Výrok
I. Žalovaný je povinen žalobci zaplatit částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za období od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náhradu nákladů řízení ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce [Jméno advokáta], advokáta.
Odůvodnění
Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dluh ze smlouvy o úvěru č. [hodnota] ze dne [datum]. Na základě uvedené smlouvy žalobkyně poskytla žalobci úvěr celkem ve výši [částka], přičemž bylo dohodnuto, že žalovaný má povinnost čerpanou částku splácet v 60 pravidelných měsíčních splátek po [částka] od [datum]. Od splátky splatné k [datum] přestal žalobce pravidelné splátky hradit. Žalovaný se tak dostal do prodlení se čtyřmi splátkami, splatnými od [datum] do [datum] (celkem [hodnota] splátky), a žalobkyně proto přistoupila v souladu s ustanovením čl. [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] k zesplatnění všech pohledávek žalovaného vyplývajících z uvedené smlouvy. Žalovaný ani poté již na svůj dluh ničeho neuhradil. Účastníci v uvedené smlouvě ujednali zajišťovací převod práva k předmětu financování, a to na dobu trvání pohledávky s tím, že dojde-li k zesplatnění pohledávky ze smlouvy vyplývající, je žalovaný povinen vydat žalobci do tří dnů a na vlastní náklady předmět financování. Nesplní-li žalovaný uvedenou povinnost, je žalobce oprávněn tento na náklady žalovaného odebrat na místě, na kterém se nachází, a to včetně použití všech dostupných prostředků. Dne [datum] došlo prostřednictvím vymáhací agentury k zabavení předmětu financování žalobcem. Zabavený automobil se následně podařilo dne [datum] odprodat za částku [částka], a následně byla žalovanému dopisem ze dne [datum] vyúčtována dlužná pohledávka vzniklá jeho zaviněním s tím, že termín k úhradě byl stanoven do [datum]. Žalobkyně se tedy domáhala úhrady dlužných splátek ve výši [částka], nesplacené jistiny (v důsledku zrušení úvěrové smlouvy) ve výši [částka], smluvní pokuty ve výši [částka] (dle čl. 16. odst. [právnická osoba] podmínek a sazebníku, které tvořili přílohu úvěrové smlouvy), úroku z prodlení ve výši [částka], smluvní pokuty v důsledku prodlení s úhradou jednotlivých splátek ve výši [částka], účelně vynaložených nákladů na poštovné ve výši [částka], dopojištění ve výši [částka], nákladů na zabavení vozidla ve výši [částka] a nákladů na odprodej vozidla ve výši [částka].Soud nařídil ve věci ústní jednání na den [datum], předvolání k tomuto jednání bylo žalovanému doručeno do vlastních rukou dne [datum], tedy více než deset dnů přede dnem jeho konání, přičemž byl upozorněn, že jestliže se k němu bez důvodné a včasné omluvy nedostaví, může být vynesen rozsudek pro zmeškání. Žalovaný se přesto bez omluvy k prvému nařízenému jednání ve věci nedostavil.Zástupce žalobkyně, která se na jednání dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání.Podle ust. § 153b odst. 1 zák. č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání.Posuzovaný vztah je vztahem ze smlouvy o úvěru dle ust. § 2395 a násl. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, podle kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do ručité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Z žalobních tvrzení, která soud považuje mezi účastníky za nesporná, je zřejmé, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, přičemž žalobce svoji povinnost ze smlouvy splnil, a úvěr ve výši [částka] žalovanému poskytl, a to za účelem financování koupě automobilu. Žalovaný však svoji povinnost tento úvěr žalobci splatit nesplnil, a se splátkami úvěru se dostal do prodlení. Z tohoto důvodu žalobce prohlásil v souladu s podmínkami uzavřené smlouvy úvěr za okamžitě splatný, a když ani poté žalovaný úvěr nedoplatil, přistoupil ke zpeněžení automobilu, který byl poskytnutým úvěrem financován, když k němu účastníci v úvěrové smlouvě sjednali zajišťovací převod práva. Za této situace dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, a vyhověl jí v plném rozsahu.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t. a odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. včetně paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] náhrada [částka] za 167 ujetých km v částce [částka] ([částka] za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 5,4 l/100 km a [částka] /km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky pro její prodloužení.