Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 22 950 Kč s úrokem z prodlení ve výši:a) 11,75 % ročně z částky 1 530 Kč od 7. 5. 2022 do zaplacení,b) 15 % ročně z částek:- 1 530 Kč od 11. 2. 2023 do zaplacení,- 1 530 Kč od 15. 2. 2023 do zaplacení,- 1 530 Kč od 22. 2. 2023 do zaplacení,- 1 530 Kč od 13. 3. 2023 do zaplacení,- 1 530 Kč od 22. 3. 2023 do zaplacení,- 1 530 Kč od 3. 4. 2023 do zaplacení,- 1 530 Kč od 7. 5. 2023 do zaplacení,- 1 530 Kč od 12. 5. 2023 do zaplacení,- 1 530 Kč od 10. 6. 2023 do zaplacení,- 1 530 Kč od 21. 10. 2023 do zaplacení,- 1 530 Kč od 10. 11. 2023 do zaplacení,- 1 530 Kč od 14. 11. 2023 do zaplacení,- 1 530 Kč od 6. 7. 2024 do zaplacení,- 1 530 Kč od 29. 9. 2024 do zaplacení.
II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce náklady řízení ve výši 2 963 Kč.
Odůvodnění
Žalobce se domáhal vydání rozhodnutí, jímž by žalované byla uložena povinnost zaplatit mu celkem 22 950 Kč s úrokem z prodlení z jednotlivých částek a dílčích dat počátku úročení tak, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Zdůvodnění svého nároku opíral o tvrzení, že žalovaná se ve dnech předcházejících vždy o 1 jeden jednotlivým dnům počátku úročení dílčích částek 1 530 Kč uvedeným rovněž ve výroku I. tohoto rozsudku na různých linkách vždy v rámci hromadné dopravy provozované žalobcem nemohla prokázat kontrolorovi platným jízdním dokladem. Podle přepravních podmínek žalobce a příslušné právní úpravy je proto povinna zaplatit přirážku 15 x 1 500 Kč, přičemž ve spojení s tím uplatnil žalobce vůči žalované také nárok na neuhrazené jízdné, tj. 15 x 30 Kč.Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoli jí byla doručována do vlastních rukou postupem uvedeným v ust. § 49 o.s.ř.; po celou dobu řízení byla procesně nečinná.Za podmínek upravených v ust. § 115a o.s.ř. soud o věci samé rozhodl bez jednání, jen na základě listinných důkazů.Po skutkové stránce soud učinil z listinných důkazů – zápisů o přepravní kontrole – závěr, že žalovaná byla ve dnech zmíněných v prvním odstavci odůvodnění tohoto rozsudku pověřenou osobou žalobce opakovaně kontrolována v dopravních prostředcích žalobce (na linkách 15, 8, 177, 22, 26, 136, 23, 6, 5, 8, 15, 2 a [právnická osoba] linky 13 a 27) při kontrolách se neprokázala platným jízdním dokladem. V zápisech, které byly vždy jednotlivě o každé z kontrol sepsány, a které žalovaná podepsala, bylo obsaženo i poučení o způsobu úhrady dlužného jízdného a přirážky ve výši 1 500 Kč dle přepravních podmínek žalobce.Po právní stránce soud věc posoudil tak, že žalovaná použitím dopravního prostředku žalobce s ním uzavřela v 15 případech konkludentně přepravní smlouvu (§ 2550 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku – dále jen o. z.) a vznikla jí povinnost k úhradě jízdného, kterou nesplnila. Žalobci vznikl oprávněný nárok na úhradu přirážky ve výši 15 x 1 500 Kč, přičemž výše této přirážky nepřevyšuje nejvyšší přípustnou výměru danou zákonem o drahách (§ 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů), resp. zákonem o silniční dopravě (§ 18a odst. 3 zák. č. 111/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů). Zároveň je důvodný nárok žalobce na zaplacení dlužného jízdného, který podle přepravních podmínek žalobce ve shora uvedených dnech činil v nejnižší možné částce 30 Kč. Celkem je žaloba důvodná v plné výši nároku jistiny 22 950 Kč (15 x 1 500 Kč + 15 x 30 Kč). Důvodným byl shledán i nárok na úrok z prodlení, a to podle § 1968 a § 1970 o. z. Žalovaná se nezaplacením částky 1 530 Kč dostala do prodlení, které nastalo vždy dne následujícího po provedené kontrole, tj. v dílčích datech uvedených v jednotlivých odrážkách výroku I tohoto rozsudku. Od tohoto dne pak žalobci přísluší úrok z prodlení, jehož požadovaná výše nepřekračuje výši stanovenou právními předpisy (§ 1970 o. z., nař. vlády č. 351/2013 Sb.).Ve věci úspěšnému žalobci bylo vůči neúspěšné žalované přiznáno právo na náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř.), které tvoří soudní poplatek 1 148 Kč a náklady právního zastoupení 1 815 Kč. Tyto byly určeny dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění účinném ke dni učinění jednotlivých úkonů právní služby, a to konkrétně ve znění od 1. 1. 2025. Jde o odměnu advokáta za tři úkony právní služby – vždy po 400 Kč (celkem 1 200 Kč), dále o 300 Kč jako náhradu hotových výdajů spojených s každým z úkonů – vždy po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, žaloba, § 11 odst. 1 písm. a), d), § 14b odst. 1 písm. a) až c), bod 2., odst. 5 písm. a), vyhl. č. 177/1996 Sb.), a konečně náhradu za DPH v sazbě 21% (zák. č. 235/2004 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2013) z odměny i hotových výdajů advokáta, tj. o částku 315 Kč [0,21 x 900 + 300)]. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná povinna náhradu nákladů řízení zaplatit přímo advokátu žalobkyně.Lhůta k plnění předmětu řízení i povinnosti k náhradě nákladů řízení byla žalované stanovena obvyklá třídenní od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř.). Ke stanovení delší lhůty či k plnění ve splátkách soud neshledal v okolnostech případu ani v soudu známých poměrech účastníků (k nimž žalovaná ve prospěch jiné než třídenní lhůty k plnění aktivně ničeho netvrdila) žádné relevantní důvody.