Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 620 Kč s úrokem z prodlení od 16. 3. 2022 do 28. 2. 2025 kapitalizovaným částkou 343,96 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku s příslušenstvím, uvedenou ve výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby žalobce uvedl, že je právnickou osobou zřízenou zákonem č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, za účelem poskytování veřejné služby v oblasti rozhlasového vysílání. Zákonem č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen „ZRTP“), je stanovena povinnost k placení rozhlasového poplatku. Měsíční výše rozhlasového poplatku za jeden rozhlasový přijímač činí částku ve výši 45 Kč. Žalovaná se stala poplatníkem rozhlasového poplatku s účinností od 31. 3. 2016 s povinností platit rozhlasové poplatky za přihlášený rozhlasový přijímač. Poplatník, který je fyzickou osobou, platí rozhlasový poplatek z jednoho rozhlasového přijímače, a to i v případě, že jich vlastní, drží nebo z jiného právního důvodu užívá více včetně rozhlasového přijímače, který je příslušenstvím jím provozovaného dopravního prostředku. Je-li poplatníkem fyzická osoba, je rozhlasový poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. První platba rozhlasového poplatku je splatná nejpozději do patnáctého dne kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž se fyzická osoba stala poplatníkem. Žalovaná si s žalobcem sjednala měsíční periodicitu plateb a také rozhlasové poplatky po určitou dobu řádně hradila, posléze rozhlasové poplatky hradit přestala, přestože byla žalobcem opakovaně upomínána. Žalovaná nehradila rozhlasové poplatky v období od 1. 3. 2022 do 28. 2. 2025. Dne 23. 2. 2024 žalobce zaslal žalované výzvu k úhradě dlužných rozhlasových poplatků, žalovaná však nezaplatila ničeho.
2. Žalovaná se k projednávané věci žádným způsobem nevyjádřila. Žalovaná tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) netvrdila a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázala, že by dlužná částka za vymezené období byla uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.
3. Za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
4. Z předložených listin soud zjistil, že žalovaná se dne 31. 3. 2016 přihlásila jako poplatník rozhlasového poplatku, kdy uvedla jeden provozovaný rozhlasový přijímač. S žalobkyní byla sjednána měsíční perioda plateb poplatku. Výše rozhlasového poplatku v rozhodném období činila měsíční částku 45 Kč, celkem tedy žalovaná žalobci období od 1. 3. 2022 do 28. 2. 2025 neuhradila částku 1 620 Kč. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovanou k úhradě této částky předžalobní výzvou, ta ji však neuhradila.
5. Žalované vznikla poplatková povinnost k hrazení rozhlasových poplatků dle § 3 ZRTP. Podle něj platí, že poplatníkem rozhlasového poplatku je fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní rozhlasový přijímač. Výše rozhlasového poplatku činí podle § 6 ZRTP měsíčně 45 Kč. Protože žalobce prokázal existenci pohledávky, soud ze shora uvedených důvodů dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu, a proto jí vyhověl v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalobci řádně a včas, dostala se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobci vzniklo právo žádat po žalované úroky z prodlení, a to dle ust. § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše požadovaných úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z výše uvedených důvodů soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.