Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka] za období od [datum] do 18. 10 2024, spolu s úrokem ve výši 15% ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku [částka] s příslušenstvím z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z úvěrové smlouvy, kterou žalovaný se žalobkyní uzavřel dne [datum]. Touto smlouvouse žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši [částka] s RPSN 26,6 % ročně. Žalovaný tento úvěr čerpal, čímž mu v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši [částka]. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, žalobkyně proto dopisem ze dne [datum] prohlásila celý dluh žalovaného za splatný. Dlužnou částku tvořily dlužné splátky do data zesplatnění ve výši [částka], neuhrazená jistina ve výši [částka], obchodní úrok ve výši [částka], náklady na vymáhání ve výši [částka] a smluvní pokuty ve výši [částka]. Do dne zesplatnění žalovaný uhradil na poskytnutý úvěr celkem částku [částka]. Ode dne zesplatnění do dne podání žaloby žalovaný uhradil celkem částku ve výši [částka].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu řízení pasivní.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
5. Dle § 2048 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
6. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši [částka] a žalovaný se zavázal tyto prostředky splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku ve výši 23,837034 % ročně. Své povinnosti vyplývající ze smlouvy však žalovaný řádně neplnil. Proto žalobkyně využila svého práva vyplývajícího z příslušného ustanovení obchodních podmínek, kterými byl žalovaný dle předmětné smlouvy vázán, a od úvěrové smlouvy odstoupila. Žalovaný i přes částečné plnění na svůj dluh žalobkyni dále dluží na nesplacené jistině částku [částka] včetně příslušenství, uvedeného ve výroku tohoto rozsudku.
7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě a žalovaný nevyvrátil tvrzení žalobkyně, že dlužnou částku neuhradil, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroků a úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády číslo 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů.
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Lhůta plnění byla rovněž stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů, dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit zástupci žalobkyně.