Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 950 Kč s úrokem z prodlení od 16. 7. 2024 do 9. 6. 2026 kapitalizovaným částkou 322 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku s příslušenstvím, uvedenou ve výroku tohoto rozsudku. K odůvodnění žaloby žalobkyně uvedla, že je právnickou osobou zřízenou zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, přičemž poskytuje službu veřejnosti tvorbou a šířením televizních programů za účelem naplňování demokratických, sociálních a kulturních potřeb společnosti a potřeby zachovat mediální pluralitu. Hlavním zdrojem financování veřejné služby jsou televizní poplatky. Žalovaná je fyzickou osobou, která oznámila žalobkyni dne 31. 3. 2017 splnění oznamovací povinnosti dle § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích (dále jen „ZRTP“), protože se stala vlastníkem televizního přijímače. Měsíční výše televizního poplatku činila do 30. 4. 2025 částku 135 Kč a od 1. 5. 2025 pak 150 Kč, splatných nejpozději do 15. dne každého kalendářního měsíce (§ 7 odst.
2 ZRTP). Žalovaná však neplní zákonem stanovenou povinnost, neboť nezaplatila televizní poplatky ve výši 1 950 Kč s příslušenstvím, a to za období od července 2024 do srpna 2025. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužných televizních poplatků předžalobní upomínkou, žalovaná na tuto výzvu nereagovala a dlužnou částku žalobkyni neuhradila. Žalobkyně dále požaduje zákonný úrok z prodlení v kapitalizované výši, a to od prvého dne prodlení s každou jednotlivou platbou televizního poplatku do dne vyhotovení žaloby, tedy k datu 9. 6. 2026.2. Žalovaná se k projednávané věci žádným způsobem nevyjádřila.
3. Za splnění podmínek podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř. v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.
4. Z předložených listin soud zjistil, že žalovaná se stala poplatníkem televizního poplatku dne 31. 3. 2017. S placením televizního poplatku se žalovaná dostala do prodlení, kdy neuhradila poplatky za 14 měsíců v období od července 2024 do srpna 2025. Výše televizního poplatku v rozhodném období činila měsíční částku 135 Kč a 150 Kč (od 1. 5. 2025), celkem tedy žalovaná žalobkyni neuhradila částku 1 950 Kč. Žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzvala k úhradě předžalobní výzvou, žalovaná však neuhradila ničeho. Žalovaná ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázala, že by televizní poplatek za vymezené období byl uhrazen, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.
5. Žalované vznikla poplatková povinnost k hrazení televizních poplatků dle § 3 ZRTP, kdy se přihlásila do evidence poplatníků televizního poplatku. Výše televizního poplatku činí podle § 6 ZRTP měsíčně 135 Kč a 150 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalobkyni řádně a včas, dostala se do prodlení s plněním peněžitého dluhu a žalobkyni vzniklo právo žádat po žalované úroky z prodlení, a to dle ust. § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, podle kterého jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše požadovaných úroků z prodlení odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z výše uvedených důvodů soud proto žalobě v uvedeném rozsahu vyhověl.
6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Oproti podané žalobě nepřiznal soud žalobkyni náhradu nákladů řízení spočívající v nákladech právního zastoupení advokátem, kdy tato otázka je dlouhodobě vyřešena judikaturou Ústavního soudu (např. sp. zn. II. ÚS 2104/12, I. ÚS 3344/12, II. ÚS 1333/14). Uvedená judikatura však nevylučuje přiznání náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a hotových výdajů dle § 151 odst. 3 o. s. ř., kdy soud přiznal žalobkyni částku 2 x 100 Kč v souvislosti se zasláním předžalobní výzvy a dále sepisem žaloby, a to v souladu s vyhláškou č. 254/2015 ze dne 23. září 2015, o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu.