10 C 36/2025

Odůvodnění

Předmětem řízení byl nárok žalobce na zaplacení částky 12 450 Kč s úrokem z prodlení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Žalobce tvrdil, že jde o platbu za nucený odtah vozidla žalovaného – RZ [SPZ], které bylo na zákazu zastavení zaparkováno 11. 6. 2024 v [adresa], dále za střežení a zaparkování vozidla na odstavném parkovišti žalobce v době od 11. 6. 2024 do 30. 11. 2024.Žalovaný se ve věci nevyjádřil, ačkoli mu žaloba byla doručena do vlastních rukou podle § 49 odst. 2-4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále případně jen o. s. ř.) v důsledku uplynutí 10-i denní lhůty po připravení zásilky na poště k vyzvednutí a po zanechání výzvy o tom na adrese evidované v informačním systému evidence obyvatel jako doručovací adresa, resp. adresa místa trvalého pobytu žalovaného [§ 46b písm. a) o. s. ř.]. Žalovaný zde zásilku také fakticky převzal do vlastních rukou proti podpisu dne 14. 3. 2025.Soud věc rozhodl bez nařízení jednání, jen na základě listinných důkazů, neboť takový postup byl možný a u obou účastníků bylo možné dovodit souhlas s takovým postupem v důsledku absence reakce na usnesení soudu ze dne 3. 3. 2025, č. j. [spisová značka]. Jím byli totiž oba účastníci vyzváni, aby se ve lhůtě soudem stanovené vyjádřili, zda s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí, a zároveň byli upozorněni, že pokud tak neučiní, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.).Z listinných důkazů (protokol o odtažení motorového vozidla č. [hodnota], údajů v kartě vozidla s RZ [SPZ], z výzvy k vyzvednutí vozidla a předžalobní výzvy datované 18. 7. 2024 spolu s dodejkou) soud zjistil, že žalovaný byl k datu 11. 6. 2024 veden jako vlastník a provozovatel výše uvedeného vozidla [Anonymizováno] modré barvy, které bylo zaparkováno v zákazu zastavení v [adresa], kde bylo v 9:20 hodin provedeno jeho odtažení prostřednictvím [právnická osoba]. a následné umístění na parkovišti na letišti, konkrétně na odstavném parkovišti [právnická osoba]., v areálu [adresa]. Výzvou z 18. 7. 2024 zn. [spisová značka] vyzval žalobce žalovaného k zaplacení předmětné částky, resp. v té době jen částky 5 700 Kč, z toho 2 400 Kč za odtah vozidla a 3 300 Kč za uskladnění do data vyhotovení výzvy (250 Kč/den za období od 1. – 7. dne uskladnění, dále 50 Kč (den za období od 8. dne uskladnění dále); žalovaný byl upozorněn, že i za další případné dny uskladnění na odstavné ploše mu vznikne povinnost hradit za každý takový den dalších 50 Kč. výzva byla koncipována též jako předžalobní, přičemž žalovanému bylo osvětleno, že k odtažení vozidla došlo na pokyn strážníka obecní policie v souladu s podezřením ze spáchání přestupku parkování v zákazu zastavení dne 11. 6. 2024 na výše uvedeném místě.Podle nařízení statutárního města [adresa] ze dne 20. 7. 2022 o maximálních cenách za nucené odtahy vozidel na území města [adresa], vč. střežení vozidla na parkovišti a jeho přitažení zpět činí maximální ceny za nucené odtahy vozidel – za jeden dokončený odtah 2 400 Kč (čl. II odst. 1. písm. c) cit. nařízení). Dále dle téhož nařízení maximální cena za střežení vozidla na stanoveném úložišti činí za 1. až 7. i jen započatá den částku 250 Kč, dále od 8. dne částku 50 Kč (čl. II odst. 2. písm. a), b) cit. nařízení).Na základě skutkových zjištění a citovaného nařízení žalobce soud shledal žalobu důvodnou, neboť žalobce provedl odtažení a uložení vozidla, jehož provozovatelem a vlastníkem byl evidován žalovaný, z důvodu parkování v zákazu zastavení. Ve smyslu nařízení citovaného v předchozím odstavci odůvodnění rozsudku tak žalovanému vznikla povinnost zaplatit částku 2 400 Kč za samotný odtah, dále částku za střežení vozidla na stanoveném úložišti v době od 11. 6. do 17. 6. 2024 v částce po 250 Kč/den a v době od 18. 6. do 30. 11. 2024 v částce 50 Kč/den. Celkem tak jde o částku 12 450 Kč. Žalovaný netvrdil a neprokazoval, že by žalobci tuto částku již uhradil, přičemž žalobce nemůže podle zásad důkazního břemene prokazovat negativní skutečnost (neuhrazení opodstatněné částky žalovaným). Žaloba tedy byla v základu shledána důvodnou.Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nař. vlády č. 351/2013 Sb., kterým se (mimo jiné) určuje výše úroků z prodlení, odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.S ohledem na citovanou právní úpravu o úroku z prodlení byl soudem shledán opodstatněným i nárok žalobce na úhradu takového příslušenství pohledávky. Žalobce nárok uplatnil z dílčích částek postupně nabíhajících cen za odtah a uskladnění vozidla, vyčíslených vždy do konce kalendářního měsíce, resp. v prvním případě, jde-li o platbu za odtah vozidla, od 6. 8. 2024.Ve věci úspěšnému žalobci bylo podle § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. vůči neúspěšnému žalovanému přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, představovaných (v souladu s § 137 odst. 1 o. s. ř.) jednak soudním poplatkem 800 Kč, a dále náhradou hotových výdajů (s ohledem na nezastoupení žalobce advokátem a neprokázání konkrétní výše vynaložení nákladů) za uplatnění nároku v soudním řízení – 300 Kč za jeden úkon, konkrétně pak 600 Kč za dva úkony (předžalobní výzva a žaloba).Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalovanému stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaný ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdil) žádné relevantní důvody.