Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 90 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 90 Kč od 2. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z důvodu, že žalovaný využil dne [datum] lékařskou pohotovostní službu žalobkyně, za což mu vznikla povinnost uhradit regulační poplatek ve výši 90 Kč. Žalovanému byl regulační poplatek vyúčtován dokladem č. [číslo]. Žalovaný však uvedenou pohledávku neuhradil.
2. Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Z listin předložených žalobkyní k důkazu dospěl soud k následujícím skutkovým závěrům. Žalobkyně poskytla žalovanému dne [datum] lékařské pohotovostní služby a vyúčtovala žalovanému regulační poplatek ve výši 90 Kč, a to daňovým dokladem č. [číslo], splatným dne 1. 6. 2022. Žalovaný dluh písemně uznal co do důvodu a výše dne 24. 5. 2022. Žalovanému byla dále zaslána výzva před podáním žaloby dne 17. 10. 2022, žalovaný však uvedenou částku žalobkyni neuhradil.
5. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalobkyni dlužnou částku, uložil soud žalovanému tuto povinnost dle ustanovení § 16a odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, a to včetně zákonného úroku z prodlení v souladu s ustanovením § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.