku 1 090,46 a dne [datum] částku [částka]. Jelikož se tedy žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku s tím, že počátek prodlení žalovaného s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k vrácení finančních prostředků oznámením ze dne [datum], když z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě dne [datum]. Dle § 573 občanského zákoníku se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne [datum] a do 10 dne od tohoto data měl žalovaný žalobci vrátit peněžní prostředky, tedy do [datum]. Jelikož tak neučinil, dostal se od [datum] do prodlení s plněním svého závazku. Od tohoto data byl též soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když k určení lhůty delší neshledal soud důvodu.
7. Co do zbytku nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout, neboť byla nedůvodná (výrok II. tohoto rozsudku).
8. Vzhledem ke skutečnosti, že ve věci byl převážně úspěšný žalovaný, náležela by mu dle § 142 odst. 2 poměrná část nákladů řízení. Protože však nebylo zjištěno, že by žalovanému v řízení jakékoli náklady vznikly rozhodl soud tak, že jejich náhradu žádnému z účastníků nepřiznal.