Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekČástečně vyhověno

Spisová značka

10 C 236/2026

Soud: Okresní soud v SokolověDatum rozhodnutí: 10. 9. 2026Č. j.: 10 C 236/2026-28Samosoudce: Mgr. Jiří PražákAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 11. 11. 2026Předmět řízení: o 18 250 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSSO:2026:10.C.236.2026.1
smlouva o zápůjčce
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 21. 11. 2026 máme 605 660 z 616 458 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (3) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 10 000 Kč od 19. 5. 2026 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do povinnosti žalované zaplatit žalobkyni částku 8 250 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 13 250 Kč od 2. 1. 2025 do 18. 5. 2026, úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 3 250 Kč od 19. 5. 2026 do zaplacení, úrokem z prodlení ve výši 0,5 % ročně z částky 13 250 Kč od 19. 5. 2026 do zaplacení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 000 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 18 250 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené zápůjčky. Tvrdila, že dne [datum] uzavřela se žalovanou smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě jí poskytla 6 000 Kč, které byly téhož dne zaslány na její bankovní účet. Následně dne [datum] žalovaná požádala o navýšení zápůjčky o dalších 4 000 Kč, které jí byly rovněž téhož dne vyplaceny. Celková poskytnutá jistina tak činila 10 000 Kč. Žalovaná se podle smlouvy zavázala uhradit vedle jistiny také smluvní poplatek ve výši 3 250 Kč. Jistina i poplatek byly splatné dne 1. 1. 2025, avšak žalovaná svůj dluh ve stanovené lhůtě neuhradila a ke dni podání návrhu nezaplatila ničeho. Žalobkyně tvrdila, že zápůjčka byla žalované řádně poskytnuta prostřednictvím internetové stránky www.coolcredit.cz a že smlouva byla platně uzavřena elektronicky prostřednictvím PIN kódu zaslaného na telefonní číslo žalované. V důsledku prodlení žalované požadovala žalobkyně rovněž zákonný úrok z prodlení a náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 2 000 Kč, představujících náklady za čtyři písemné upomínky zaslané dne 8. 1. 2025, 15. 1. 2025, 22. 1. 2025 a 31. 1. 2025. Každá upomínka byla vyúčtována částkou 500 Kč. Celkový nárok žalobkyně tak podle jejího tvrzení sestával z částky 13 250 Kč představující jistinu a smluvní poplatek a z částky 2 000 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky a smluvní pokuty 5 000 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení.

2. Žalovaná se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřila. Žalovaná tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) netvrdila a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázala, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.

3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Jak vyplývá ze smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a žalobkyní, byla sjednána smlouva o zápůjčce, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku 6 000 Kč s tím, že pokud by ji žalovaná vrátila do 1. 1. 2025 jednalo by se o bezúročnou zápůjčku. Pro případ pozdějšího vrácení byl sjednán poplatek 1 950 Kč. Dodatkem smlouvy ze dne 18. 12. 2024 bylo prokázáno, že mezi účastníky došlo ke sjednání navýšení úvěru o 4 000 Kč, za což byl sjednán poplatek 1 000 Kč. RPSN pro případ nevrácení zápůjčky činila v prvním případě 2969 %, v rámci dodatku pak 33519 %. Z výpisu z účtu žalované bylo prokázáno, že žalovaná obdržela na základě uvedených smluv celkem 10 000 Kč. Z negativního tvrzení žalobkyně vzal soud za prokázané, že žalovaná danou zápůjčku nevrátila. Z předžalobní výzvy ze dne 7. 5. 2026 a podacího lístku ze dne 8. 5. 2026 vyplývá, že žalobkyně žalovanou k úhradě vyzvala ve lhůtě tří dnů. Odeslání dalších upomínek žalobkyní prokázáno nebylo. Ohledně úvěruschopnosti žalované žalobkyně na výzvu soudu nedoložila žádné relevantní listiny.

4. Podle ustanovení § 2390 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

5. Podle ustanovení § 1 písm. b) zák. č. 257/2016 Sb. zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie, zároveň navazuje na přímo použitelný předpis Evropské unie a upravuje práva a povinnosti při poskytování a zprostředkování spotřebitelského úvěru.

6. Podle ustanovení § 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle ustanovení § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.

8. Podle ustanovení § 78 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel při poskytování spotřebitelského úvěru pořizuje dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele.

9. Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, včetně možnosti využití automatizovaných modelů, a je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.

10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

11. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

12. Soud se v dané věci nejprve zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy dostála své povinnosti posoudit úvěruschopnost žalované. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neuvedla konkrétní přezkoumatelné tvrzení, jakým způsobem zkoumala úvěruschopnost žalované, ani v tomto směru nepředložila relevantní důkazy, je zřejmé, že se tato posouzením této otázky důkladně (tedy nikoliv jen povrchně či symbolicky) nezabývala. Z uvedených důvodů došel soud k závěru, že uzavřená smlouva je podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.

13. S ohledem na výše uvedené uložil soud žalované povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve výši 10 000 Kč. Soud dále žalobě vyhověl i co do úroku z prodlení, který žalobkyni přiznal ve výši vyplývající z právního předpisu, resp. nařízení vlády č. 351/2013 Sb., za dobu od 19. 5. 2026 do zaplacení. Žalobkyně totiž prokázala, že dne 8. 5. 2026 byla žalované zaslána výzva k plnění ve lhůtě 3 dnů, přičemž tato písemnost byla žalované doručena v souladu s § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den po odeslání. S přihlédnutím k § 607 občanského zákoníku tak dne 19. 5. 2026 nastalo prodlení na straně žalované, proto byl žalobkyni přiznán úrok z prodlení od tohoto data.

14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť se zohledněním příslušenství byl v řízení úspěch či neúspěch účastníků až na nepatrnou část v zásadě stejný.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací