Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 181 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 12 181 Kč od 14. 11. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Sokolově soudní poplatek ve výši 1 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu zákona o veřejném zdravotním pojištění, dle kterého má zdravotní pojišťovna právo na náhradu nákladů na hrazené služby, jež vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání třetí osoby vůči pojištěnci. V dané věci žalobkyně vynaložila náklady na léčbu [jméno FO] ve výši 12 181 Kč, jehož žalovaný napadl dne [datum] okolo 3:20 hodin před [Anonymizováno] v [adresa] a způsobil mu zranění, se kterým byl převezen sanitkou do nemocnice v [obec] k ošetření, jak vyplývá z příkazu MÚ [obec] ze dne [datum]. Žalobkyně žalovaného o úhradu vyzývala, k té však ze strany žalovaného nedošlo.
2. Žalovaný se k podané žalobě žádným způsobem nevyjádřil. Žalovaný tedy ve smyslu § 101 odst. 1 písm. a) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) netvrdil a ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. neprokázal, že by dlužná částka byla žalobkyni uhrazena, resp. že by existovala jiná skutečnost, která by vyvracela žalobkyní uplatněný nárok.
3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Pravomocným příkazem Městského úřadu v [obec] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo prokázáno, že žalovaný se dne [datum] v době od 3:20 do 3:25 hodin před klubem [Anonymizováno] v [adresa] dopustil přestupku proti občanskému soužití, kdy měl dát 3 údery rukou sevřenou v pěst do oblasti obličeje [jméno FO] a způsobit mu zranění pod pravým okem. Přehledem nákladů na hrazené služby bylo prokázáno, že tyto byly vynaloženy celkem ve výši 12 181 Kč, a to v souvislosti s převozem zdravotnickou záchrannou službou do nemocnice v [obec], ošetřením na chirurgickém oddělení, vyšetřením neurologem a provedením rentgenového vyšetření hlavy a dalších ošetření. Posudkem k nákladům na hrazené služby ze dne 1. 12. 2023 MUDr. [jméno FO] bylo prokázáno, že uvedené náklady byly vynaloženy v souvislosti se zraněním, ke kterému došlo dne [datum]. Výzvami ze dne 12. 9. 2024 a 7. 11. 2024 odeslanými na adresu bydliště žalovaného bylo prokázáno, že žalovaný byl před podání žaloby vyzván k úhradě předmětné částky. Z negativního tvrzení žalobkyně bylo prokázáno, že uvedená částka nebyla uhrazena, kdy žalovaný tuto skutečnost nijak nerozporoval.
5. Podle § 135 o. s. ř. soud je vázán rozhodnutím příslušných orgánů o tom, že byl spáchán trestný čin, přestupek nebo jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních předpisů, a kdo je spáchal, jakož i rozhodnutím o osobním stavu; soud však není vázán rozhodnutím v blokovém řízení.
6. Podle ustanovení § 55 zákona č. 48/1997 Sb., zákona o veřejném zdravotním pojištění, příslušná zdravotní pojišťovna má vůči třetí osobě právo na náhradu těch nákladů na hrazené služby, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci. Náhrada podle věty první je příjmem fondů zdravotní pojišťovny.
7. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
8. Podle ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (dále jen „nařízení č. 351/2013 Sb.“), výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.
9. Vzhledem k tomu, že v řízení bylo doloženo pravomocné rozhodnutí správního orgánu, kterým je soud v tomto řízení vázán, a podle kterého se žalovaný dopustil protiprávního jednání vůči pojištěnci žalobkyně, a dále byla doložena výše nákladů na léčení poškozeného, které žalobkyně uhradila, rozhodl soud tak, že v souladu s citovaným ustanovením zákona o veřejném zdravotním pojištění uložil žalovanému povinnost zaplatit tyto náklady ve lhůtě stanovené § 160 o. s. ř. Dále soud přiznal žalobkyni rovněž úrok z prodlení, neboť bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného o zaplacení vyzývala, žalovaný však úhradu neprovedl a dostal se tak do prodlení.
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.
11. Výrok o povinnosti zaplatit soudní poplatek je odůvodněn § 2 odst. 3 zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, v platném znění, podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatků osvobozen. V daném případě je žalobkyně osvobozena od povinnosti zaplatit soudní poplatek dle shora citovaného zákona o soudních poplatcích, a tedy na žalovaného přešla povinnost tento soudní poplatek zaplatit. Soudní poplatek činí podle Položky 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků 1 000 Kč.