Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s kapitalizovaným úrokem ve výši [částka], s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] a spolu s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] jdoucím od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku [částka] s příslušenstvím uvedeným ve výroku tohoto rozsudku. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru č. [hodnota], kterou se žalobkyně zavázala vést pro žalovaného úvěrový účet s úvěrovým rámcem ve výši [částka]. Žalovaný v průběhu trvání úvěrového vztahu načerpal celkem částku [částka]. Na poskytnutý úvěr však uhradil pouze částku [částka], která byla započítána na úrok, poplatky a jistinu. Jelikož žalovaný nehradil úvěr řádně a včas, došlo ze strany žalobkyně k zesplatnění zbytku úvěru ke dni [datum]. Žalovaný však již ničeho neuhradil a žalobkyně tak u žalovaného eviduje pohledávku ve výši [částka] sestávající z neuhrazené jistiny ve výši [částka], nákladů na vymáhání ve výši [částka] a smluvních pokut ve výši [částka].
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu řízení pasivní.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru č. [hodnota] ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek žalobkyně, jakožto finančního ústavu, poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši [částka] a závazek žalovaného tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 26,28 % ročně splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 4 % z aktuální dlužné částky. Žalovaný byl dle podmínek sjednaných ve smlouvě povinen v případě opoždění se s úhradou splátky zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši [částka] (v případě, že by dlužná splátka byla nižší než [částka], je smluvní pokuta rovna výši dlužné splátky) a náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s upomínáním ve výši [částka] měsíčně. Dále byla žalobkyně oprávněna úvěr v případě, že žalovaný bude dlužit dvě a více splátek úvěr zesplatnit. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad je zřejmé, že žalovaný čerpal finanční prostředky dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka] a dne [datum] ve výši [částka] a dále z něj má soud za prokázané, jakým způsobem se žalovaný dostal do prodlení se splácením poskytnutého úvěru. Za období od [datum] do [datum] žalovaný žalobkyni na poskytnutý úvěr uhradil celkem částku [částka]. Z dopisu žalobkyně adresovaného žalovanému dne [datum] soud zjistil, že z důvodu prodlení žalovaného s úhradou jednotlivých splátek byl celý úvěr ke dni [datum] zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši [částka], a to do 14 dnů od sepsání této výzvy, tj. do [datum]. Žalovaný poté na svůj dluh ničeho neuhradil. Z tvrzení žalobkyně v žalobě pak soud zjistil, že ke dni podání žaloby žalobkyně za žalovaným evidovala pohledávku ve výši [částka], skládající se z neuhrazené jistiny ve výši [částka], z nákladů na vymáhání ve výši [částka] a ze smluvních pokut účtovaných ve výši [částka]. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil a případně prokázal opak, ale nestalo se tak.Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než v peněžitém.Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku z prodlení, leda, že dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 o. z. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši [částka] a žalovaný se zavázal žalobkyni vrátit vyčerpanou částku včetně smluvního úroku ve výši 26,28 % ročně ve splátkách odpovídajících minimálně 4 % z dlužné částky. Provedeným dokazováním bylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyně poskytla opakovaně na základě platně uzavřené úvěrové smlouvy žalovanému finanční prostředky, avšak žalovaný nedostál svým závazkům řádně a včas splácet měsíční splátky za poskytnutý úvěr a zaplatil jen částku [částka]. Žalobkyně proto nepochybila, pokud využila svého práva vyplývajícího z úvěrové smlouvy, a přistoupila k jednostrannému ukončení smluvního vztahu a zesplatnění pohledávky, čímž došlo ke vzniku povinnosti zaplatit dluh jednorázově. Protože se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného v souladu s § 1970 o. z., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši specifikované ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po dani podání žaloby. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Lhůta k plnění byla rovněž stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů, dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen náhradu nákladů řízení zaplatit zástupci žalobkyně.