Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni [částka] s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaný dne [datum] fyzicky napadl [jméno FO] (dále jen „poškozený“), který je pojištěncem žalobkyně. Rozhodnutím [právnická osoba] [adresa] č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] byl žalovaný uznán vinným z porušení ustanovení § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. Žalobkyně tímto návrhem nárokuje úhradu nákladů na léčení poškozeného v celkové výši [částka]. Rozsah zranění a s tím související léčebná péče vychází z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení, která byla zpracována odbornou revizní lékařkou žalobkyně, [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobkyně má nárok na náhradu toho, co plnila za poškozeného vůči tomu, kdo svým protiprávním jednáním způsobil pojištěnci žalobkyně újmu.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu řízení pasivní.Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ust. § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.Z výsledku správního řízení [právnická osoba] [adresa] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl uznán vinným mimo jiné z přestupku podle § 7 odst. 1 písm. b) zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích, a to na základě jeho jednání ze dne [datum], kdy poškozeného shodil z barové židle na zem a způsobil mu tak zranění, které si vyžádalo lékařské ošetření.Z vyúčtování zdravotní péče k náhradě za léčení od [Anonymizováno] ze dne [datum] soud zjistil, že poškozenému bylo poskytnuto dne [datum] ošetření a dále pak několik dalších ošetření v období od [datum] do [datum] v [právnická osoba]. a na [právnická osoba], a to v důsledku násilného úrazu ze dne [datum]. Celkové náklady na léčení byly vypočteny na částku [částka], další náklady výši [částka] byly vynaloženy za léky a výjezd ZZS. Celkem tedy žalobkyně v souvislosti se způsobeným zraněním uhradila poskytovateli zdravotnických služeb částku [částka].Z výzvy k zaplacení náhrady nákladů na zdravotnické služby ze dne [datum] a oskenované poštovní obálky soud zjistil, že [Anonymizováno] doručovala žalovanému výzvu k náhradě nákladů spojených s léčením poškozeného. Protože si ji však žalovaný ve lhůtě nevyzvedl, byla výzva provozovatelem poštovních služeb vrácena zpět odesílateli.Podle ustanovení § 55 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, má příslušná zdravotní pojišťovna vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.Z tvrzení žalobkyně a z předložených listinných důkazů má soud za prokázané, že v důsledku protiprávního jednání žalovaného bylo poškozenému způsobeno zranění hlavy, přičemž náklady na léčbu tohoto zranění byly žalobkyní uhrazeny v žalované výši. Vzhledem k tomu, že poškozený byl v době, kdy došlo k násilnému úrazu pojištěn u žalobkyně, je žalobkyně oprávněna domáhat se náhrady nákladů na léčení poškozeného po žalovaném. Bylo na žalovaném, aby v řízení tvrdil, a případně i prokázal opak, ale nestalo se tak.Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky, tak i co do úroku z prodlení z této částky uplatněného dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého má věřitel právo požadovat vedle plnění i úroky z prodlení ve výši stanovené shora citovaným nařízením vlády. Žalobkyně uplatnila úroky z prodlení v souladu s tímto ustanovením ode dne následujícího po datu splatnosti závazku žalovaného.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (žaloba a předžalobní výzva).