Rozsudek ze dne 4. 7. 2025
Výrok byl opraven usnesením ze dne 1. 9. 2025 (§ 164 o. s. ř.), viz Rozhodnutí v této věci.
Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 7 774 Kč s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 215 Kč od 5. 3. 2022 do zaplacení, s 11,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 306 Kč od 30. 5. 2022 do zaplacení, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 758 Kč od 11. 9. 2022 do zaplacení, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 579 Kč od 2. 12. 2022 do zaplacení, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 633 Kč od 4. 3. 2023 do zaplacení, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 1 687 Kč od 11. 6. 2023 do zaplacení, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 842 Kč od 9. 9. 2023 do zaplacení, s 15 % úrokem z prodlení ročně z částky 935 Kč od 3. 12. 2023 do zaplacení, se 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 955 Kč od 4. 3. 2024 do zaplacení, se 14,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 248 Kč od 2. 6. 2024 do zaplacení, se 12,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 271 Kč od 2. 9. 2024 do zaplacení a se 12,75 % úrokem z prodlení ročně z částky 305 Kč od 17. 2. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 852 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 7 774 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dlužné vodné a stočné, včetně jejich pevné složky, kterou je žalovaný povinen hradit bez ohledu na rozsah spotřeby pitné vody, to vše na základě Smlouvy o dodávce vody a odvádění odpadních vod ze dne [datum], č. [číslo], a to podle jednotlivých vyúčtování provedených fakturou č. [číslo] za období od 10. 11. 2021 do 9. 2. 2022 ve výši 215 Kč se splatností 4. 3. 2022, fakturou č. [číslo] za období od 10. 2. 2022 do 9. 5. 2022 ve výši 306 Kč se splatností 29. 5. 2022, fakturou č. [číslo] za období od 10. 5. 2022 do 15. 8. 2022 ve výši 758 Kč se splatností 10. 9. 2022, fakturou č. [číslo] za období od 16. 8. 2022 do 6. 11. 2022 ve výši 579 Kč se splatností 1. 12. 2022, fakturou č. [číslo] za období od 7. 11. 2022 do 6. 2. 2023 ve výši 633 Kč se splatností 3. 3. 2023, fakturou č. [číslo] za období od 7. 2. 2023 do 18. 5. 2023 ve výši 1 687 Kč se splatností 10. 6. 2023, fakturou č. [číslo] za období od 19. 5. 2022 do 16. 8. 2022 ve výši 842 Kč se splatností 8. 9. 2023, fakturou č. [číslo] za období od 17. 8. 2023 do 8. 11. 2023 ve výši 935 Kč se splatností 2. 12. 2023, fakturou č. [číslo] za období od 9. 11. 2023 do 10. 2. 2024 ve výši 995 Kč se splatností 3. 3. 2024, fakturou č. [číslo] za období od 11. 2. 2024 do 8. 5. 2024 ve výši 248 Kč se splatností 1. 6. 2024, fakturou č. [číslo] za období od 9. 5. 2024 do 12. 8. 2024 ve výši 271 Kč se splatností 1. 9. 2024 a fakturou č. [číslo] za období od 13. 8. 2024 do 28. 11. 2024 ve výši 305 Kč se splatností 16. 12. 2024.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ke stavu věci soud zjistil, že žalovaný jako odběratel a společnost [právnická osoba] IČ [IČO] uzavřeli dne [datum] smlouvu označenou jako Smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod č. [číslo], na základě které se uvedená společnost jako provozovatel veřejného vodovodu a veřejné kanalizace zavázala dodávat žalovanému jako odběrateli pitnou vodu z vodovodu a odvádět odpadní vody a žalovaný se za tuto dodávku vody a s ní spojené služby za podmínek ve smlouvě dále sjednaných zavázal zaplatit sjednanou cenu (vodné a stočné). Odběrné místo bylo určeno adresou [adresa]. Smluvní strany se dohodly, že množství dodané vody bude zjišťováno měřidlem a dále byly ujednány platební podmínky a to tak, že žalovaný bude vodné a stočné hradit formou pravidelných měsíčních záloh a posléze dojde ke konečnému vyúčtování skutečné spotřeby, nebo formou pravidelných plateb, není-li množství dodané vody nebo odvádění odpadních vod měřeno s tím, že četnost odečtů a vyúčtování je čtvrtletní. Platby se měly uskutečňovat na základě vystaveného daňového dokladu nebo plánu záloh. Soud dále zjistil, že Smlouvou o prodeji a koupi části závodu, uzavřenou dne [datum], byla část podniku společnosti [právnická osoba] se sídlem [adresa], IČ [IČO], která je zapsána v obchodním rejstříku Krajského soudu v Plzni v oddíle C, vložka [Anonymizováno], tvořící soubor vodohospodářského majetku (věcí movitých a nemovitých) v regionu [Anonymizováno], tzn. v katastru měst a obcí [adresa], prodána společnosti [právnická osoba]., IČ [IČO]. Dále bylo zjištěno, že tentokráte již žalobkyně provedla vyúčtování dodávky pitné vody a stočného, a to postupně fakturou č. [číslo] za období od 10. 11. 2021 do 9. 2. 2022 ve výši 215 Kč se splatností 4. 3. 2022, fakturou č. [číslo] za období od 10. 2. 2022 do 9. 5. 2022 ve výši 306 Kč se splatností 29. 5. 2022, fakturou č. [číslo] za období od 10. 5. 2022 do 15. 8. 2022 ve výši 758 Kč se splatností 10. 9. 2022, fakturou č. [číslo] za období od 16. 8. 2022 do 6. 11. 2022 ve výši 579 Kč se splatností 1. 12. 2022, fakturou č. [číslo] za období od 7. 11. 2022 do 6. 2. 2023 ve výši 633 Kč se splatností 3. 3. 2023, fakturou č. [číslo] za období od 7. 2. 2023 do 18. 5. 2023 ve výši 1 687 Kč se splatností 10. 6. 2023, fakturou č. [číslo] za období od 19. 5. 2022 do 16. 8. 2022 ve výši 842 Kč se splatností 8. 9. 2023, fakturou č. [číslo] za období od 17. 8. 2023 do 8. 11. 2023 ve výši 935 Kč se splatností 2. 12. 2023, fakturou č. [číslo] za období od 9. 11. 2023 do 10. 2. 2024 ve výši 995 Kč se splatností 3. 3. 2024, fakturou č. [číslo] za období od 11. 2. 2024 do 8. 5. 2024 ve výši 248 Kč se splatností 1. 6. 2024, fakturou č. [číslo] za období od 9. 5. 2024 do 12. 8. 2024 ve výši 271 Kč se splatností 1. 9. 2024 a fakturou č. [číslo] za období od 13. 8. 2024 do 28. 11. 2024 ve výši 305 Kč se splatností 16. 12. 2024. Součástí těchto vyúčtování byl vždy detailní rozpis přijatých záloh a množství dodané vody zaznamenané v příslušném měřícím místě, přičemž uvedené ceny vodného a stočného odpovídaly cenám podle ceníku žalobkyně pro rok 2022, 2023 a 2024, resp. vyhlášeným cenám pevné složky vodného a stočného pro uvedená období. O uhrazení dlužné částky byl žalovaný vyzván ještě prostřednictvím předžalobní upomínky v podobě výzvy k plnění ze dne 10. 2. 2025.
4. Po zhodnocení uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že uzavřením shora označené smlouvy č. [číslo] vznikl mezi společností [právnická osoba] jako provozovatelem veřejného vodovodu a žalovaným jako odběratelem specifický závazek regulovaný především zákonem č. 274/2001 Sb., zákona o vodovodech a kanalizacích, ve znění pozdějších předpisů, dle jehož § 8 odst. 6 vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, je povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Závazky vzniklé z této smlouvy přecházejí na právního nástupce vlastníka vodovodu nebo kanalizace a na právního nástupce provozovatele. V omezeném a přiměřeném rozsahu na tento závazek dopadá obecná úprava občanského zákoníku. V daném případě lze na tento specifický závazek použít ustanovení o kupní smlouvě dle ustanovení § 2079 a násl. obč. zák., kdy je žalovaný povinen za dodávku pitné vody uhradit smluvenou a dále cenu za odvádění odpadních vod. Bez ohledu na množství odebrané vody je žalovaný dle smlouvy povinen platit pevnou složku ceny vodného a stočného (§ 20 odst. 1 a 3 zmíněného zákona o vodovodech a kanalizacích). Soud dále dospěl k závěru, že shora zmíněná smlouva o prodeji a koupit části závodu ze dne [datum] je smlouvou, na základě došlo ke změně osoby věřitele v uvedené smlouvě, provedla žalobkyně jako právní nástupkyně v souladu se zmíněnou smlouvou o dodávce vody vyúčtování dodané pitné vody, a žalovaný je tedy dlužníkem žalobkyně. S ohledem na absenci jakékoliv obrany ze strany žalovaného má soud za to, že provedená vyúčtování mají spolehlivou vypovídací hodnotu ve vztahu k rozsahu poskytnutého plnění, resp. dodávku pitné vody a služby v podobě stočného, a jelikož žalovaný v průběhu řízení nevyvrátil, že dlužnou cenu za tato plnění tak, jak byla uplatněna prostřednictvím shora uvedených faktur, nezaplatil, uložil mu soud splnění této povinnosti. Žalovaný je dále povinen z jednotlivých dlužných částek zaplatit úrok z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského, tj. dle ustanovení § 1970 obč. zák., a to ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých vyúčtování (faktur), tedy ode dne, kdy se dostal do prodlení.
5. Právo na náhradu nákladů řízení bylo přiznáno žalobkyni podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. jako úspěšnému účastníku sporu. Tyto náklady tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále odměna advokátem za její zastupování v řízení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva), spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby dle ustanovení § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a příslušná DPH, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna odvést podle zvláštního právního předpisu. Náklady řízení ve výši 1 852 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce dle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. Soud v daném případě dospěl k závěru, že je namístě aplikovat zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení s ohledem na formulářový charakter žaloby, neboť soudu je známo, že žalobkyně uplatňuje obdobné nároky, tj. nároky na obdobném skutkovém základu opakovaně. Jedná se o nároky vyplývající z typově shodných smluv, jejichž uzavření její právní předchůdkyně nabízela neomezenému počtu zájemců. Samotná žaloba poté představuje z velké části přepis údajů, které má žalobkyně k dispozici bez ohledu na to, zda by žalobu podávala či nikoliv. Při podání žaloby se tedy jedná z velké části o přenesení již existujících údajů do příslušné procesní formy a žalobkyně tak může za pomoci své zástupkyně využívat jednotné žalobní vzory.
Usnesení ze dne 1. 9. 2025
Výrok byl opraven usnesením ze dne 16. 12. 2025 (§ 164 o. s. ř.), viz Rozhodnutí v této věci.
Výrok
V rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 4. 7. 2025, č.j. 20 C 16 2025-31, se ve výroku pod bodem I opravuje částka, z níž běží úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 4. 3. 2024 do zaplacení na správnou částku výši 995 Kč.
Odůvodnění
Rozsudkem zdejšího soudu ze dne 4. 7. 2025, č.j. 20 C 16 2025-31, uložil soud mj. žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni 7 774 Kč s příslušenstvím, přičemž toto příslušenství bylo rovněž tvořeno 14,75% úrokem z prodlení ročně jdoucím z částky 995 Kč od 4. 3. 2024 do zaplacení. V této části výroku uvedeného rozsudku nacházejícího se pod bodem I došlo k písařské chybě, neboť namísto správné částky, z níž běží specifikovaný úrok z prodlení, tj. z částky 995 Kč, byla uvedena nesprávná částky 955 Kč. V daném případě se zjevně jedná o písařskou chybu, neboť uvedeným rozsudkem soud plně vyhověl žalobě obsahující mj. požadavek na zaplacení uvedeného úroku z prodlení jdoucího právě z částky 995 Kč. Soud tak postupoval podle ust. § 164 o.s.ř., a provedl opravu tímto opravným usnesením.
Usnesení ze dne 16. 12. 2025
Výrok
V usnesení Okresního soudu v Sokolově ze dne 1. 9. 2025, č.j. 20 C 16/2025-37, se opravuje znění části „Poučení“ tak, že se vypouští druhý odstavec, který zní: „Proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 4. 7. 2025, č.j. 20 C 180/2018-22, lze podat odvolání do patnácti dnů od právní moci tohoto opravného usnesení.“; a třetí odstavec této části se opravuje tak, že správně zní: „Odvolání je třeba podat k Okresnímu soudu v Sokolově, K. H. Borovského 57. O odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.“.
Odůvodnění
Usnesením z 1. 9. 2025, č.j. 20 C 16/2025-37 soud opravil svůj rozsudek ze dne 4. 7. 2025, č. j. 20 C 16/2025-31. V části „Poučení“ tohoto opravného usnesení soud vedle poučení o opravném prostředku navíc písařskou chybou uvedl, že: „Proti rozsudku Okresního soudu v Sokolově ze dne 4. 7. 2025, č.j. 20 C 180/2018-22, lze podat odvolání do patnácti dnů od právní moci tohoto opravného usnesení.“. Dále v této části usnesení soud uvedl, že: „V obou případech je třeba podat odvolání k Okresnímu soudu v Sokolově, K. H. Borovského 57. O odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.“.Citovaný druhý odstavec se do znění této části usnesení dostal z důvodu písařské chyby, a ve třetím odstavci poučení bylo sice správně uvedeno, kam je třeba případné odvolání podat, ale bylo zde opět z důvodu písařské chyby uvedeno, že se tak může stát „v obou případech“, byť v úvahu v případě daného rozhodnutí přicházelo pouze jedno odvolání. Soud tak postupoval podle ust. § 164 o.s.ř., a provedl opravu tímto opravným usnesením.