Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 036 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 036 Kč od 20. 2. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z důvodu, že žalovaná dne [datum] cestovala vlakem [právnická osoba] mezi [obec] a [obec] bez platné jízdenky, čímž se bezdůvodně obohatila o částku 36 Kč. Za porušení přepravního řádu jí byla v souladu se zákonem o drahách a tarifem [právnická osoba] uložena přirážka 1 000 Kč. [právnická osoba] tak vznikla pohledávka vůči žalované ve výši 1 036 Kč. Pohledávka byla postupně postoupena nejprve společnosti [právnická osoba], a následně společnosti [Jméno žalobkyně] na základě smluv o postoupení pohledávek. Žalované byla dne 3. 10. 2024 zaslána předžalobní výzva k zaplacení, avšak dosud neuhradila nic.
2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
3. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Dle potvrzení ze dne [datum] vystaveného ve vlaku [právnická osoba] žalovaná při kontrole jízdních dokladů nepředložila platný jízdní doklad, ani nemohla jízdné ve výši 36 Kč uhradit na místě. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě jízdného a přirážky ve výši 1 000 Kč předžalobní výzvou ze dne 3. 10. 2024, žalovaná je však neuhradila. Následně byla pohledávka postoupena společnosti [právnická osoba], a následně žalobkyni.
4. Po právní stránce soud posoudil podle § 37 odst. 5 písm. b) a odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb., zákona o drahách, kdy je zřejmé, že žalovaná se neprokázala platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby a následně požadované jízdné nezaplatila. Na základě uvedeného jí tedy vznikla povinnost zaplatil jízdné a stanovenou přirážku. Vzhledem k tomu, že žalovaná nezaplatila žalovanou částku do rozhodnutí soudu, ocitla se se zaplacením dluhu v prodlení, a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 852 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 036 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.