Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbytku se žaloba zamítáIII. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou, podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], domáhala vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalované uloženo zaplatit výše uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] (dále též „právní předchůdce žalobkyně“) uzavřela se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], na základě, které byla žalované poskytnuta částka [částka]. Žalovaná se vedle vrácení finančních prostředků zavázala zaplatit částku v celkové výši [částka], která odpovídá součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Celkovou částku měla žalovaná splácet prostřednictvím 24 měsíčních splátek po [částka]. Žalovaná porušila své povinnosti, neboť nehradila sjednané splátky řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně na předmětnou pohledávku pouze částku ve výši [částka]. Žalobkyně se vůči žalované domáhala z titulu uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], kapitalizovaných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] jdoucí od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] jdoucí od [datum] do zaplacení. Dále právní předchůdce žalobkyně uzavřel se žalovanou dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru č. [hodnota] na základě, které byla žalované poskytnuta částka [částka]. Žalovaná se vedle vrácení finančních prostředků zavázala zaplatit částku v celkové výši [částka], která odpovídá součtu kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka], s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně a částku za zpracování zápůjčky ve výši [částka] a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši [částka]. Celkovou částku měla žalovaná splácet prostřednictvím 21měsíčních splátek po [částka]. Žalovaná porušila své povinnosti, neboť nehradila sjednané splátky řádně a včas. Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně na předmětnou pohledávku pouze částku ve výši [částka]. Žalobkyně se vůči žalované domáhala z titulu uvedené smlouvy o spotřebitelském úvěru zaplacení dlužné jistiny ve výši [částka], poplatků ve výši [částka], kapitalizovaných úroků ve výši [částka], kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši [částka], úroků ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] jdoucí od [datum] do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 15 % ročně z dlužné jistiny ve výši [částka] jdoucí od [datum] do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a po celou dobu řízení zůstala pasivní.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], kterou žalovaná s právním předchůdcem žalobkyně dne [datum] uzavřela, bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně se zavázala poskytnut žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit v 21měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka měla být ve výši [částka]. Úroková sazba uvedeného úvěru činila 43 % ročně. Výše předpokládané roční procentní sazby nákladů činila 56,61 %. Dále smlouvou o spotřebitelském úvěru č. [hodnota], kterou mezi sebou účastnice uzavřely dne [datum] bylo prokázáno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalované úvěr ve výši [částka] a žalovaná se zavázala poskytnutý úvěr splatit v24měsíčních splátkách po [částka], přičemž poslední splátka měla být ve výši [částka]. Úroková sazba uvedeného úvěru činila 69 % ročně. Výše předpokládané roční procentní sazby nákladů činila 99,43 %. Dle čl. 6.1 Smluv je žalovaná v případě, že neuhradí řádně a včas splátku, má žalobkyně právo na smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Žalobkyně svůj závazek z uzavřené smlouvy splnila a žalovanému požadovaný úvěr ve výši [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [částka] vyplatila v hotovosti při uzavření smluv (což žalovaná stvrdila podpisem smlouvy). Žalovaná však dle tvrzení žalobkyně v žalobě podmínky smlouvy řádně neplnila, s úhradou splátek se dostala do prodlení žalobkyni uhradila pouze částku v celkové výši [částka]. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě svého dluhu ve lhůtě do [datum].
5. Dle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
6. Dle § 2991 odst. 1 o. z. platí, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
7. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
8. Po zhodnocení shora uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, ale toliko z části, neboť shledal shora uvedené smlouvy o úvěru za neplatné. Závěr o jejich neplatnosti soud dovozuje z ujednání o výši úroků, kdy žalovaná měla vedle poskytnuté jistiny ve výši [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [částka] hradit dále zápůjční úrok ve výši 43 % ročně a 69 % (RPSN v dané věci činila 56,61 % a 99,43 %), přičemž taková ujednání má soud za neplatná pro zjevný rozpor s dobrými mravy dle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Soud v souvislosti s tímto odkazuje na závěry Nejvyššího soudu uvedené v rozhodnutí pod sp. zn. [spisová značka], kdy s poukazem na citované rozhodnutí lze dovodit, že za přiměřený úrok by bylo možno ještě považovat úrok v sazbě, která by nepřevyšovala trojnásobek obvyklého úroku poskytovaného bankami, pokud by zde neexistovaly jiné mimořádné okolnosti v době uzavření smlouvy o zápůjčce či úvěru. Soudu je z jeho úřední činnosti známo, že výše úrokových sazeb u korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem nepřesahovala v České republice v daném období 8,50 % ročně. Soud v daném případě nezjistil žádné mimořádné okolnosti, pro které by bylo možné takto vysokou sazbu úroků akceptovat. Ujednání o úrocích pak nelze oddělit od ostatního obsahu smlouvy. Soud přihlédl i ke skutečnosti, že se zároveň jednalo o smlouvu spotřebitelskou, kdy spotřebitel je jako výrazně slabší smluvní strana zvláště chráněn proti zneužívajícím ujednáním, přesto je celková koncepce smlouvy vyvážena výrazně v neprospěch spotřebitele. Proto soud posoudil uzavřenou smlouvu o úvěru za nemravnou jako celek. Ostatně ke stejnému závěru dospěl opakovaně i Krajský soud v Plzni (viz například rozsudek tohoto ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]).
9. S ohledem na shora uvedené závěry má tak žalobkyně právo na vrácení jistiny s přihlédnutím k již uhrazeným platbám. Z hlediska právního posouzení se jedná o bezdůvodné obohacení ve smyslu ustanovení § 2291 odst. 2 o. z., když se žalovaná přijetím peněžité hotovosti obohatila celkem o částku [částka]. Z předložených listin vyplynulo, že žalovaná na svůj dluh uhradila částku v celkové výši [částka]. Proto soud uložil žalované, aby získané bezdůvodné obohacení ve výši [částka] žalobkyni vrátila. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, soud ji taktéž uložil povinnost vrátit jistinu dluhu spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu ustanovení § 1970 o. z. s tím, že počátek prodlení žalované s vrácením bezdůvodného obohacení soud váže k zaslané výzvě k úhradě ze dne [datum], v rámci, kterého žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky do [datum]. Protože žalovaná žalobkyni předmětnou částku v poskytnuté lhůtě nevrátila, dostala se ode dne [datum] do prodlení a od tohoto data byla žalobkyni soudem přiznán zákonný úrok z prodlení. Lhůta k plnění v tomto případě byla určena třídenní obecná dle ustanovení § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř., když k určení lhůty delší neshledal soud důvodu.
10. Ve zbytku žalovaných nároků soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (viz výrok II. tohoto rozsudku).
11. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalovaná byla sice ve věci úspěšnějším účastníkem řízení, avšak v průběhu celého řízení zůstala zcela pasivní a žádné náklady řízení jí tedy nevznikly.