Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 20 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 18. 9. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (původně [právnická osoba]), a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému celkem 20 000 Kč dne 15. 3. 2023, a to převodem na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu]. Platby byly identifikovány variabilními symboly [var. symbol]. Žalovaný se tak na úkor právní předchůdkyně žalobkyně bez spravedlivého důvodu obohatil a musí žalobkyni vydat, oč se obohatil. Žalovaný ke dni podání žaloby nezaplatil žalobkyni ničeho. Výzva k plnění před podáním žaloby byla právním zástupcem žalobkyně odeslána žalovanému dne 7. 9. 2024. Pohledávka za žalovaným byla dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 16. 8. 2024 postoupena společností [právnická osoba] (původně [právnická osoba]), IČ [IČO], společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO], následně byla dle Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 8. 2024 postoupena společnosti [Jméno žalobkyně]., IČ [IČO žalobkyně].
2. Žalovaný se k projednávané věci žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.
3. Účastníci řízení dali svým postojem najevo, že souhlasí s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Výpisem z bankovního účtu žalovaného a potvrzeními o provedených platbách bylo prokázáno, že dne 14. 2. 2023 a 15. 3. 2023 byly zaslány žalovanému částky v celkové výši 20 000 Kč, kdy se mělo jednat o půjčku žalovanému. Smlouvami o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že pohledávka, vč. nároku na vydání bezdůvodného obohacení, byla dále postoupena z původního věřitele [právnická osoba] (původně [právnická osoba]), IČ [IČO], na společnost [právnická osoba]., IČ [IČO], a následně na žalobkyni. Doloženým dopisem ze dne 9. 7. 2024 byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky, a to do tří dnů. Z negativního tvrzení žalobkyně pak bylo prokázáno, že žalovaný na uvedený dluh neuhradil ničeho.
5. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
7. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
8. Shora zjištěný skutkový stav soud po právní stránce posoudil dle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Žalovaný obdržel od právní předchůdkyně žalobkyně částku 20 000 Kč, nebylo však prokázán platný právní titul, na základě kterého by měl žalovaný na uvedou částku nárok. Žalobkyni ani přes zaslanou výzvu předmětnou částku nevrátil. Jeho povinností je tedy vrátit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši uvedené ve výroku I. Žalobkyni vzniklo rovněž právo na úrok z prodlení podle § 1970 o.z., neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu. Soud proto žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení, který žalobkyni přiznal ve výši stanovené právním předpisem dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od 18. 9. 2024 do zaplacení. Žalobkyně totiž prokázala, že dne 7. 9. 2024 zaslala žalovanému výzvu k plnění, ve které byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění v délce tří dnů. Dne 18. 9. 2024 tak již nepochybně nastalo prodlení na straně žalovaného, proto byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení od tohoto požadovaného data. Lhůta k plnění byla v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovena v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu do 31. 12. 2024 a jeden úkon ve výši 400 Kč po 1. 1. 2025 včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 300 Kč ve výši 273 Kč.