Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 10 765 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 10 465 Kč od 24. 12. 2024 do zaplacení.
II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně náklady řízení ve výši 2 615 Kč.
Odůvodnění
Předmětem řízení byl nárok žalobkyně na zaplacení 10 765 Kč jako příspěvku (ve výši 10 465 Kč) z titulu § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. za vozidlo reg. zn. [SPZ], VIN [VIN kód], ke kterému žalovaný jako vlastník/provozovatel neměl v době od 4. 11. 2023 do 11. 3. 2024 sjednáno povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, resp. v částce 300 Kč jako nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb.).Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v průběhu řízení byl procesně nečinný.Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě listinných důkazů, neboť takový postup byl možný a žalobkyně s ním souhlasila výslovně již v žalobě, u žalovaného bylo možné souhlas dovodit absencí reakce na usnesení soudu ze dne 17. 6. 2025, č. j. [spisová značka]. Jím byl totiž žalovaný vyzván, aby se ve lhůtě soudem stanovené vyjádřil, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, a zároveň byl upozorněn, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).Na základě dále uvedených listinných důkazů zjistil soud níže uvedené skutkové okolnosti, které hodnotil níže uvedeným právním způsobem dle příslušných právních předpisů, vše s výsledkem o skutkovém a právním závěru dále popsaným.Žalobkyně jako příjemkyně příspěvků od vlastníků motorových vozidel, které jsou provozovány bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, a to na základě zák. č. 168/1999 Sb., zjistila, že automobil uvedený v prvním odstavci odůvodnění neměl v tam uvedenou dobu sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Podle registru vozidel (jak soud ověřil dotazem na [právnická osoba] [adresa], dopravní odbor) nebyl sice pro uvedenou dobu provozovatelem a vlastníkem vozidla zaznamenán žalovaný, nýbrž [jméno FO], nar. [datum], avšak žalobkyně kupní smlouvou prokázala, že dne 27. 10. 2023 žalovaný předmětné vozidlo ztotožněné zejm. prostřednictvím VIN shora uvedeného v prvním odstavci odůvodnění rozsudku, zakoupil od uvedeného předchozího vlastníka (který je ostatně dosud evidovaný ve zmíněné evidenci jako vlastník a provozovatel předmětného vozidla, a to již od 3. 5. 2021). S ohledem na uzavřenou kupní smlouvu je tak třeba dovodit, že v předmětné době (od 4. 11. 2023 do 11. 3. 2024) byl vlastníkem vozidla žalovaný. Jemu také proto žalobkyně zaslala výzvu z 9. 10. 2024 k zaplacení příspěvku podle § 4 odst. 1, 2 ve výši dle § 4 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb. a stanovila splatnost příspěvku 10 465 Kč (161 dní po 65 Kč) do 60 dnů od doručení výzvy. Žalovanému též sdělila ohledně poplatku spojeného s uplatněním práva na příspěvek (§ 4 odst. 4 cit. zák., § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb.) ve výši 300 Kč, že jej nebude nárokovat, pokud dojde k zaplacení samotného příspěvku ve stanovené lhůtě. Zásilka byla žalovanému jako doporučená pod podacím číslem RR [hodnota] odeslána v den vyhotovení výzvy na adresu pobytu (viz i záhlaví rozsudku), přičemž žalovanému byla také podle potvrzení [právnická osoba]. také fakticky doručena, a sice 14. 10. 2024. Žalovaný však tuto povinnost nesplnil (resp. v řízení netvrdil a neprokázal pozitivní opak, zatímco žalobkyně dle zásad důkazního břemene nemůže prokazovat negativní tvrzení o tom, že žalovaný neprovedl předmětnou úhradu. Tudíž soud žalobkyni přisoudil nejen částku 10 465 Kč za příspěvek a 300 Kč za paušální náklady na uplatnění práva na příspěvek, ale dle § 1968 a § 1970 o. z. i úrok z prodlení z částky příspěvku ode dne následujícího po splatnosti stanovené ve výzvě (resp. až od pozdějšího žalobkyní požadovaného data 24. 12. 2024, přičemž soud podle § 153 odst. 2 o. s. ř. nemůže žalobkyni přisoudit více ve smyslu dřívějšího data úročení pohledávky za žalovaným, ačkoli prodlení při doručení výzvy 14. 10. 2024 a žalobkyní stanovené lhůty k plnění v délce 60 dnů nastalo již 13. 12. 2024), a to ve výši 12,75 % ročně (nař. vlády č. 351/2013 Sb.).Ve věci úspěšné žalobkyni bylo vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř.), které tvoří soudní poplatek 800 Kč a náklady právního zastoupení 1 815 Kč. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby, a to konkrétně ve znění od 1. 1. 2025. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby – vždy po 400 Kč (celkem 1 200 Kč), dále o 300 Kč jako náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba – vždy po 100 Kč, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) až c), bod 2., odst. 5 písm. a), vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně o náhradu za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. o částku 315 Kč [0,21 x 1 200 + 300)]. Důvod pro aplikaci § 14b AT soud shledal s přihlédnutím k výši předmětu řízení (nepřesahujícímu 50 000 Kč), k žalobě v podobě návrhu podaného žalobkyní na ustáleném vzoru uplatněném v podobných věcech téže žalobkyně, řešených zdejším soudem (např. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] atd.).Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaný aktivně ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvody.