Výrok
I. Řízení se co do částky [částka] zastavuje.
II. Žaloba se co do částky [částka] zamítá.
III. Na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků právo.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku [částka] s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce. Smlouva byla uzavřena dne [datum] a na jejím základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka], které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši [částka], odměnou za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], a to formou 58 týdenních splátek po [částka]. Ode dne [datum] do zaplacení byla v souladu s čl. 1.2 smluvních podmínek dlužná jistina úročena úrokem ve výši 23,72 % ročně. Žalovaný za celou dobu trvání smluvního vztahu až do okamžiku postoupení pohledávky uhradil částku [částka], a to na jistinu [částka], na úrok za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy [částka], na poplatek za administrativní činnost [částka] a na poplatek za hotovostní inkaso splátek [částka]. Poslední platba na pohledávku byla žalovaným uhrazena dne [datum]. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Ke dni postoupení činila výše pohledávky bez příslušenství částku [částka], z toho jistina byla ve výši [částka] a poplatek za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka]. Za období od postoupení pohledávky ke dni podání této žaloby bylo žalovaným uhrazeno celkem [částka].
2. V průběhu řízení vzala žalobkyně svoji žalobu zpět v rozsahu uvedeném ve výroku I., neboť žalovaný po podání žaloby, tj. dne [datum], uhradil žalobkyni na svůj dluh částku ve výši [částka], kterou žalobkyně započetla v celém rozsahu na jistinu a žádala, aby jí soud přiznal částku [částka] představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení do [datum], částku [částka] představující kapitalizovaný úrok do [datum], částku [částka] představující kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od [datum] do [datum] a částku [částka], představující kapitalizovaný úrok od [datum] do [datum], celkem tedy částku [částka].
3. Soud následně řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil podle ustanovení § 96 odst. 2 o. s. ř., když souhlas žalovaného nebyl nutný, protože ke zpětvzetí došlo před zahájením jednání.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celou dobu řízení zůstal pasivní.
5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Ze smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný a společnost [právnická osoba], uzavřeli smlouvu o půjčce, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši [částka], které se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem ve výši [částka], poplatkem za administrativní činnost ve výši [částka] a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši [částka], celkem se tak zavázal vrátit [částka] v 58 týdenních splátkách po [částka]. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky uvedené na zadní straně formuláře. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení pohledávky soud zjistil, že pohledávka byla postoupena žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován oznámením datovaným dne [datum], když toto mu na základě podacího lístku bylo odesláno dne [datum]. Z předžalobní upomínky soud zjistil, že žalovaný byl vyzýván k úhradě dlužné částky dopisem ze dne [datum], kdy z podacího lístku bylo prokázáno, že dne [datum] byla výzva zaslána s tím, že žalovaný byl vyzýván k plnění nejpozději do [datum]. Z tvrzení žalobkyně má soud za prokázané, že žalovaný v souvislosti s poskytnutým úvěrem uhradil před podáním žaloby částku [částka] a v průběhu řízení pak částku [částka]. Bylo případně na žalovaném, aby prokázal jinou výši úhrady dlužné částky, ale nestalo se tak.
7. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná, neboť shledal shora uvedenou smlouvu o půjčce neplatnou. Závěr o neplatnosti smlouvy soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaný měl vedle poskytnuté jistiny ve výši [částka] uhradit v 58 týdenních splátkách dále částku [částka]. Tento poplatek je sice ve smlouvách rozdělen na tři části (poplatek za úrok, administrativní činnost a hotovostní inkaso), nic to ale nemění na tom, že právní předchůdce žalobkyně je osobou, která se v rámci svého podnikání zabývá poskytováním spotřebitelských úvěrů a těžko by bez odpovídajícího úroku s žalovaným smlouvu uzavřel. Poplatek tak představuje skrytý úrok a nikoli platbu za služby, i když toto zdání se snažil navodit právní předchůdce žalobkyně. Takto požadovaný nárok zastírá další úročení peněz vedle již sjednaných úroků a slouží toliko pouze ke generování dalšího zisku, neboť zjevně nekryje individuálně finančně náročnější či rizikovější obchody. S ohledem na shora uvedené skutečnosti tak soud považuje celý nárok z titulu poplatku jako ujednání o úrocích. Toto však ve svém součtu vyjádřeném v procentech v porovnání s jistinou představuje úrok ve výši 74 % ročně a RPSN ve výši 195,06 % a jedná se tak dle ustanovení § 588 občanského zákoníku (dále jen o. z.) o ujednání neplatné pro zjevný rozpor s dobrými mravy. Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. [spisová značka], kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce. Soud zjišťoval průměrnou výši úrokových sazeb v korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v České republice v témže období, kdy bylo zjištěno, že tato sazba v roce 2015 činila cca 8 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků, potažmo RPSN, akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy, neboť právní předchůdce žalobkyně by zcela jistě zápůjčku bez ujednání o úrocích neposkytl, kdy se navíc jednalo o adhezní smlouvu (formulářovou), která neumožňuje, aby byla jakýmkoli způsobem měněna na základě dohody stran oproti již předvyplněnému formuláři. Vzhledem k výše uvedenému, kdy je nemravná převážná část ujednání té které smlouvy, je nutno jako na nemravnou nahlížet na smlouvu jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]).
8. S ohledem na shora uvedené závěry měla žalobkyně právo na vrácení půjčené jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám, když z hlediska právního posouzení se jednalo o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 o. z., když dle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Žalovaný se tak poskytnutím peněžité hotovosti obohatil o částku [částka]. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný již před výzvou k zaplacení pohledávky uhradil žalobkyni více, než činilo bezdůvodné obohacení a celkem vrátil žalobkyni zpět částku [částka].
9. Nárok na náhradu nákladů řízení by dle § 142 odst. 2 měl procesně úspěšný žalovaný, ale vzhledem ke skutečnosti, že nebylo zjištěno, že by mu jakékoli náklady řízení vznikly, rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.