Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 951,77 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 055,19 Kč od 5. 3. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 776,74 Kč od 29. 7. 2020 do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 1 234,66 Kč od 26. 2. 2020 do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 885,18 Kč od 12. 8. 2020 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny (dále jen „Smlouva“). Obsahem smlouvy o dodávkách elektřiny byl především závazek postupitele dodávat žalované elektřinu v napěťové hladině NN (nízké napětí) v množství vymezeném hodnotou jističe před elektroměrem a zajistit dopravu elektřiny a souvisejících služeb do odběrného místa. Tomu na druhé straně odpovídá závazek žalované odebírat elektřinu a uhradit řádně a včas sjednanou cenu za dodávky elektřiny a regulovanou cenu za dopravu elektřiny a související služby, a to za podmínek sjednaných ve smlouvě o dodávkách elektřiny a ve Všeobecných obchodních podmínkách postupitele. Na základě uzavřené smlouvy tedy dodával postupitel žalované energie a související služby na odběrném místě [adresa]. Následně došlo k vyúčtování dodaných služeb právní předchůdkyní žalobkyně žalované spočívající v dodání energií dle smlouvy za fakturační období od 31. 1. 2019 do 31. 1. 2020 při spotřebě celkem 0,644 MWh ve výši 4 398,60 Kč, (po odečtení přijatých plateb ve výši 3 343,41 Kč činí konečná dlužná částka 1 055,19 Kč) na základě faktury [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny. Dále došlo k vyúčtování energií dle smlouvy za fakturační období 1. 2. 2020 do 1. 7. 2020 ve výši 776,74 Kč, na základě faktury [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky elektřiny. Dále právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 19. 10. 2015 Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Obsahem smlouvy o dodávkách plynu byl především závazek postupitele poskytnout žalované sdružené dodávky plynu, tzn. dodávat sjednané množství plynu a zajistit distribuci plynu do odběrného místa. Tomu na druhé straně odpovídá závazek žalované odebírat dodaný plyn a uhradit postupiteli řádně a včas dohodnutou platbu za dodávky plynu v souladu se smlouvou, právními předpisy a Všeobecnými obchodními podmínkami. Dále je v této smlouvě sjednáno, že cena plynu je dána platným Ceníkem postupitele. Na základě smlouvy došlo k dodání energií za fakturační období od 8. 2. 2019 do 2. 2. 2020 při spotřebě celkem 1,377 MWh ve výši 3 430,64 Kč, (po odečtení přijatých plateb ve výši 690 Kč činí konečná dlužná částka 2 740,64 Kč) na základě faktury [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky plynu. Na tuto fakturu uhradila žalovaná pouze částku 1 505,98 Kč. Dále došlo k dodání energií za fakturační období od 3. 2. 2020 do 16. 7. 2020 při spotřebě celkem 0,631 MWh ve výši 1 550,39 Kč na základě faktury [číslo] včetně detailního rozpisu vyúčtování za sdružené služby dodávky plynu. Na tuto fakturu zaplatila žalovaná pouze částku 665,21 Kč. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017, pohledávky přešly na žalobce ke dni 16. 2. 2022. Postoupení pohledávky bylo oznámeno žalované dopisem ze dne 3. 3. 2022. Dne 3. 3. 2022 byla žalované zaslána předžalobní výzva, navzdory této výzvě však žalovaná neuhradila ničeho.
2. Žalovaná se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřila. Žalovaná tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) netvrdila a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázala, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba], IČ [IČO], se sídlem [adresa] uzavřela s žalovanou dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. [Anonymizováno] a dne [datum] Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu. Těmito se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a plyn. Místem odběru byla adresa [adresa]. Ceny byly ujednány odkazem na ceníky právní předchůdkyně žalobkyně. Podrobnější úprava byla sjednána odkazem na Všeobecné obchodní podmínky. Smlouvy byly podepsána oběma stranami. Právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyúčtovala dodané energie fakturou č. [číslo] za fakturační období od 31. 1. 2019 do 31. 1. 2020 ve výši 1 055,19 Kč splatnou dne 4. 3. 2020, fakturou č. [číslo] za fakturační období od 1. 2. 2020 do 1. 7. 2020 ve výši 776,74 Kč splatnou dne 28. 7. 2020. Dále fakturou č. [číslo] za fakturační období od 8. 2. 2019 do 2. 2. 2020 ve výši 2 740,64 Kč splatnou dne 25. 2. 2020, kdy na tuto byl započten přeplatek 1 505,98 Kč, jež vznikl na základě opravného daňového dokladu č. [číslo]. Dále fakturou č. [číslo] za fakturační období od 3. 2. 2020 do 16. 7. 2020 ve výši 1 550,39 Kč splatnou dne 11. 8. 2020, kdy na tuto byl započten přeplatek 665,21 Kč, jež vznikl na základě opravného daňového dokladu č. [číslo]. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 13. 10. 2017 ve znění jejích dodatků došlo k postoupení pohledávek na žalobkyni. Žalobkyně žalovanou o zaplacení pohledávek upomínala dopisem ze dne 3. 3. 2022. Žalovaná však dlužené částky neuhradila.
5. Vzniklý právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou posoudil soud jako vztah vyplývající z uzavřené kupní smlouvy podle § 2079 a násl. z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „ObčZ“) za podmínek stanovených zejména § 50 a § 72 a násl. zák. č. 458/2000 Sb., energetického zákona, podle kterých vznikla žalobkyni jako prodávající povinnost dodávat žalované elektřinu a plyn při současné povinnosti žalované hradit jeho cenu, v uvedeném rozsahu však žalovaná této povinnosti nedostála. Neuhrazením závazků v takto stanovené lhůtě se zároveň žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované od prvního dne prodlení úroky z prodlení dle § 1968 a násl. ObčZ; výše úroků z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a rozhodnutí České národní banky o stanovení repo sazby a je odpovídající výši, kterou žalobkyně požadovala.
6. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Pokud žalobkyně požadovala náhradu nákladů podle § 7 AT s poukazem na rozhodnutí Městského soudu v Praze, je třeba konstatovat, že zdejší soud se s tímto právním názorem neztotožňuje a není jím vázán. Podaná žaloba je ustáleným vzorem uplatněným opakovaně žalobkyní u zdejšího soudu ve skutkově i právně obdobných věcech, přičemž účelem přijetí § 14b AT bylo právě postihnout obdobné případy. Navíc není spravedlivé, aby byla žalovaná zatížena vyššími náklady z důvodu, že před podáním žaloby částečně plnila, přičemž zohlednění této platby v žalobě její náročnost zásadně nezvyšuje. Povinnost uhradit náklady řízení má žalovaná dle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobkyně.