Výrok
I. Žalovaný je povinen žalobkyni zaplatit částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně jdoucím od [datum] do zaplacení z částky [částka], a to do tří dnů od právní moci toho rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen uhradit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit jí částku [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], (dříve [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]), a žalovaný uzavřeli dne [datum] smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku celkem ve výši [částka], kterou se žalovaný ve smlouvě zavázal uhradit spolu s úroky. Žalovaný splátky nehradil řádně a včas, s jednotlivými splátkami se tak dostal do prodlení. Pohledávka za žalovaným byla dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Žalobkyně tak eviduje po zohlednění platby ze strany žalovaného pohledávku ve výši [částka].
2. Žalobkyně podáním ze dne [datum] doplnila žalobu tak, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] částku ve výši [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], tedy celkem částku ve výši [částka], což doložila potvrzeními banky o provedených transakcích. Zároveň upřesnila, že žalovaný před podáním žaloby uhradil dne [datum] částku [částka].
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k jednání nařízenému na den [datum] se bez řádné omluvy nedostavil, byť mu předvolání bylo dne [datum] doručeno. Právní zástupce žalobkyně svoji účast na jednání omluvil.
4. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že jejím obsahem je závazek právní předchůdkyně žalobkyně, společnosti [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši [částka] a závazek žalovaného tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 0,4026 % denně splácet pravidelnými měsíčními splátkami. RPSN u sjednaného úvěru činí 299,98 %. Smlouva odkazuje na Standardní informace o spotřebitelském úvěru a Standardní podmínky úvěrové smlouvy vztahující se na klienty v České republice. Právní předchůdkyně žalobkyně byla oprávněna úvěr zesplatnit v případě, že žalovaný bude v prodlení s úhradou splátek.
5. Z faktury ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl právní předchůdkyní žalobkyně vyzván k úhradě alespoň minimální částky ve výši [částka] a též byl informován o celkové dlužné částce, která činila [částka] a skládala se z neuhrazené jistiny ve výši [částka], 3x náhrady účelně vynaložených nákladů po [částka], tj. celkem [částka] a úroků ve výši [částka].
6. Z dopisu právní předchůdkyně žalobkyně ze dne [datum], který byl dle podacího lístku žalovanému řádně odeslán, bylo zjištěno, že z důvodu prodlení žalovaného s úhradou jednotlivých splátek byl celý úvěr zesplatněn a žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky ve výši [částka].
7. Právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného ve výše uvedeném dopisu též informovala o postoupení pohledávky na společnost [právnická osoba]., a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což předložením této smlouvy, Dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o pokračující koupi pohledávek a přiložením seznamu postoupených pohledávek prokázala.
8. Z žalobkyní předložených bankovních potvrzení a též ze zprávy společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum] má soud za prokázané, že právní předchůdkyní žalobkyně byla žalovanému poskytnuta dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, , dne , datum[částka] částka, a dne , datum[částka] částka, , tedy celkem částka ve výši [částka].
9. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 580 odst. 1 o. z. je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
11. Dle § 588 věta první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
12. Dle § 576 o. z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas.
13. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
14. Soud se ztotožňuje s argumentací v rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne [datum] č. j. [spisová značka], kde rozhodoval o odvolání proti rozsudku zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], a shledal obdobnou smlouvu absolutně neplatnou. Krajský soud v předmětném rozsudku, na rozdíl od soudu prvního stupně, podle kterého účastníci uzavřeli platnou smlouvu o úvěru a neplatné je pouze jejich ujednání o úrocích, dospěl k závěru, že úvěrová smlouva se zjevně příčí dobrým mravům a jako taková je jako celek podle § 588 věta první občanského zákoníku neplatná. K takové neplatnosti soud musí přihlédnout z úřední povinnosti a aplikace ustanovení § 577 o. z., je vyloučena. Na tomto závěru nic nemění zjištění, že výše úroku byla ve smlouvě sjednána transparentně a že právní předchůdkyně žalobkyně vůči žalovanému splnila i informační povinnosti, které jí plynou ze zákona o spotřebitelském úvěru. Pokud ale měl žalovaný z poskytnutých prostředků hradit úroku ve výši 146,95 % ročně, tak nelze k jinému závěru dojít. Výši úroků je nutno posuzovat v době vzniku smluvního vztahu. Ve věci sp. zn. [spisová značka] Nejvyšší soud judikoval, že co se týče občanskoprávní judikatury, tato považuje za nepřiměřenou úrokovou míru ve výši 60 %, jež podstatně (téměř čtyřnásobně) přesahuje horní hranici obvyklé úrokové míry. Obdobně judikoval Nejvyšší soud ve věci sp. zn. [spisová značka], kde uvedl, že v rozporu s dobrými mravy je výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejího sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovanými bankami při poskytování úvěru nebo půjček. Ve věci sp. zn. [spisová značka] Nejvyšší soud shledal nemravnou úrokovou sazbu ve výši 66 % ročně. V předmětném případě činí úroková sazba téměř 147 % ročně a RPSN úvěru činí téměř 300 %. Takto sjednanou výši úroků a RPSN shledal soud jako rozpornou s dobrými mravy, neboť nelze odhlédnout od toho, že v době uzavření předmětné smlouvy činila obvyklá výše úroků i RPSN, za které banky v daném období poskytovaly úvěry na spotřebu, cca 10 % ročně. Podle výše citovaného rozsudku Nejvyššího soudu jedná v souladu s dobrými mravy jen ten věřitel, který požaduje přiměřený úrok. I pokud by soud připustil, že při nebankovním úvěru a objemu poskytnutých finančních prostředků se může jevit přiměřenou sazba cca 3x vyšší než ta, která je poskytována bankami, s přihlédnutím ke skutečnosti, že může jít o dlužníka, který by na bankovní produkt nedosáhl, neboť by nevyhověl požadavkům banky na svoji bonitu, je možné jako ještě případně přiměřenou hodnotit sazbu úroků a RPSN ve výši okolo 30 %. Žalobkyní požadovaná sazba úroků a výše RPSN poskytnutého úvěru se z tohoto pohledu jeví jako zcela zjevně nepřiměřená (nemravná).
15. S ohledem na výše uvedené soud posoudil doloženou úvěrovou smlouvu jako absolutně neplatnou, žalovaný se tedy vyplacením jistiny pouze bezdůvodně obohatil o [částka], přičemž žalobkyni zaplatil částku ve výši [částka], proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], co je rozdíl mezi shora uvedenými částkami Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud mu taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k výzvě žalobkyně k úhradě dluhu ze dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], v rámci které žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky do tří dnů. Z předloženého podacího lístku bylo zjištěno, že tato listina byla podána k poštovní přepravě téhož dne, tedy [datum], přičemž podle § 573 o. z. se oznámení dostalo do sféry žalovaného dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Protože žalovaný žalobkyni předmětnou částku nevrátil, dostal se následujícího dne, tedy [datum], do prodlení, a od tohoto data byl žalobkyni soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce tří dnů od právní moci rozsudku.
16. Ve zbylé části nezbylo soudu s ohledem na shora uvedené závěry než žalobu zamítnout, neboť byla nedůvodná (viz výrok II. tohoto rozsudku).
17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 22,5 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61,25 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 38,75 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky [částka] za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši [částka] dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].