Výrok
I. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč.
II. Žaloba se zamítá pro částku 4 945 Kč a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně od 9. 9. 2023 do zaplacení z částky 15 945 Kč.
III. Žalovaný je povinen do tří dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši 3 118 Kč k rukám [Jméno Zástupce].
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 4. 12. 2024 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 15 945 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru uzavřené dne 9. 8. 2023 mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobkyně společností [právnická osoba] (dále jen banka), na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr 11 000 Kč a žalovaný se jej zavázal vrátit do 8. 9. 2023.
2. Podle § 115a o. s. ř. rozhodl soud o žalobě rozsudkem bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. Žalovaný žádné důkazy nepředložil a k žalobě samé se nevyjádřil.
3. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupení pohledávky žalobkyni je doloženo smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 10. 10. 2024 a oznámením věřitele o postoupení ze dne 20. 10. 2024. Žalobkyně je proto oprávněna k podání žaloby.
4. Podle smlouvy o úvěru ze dne 9. 8. 2023 se žalovaný jako dlužník a banka jako věřitel dohodli na poskytnutí úvěru 11 000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit do 30 dnů od odeslání finančních prostředků spolu s úrokem 325,48 Kč a poplatkem 4 619,52 Kč.
5. Podle výpisu z účtu žalované byla dne 9. 8. 2023 poslána na účet č. [č. účtu] částka 11 000 Kč pod VS [var. symbol]. Zprávou [právnická osoba] ze dne 24. 3. 2025 je doloženo, že majitelem a disponentem účtu č. [č. účtu] je žalovaný a na účet byla dne 9. 8. 2023 připsána částka 11 000 Kč.
6. Z předložených listin soud zjistil, že mezi žalovaným a bankou byla dne 9. 8. 2023 uzavřena smlouva o úvěru, ve které se banka zavázala poskytnout žalovanému 11 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit celkem 15 945 Kč do 8. 9. 2023. Žalobkyně nepředložila ani nenavrhla důkazy k tomu, že banka náležitě zkoumala úvěruschopnost žalovaného podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to zjištěním a ověřením jeho příjmů a výdajů. V takovém případě je sjednaná smlouva neplatná podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, přičemž se jedná o neplatnost absolutní (k tomu srov. rozhodnutí Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020, sp. zn. C-679/18). Výplatou částky 11 000 Kč dne 9. 8. 2023 na účet žalovaného na základě neplatné smlouvy tedy vzniklo na straně majitele účtu bezdůvodné obohacení podle § 2991 odst. 1 o. z. a žalovaný je povinen částku 11 000 Kč vrátit, a to bez dalších sjednaných úroků a poplatků, neboť k těmto ujednání nelze pro neplatnost smlouvy přihlížet. Žalovaný byl v řízení nečinný, neprokázal, že by alespoň část dluhu uhradil, proto soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 11 000 Kč a ve zbytku žalobu zamítl.
7. Úrok z prodlení soud žalobkyni nepřiznal, protože s ohledem na neplatnost smlouvy nenastala splatnost úvěru dle smlouvy, ale žalovaný je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené svým schopnostem. Ustanovení § 87 tohoto zákona lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Poskytovatel úvěru má dle tohoto zákonného ustanovení nárok na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele). Žalobkyni tak vzniká nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. S ohledem na to, že splatnost zbývající části jistiny dosud nenastala (ani na základě dohody stran, ani na základě rozhodnutí soudu), nemohl zatím žalobkyni vzniknout nárok na zákonný úrok z prodlení.
8. V daném případě soud uložil žalovanému povinnost vrátit jistinu 11 000 Kč tak, aby dluh byl uhrazen ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku, protože z důvodu pasivity žalovaného v řízení neměl žádné relevantní informace o majetkových a výdělkových poměrech žalovaného, ze kterých by mohl dovodit přiměřenou lhůtu k vrácení dluhu.
9. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2, § 142a odst. 1 a § 151 odst. 1, 2 o. s ř. Žalobkyně měla ve věci úspěch v částce 11 000 Kč (tj. 69 %) a neúspěch v částce 4 945 Kč (tj. 31 %) a má právo na náhradu nákladů řízení ve výši rozdílu mezi úspěchem a neúspěchem (tj. 38 %). Náklady řízení tvoří zaplacený soudní poplatek 800 Kč, mimosmluvní odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 1 740 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva k plnění, podání žaloby - § 7 bod 5., § 11 odst. 1 písm. a/, d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.), 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) a náhrada 21 % DPH v částce 1 285,20 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem 8 205,20 Kč. Žalovaný je povinen nahradit 38 % této částky (tj. 3 118 Kč) žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).