10 C 300/2022

Odůvodnění

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne [datum] uzavřené mezi žalovanou a právní předchůdkyní, společností [právnická osoba], [adresa], jako původním věřitelem. Na základě této smlouvy žalovaná čerpala úvěr v konečné výši 105 648,47 Kč. Tento úvěr měl být splacen nejpozději dne 15. 1. 2022. Žalovaná úvěr v poskytnuté výši čerpala, avšak do uvedeného data splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila. Úvěr byl poskytován z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalované [č. účtu] s variabilním symbolem [var. symbol]. Žalovaná byla upomínána k úhradě dluhu upomínkami odeslanými původním věřitelem a následně i formou předžalobní upomínky prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dne 13. 2. 2022. Celková výše nároků žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalované činí celkem 105 648,47 Kč nejpozději splatných dne 15. 1. 2022. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok, v části jistiny žalované částky, posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalované.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Soud rozhodoval při jednání, ke kterému se nedostavil žádný z účastníků či jejich zástupců.

4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] má soud za prokázané, že touto se právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba], zavázala dne [datum] poskytnout žalované revolvingový úvěr na dobu neurčitou do výše úvěrového limitu 35 000 Kč s úrokem 8,5 % měsíčně, poplatkem za poskytnutí úvěru 12,5 % z čerpané částky, kdy RPSN činilo 264,42 %. Žalovaná se zavázala úvěr splácet měsíčními splátkami ve výši 12,5 % nesplaceného úvěru společně s úrokem z úvěru a poplatkem za čerpání nebo částkou 1 000 Kč, podle toho, která z těchto dvou částek je vyšší, a to vždy 30. den každého kalendářního měsíce počínaje dnem 13. 2. 2017. Prodlení žalované bylo spojeno s poplatkem v paušální výši 250 Kč za prodlení s jakoukoliv částkou, dále úroky z prodlení a smluvní pokutou ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně které by byla žalovaná v prodlení. Doloženým přehledem plateb bylo prokázáno, že žalovaná čerpala úvěr v celkové výši 413 481,70 Kč (položky „Výběr“) a zaplatila žalobkyni celkem 492 162,30 Kč (položka „Úhrada“). Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 27. 1. 2020, vč. jmenného seznamu, a oznámení o postoupení pohledávek ze dne 13. 12. 2022 má soud za prokázané, že pohledávka, jež je předmětem tohoto řízení, byla postoupena na žalobkyni.

5. Podle ustanovení § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení § 580 občanského zákoníku neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

7. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Již takto zjištění skutkový stav postačoval pro to, aby soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva je pro zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu ust. § 580 odst. 1 občanského zákoníku neplatná. Za vadná považuje soud ujednání o výši celkových nákladů na úvěr, kdy žalovaná se smlouvou zavázala na opakovaně čerpaný úvěr do úvěrového rámce ve výši 35 000 Kč zaplatit poplatek za každé čerpání ve výši 12,5 % z čerpané částky, úrok 8,5 % měsíčně (tj. přes 102% p. a.) při RPSN 264,42 %. Mimo to byla ve smlouvě sjednána sankce v podobě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení a další poplatky za účelem navýšení celkové dlužné částky. Poplatek za čerpání úvěru soud posoudil jako odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, tedy cenu poskytnutých peněz - úrok. Dle názoru soudu se v souhrnu jedná o výši zcela nepřiměřenou, vícenásobně přesahují obvyklou výši úroků poskytovaných bankami (24,36 % p.a. u kreditních karet k 2/2017 dle ČNB), a tedy zjevně odporující dobrým mravům. Soud aplikoval korektiv dobrých mravů na celý obsah smlouvy s tím, že je nutno přihlížet i k celkovým dopadům, jež jednání právní předchůdkyně žalobkyně má. Požadování placení neúměrně vysokých částek po dlužnících se totiž podílí na dalším zvyšování počtu osob, jež se dostávají do dluhových pastí, což obecně vzato zatěžuje celou společnost. Roste tak šedá ekonomická sféra, zvyšuje se počet osob padajících do insolvence a kráceni jsou další věřitelé, a to i ti, kteří úvěr poskytli za daleko přiměřenějších podmínek. Soud proto došel k závěru, že uzavřená úvěrová smlouva je pro rozpor s dobrými mravy dle § 580 a 588 zákona občanského zákoníku absolutně neplatná. Soud tedy dospěl k závěru, že vztah účastníků by bylo možné posoudit dle ustanovení § 2991 a následujících občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení. Nicméně z důkazů předložených žalobkyní vzal soud za prokázané, že žalovaná zaplatila na předmětný úvěr více, než kolik sama čerpala. Je tedy zřejmé, že na její straně k bezdůvodnému obohacení nedošlo.

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy žalovaná měla ve věci plný úspěch, té však žádné náklady nevznikly. Soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.