Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], (původně [Anonymizováno].[Anonymizováno], [Anonymizováno].[Anonymizováno].[Anonymizováno].), IČ: [IČO] a žalovaný jednali o uzavření úvěrové smlouvy, a na základě těchto jednání poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému dne [datum] částku ve výši [částka], která mu byla zaslána na jeho bankovní účet. Žalovaný uvedené finanční prostředky přijal, ale následně ničeho nevrátil. Žalovaný tak získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a žalobkyně, která pohledávku za žalovaným nabyla dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], má právo na jeho vrácení, a to včetně zákonného úroku z prodlení, který žalobkyně požaduje ode dne [datum], když žalovaný byl výzvou k plnění ze dne [datum] vyzván, aby svůj dluh do tří dnů uhradil.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu řízení pasivní.Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise.Ze zprávy [právnická osoba]. bylo zjištěno, že na účet č. [č. účtu], který je u tohoto peněžního ústavu veden na jméno žalovaného, byla dne [datum] připsána částka ve výši [částka] od společnosti [právnická osoba]. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek, včetně seznamu postupovaných pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že uvedená pohledávka za žalovaným byla původním věřitelem postoupena společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] [právnická osoba]. a Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla postoupena společnosti [právnická osoba]. Dopisem ze dne [datum], který byl dle podacího lístku [právnická osoba] téhož dne žalovanému odeslán, byl žalovaný informován o postoupení předmětné pohledávky s tím, že ji má novému věřiteli uhradit ve lhůtě tří dnů.V předmětné je potvrzením o provedené platbě prokázáno, že původní věřitel poskytl žalovanému částku ve výši [částka], přičemž uvedená pohledávka byla postoupena žalobci.Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 tohoto ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že původní věřitel žalovanému poskytl částku [částka]. Vzhledem k tomu že nebylo prokázáno uzavření smlouvy, došlo tím k jeho bezdůvodnému obohacení na úkor původního věřitele. Proto soud v souladu s § 2993 o. z. rozhodl, že žalovaný je povinen vydat částku, o kterou se obohatil, a to i včetně úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., jejichž počátek běhu se odvíjí od okamžiku, kdy měl žalovaný bezdůvodné obohacení na základě zaslané výzvy vrátit.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Soud neshledal důvody, pro které by na podanou žalobu nemělo být pohlíženo jako na „formulářovou“, když obdobných žalob již žalobkyně podala jen u zdejšího soudu několik (např. viz např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] či [spisová značka]), přičemž žalobkyně je navíc inkasní společností zabývající se vymáháním již splatných pohledávek v rámci své podnikatelské činnosti.