20 C 72/2025

Odůvodnění

1. Žalobkyně domáhala zaplacení 56 620,25 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení ve výši 12 % ročně z částky 28 583,46 Kč od 16. 5. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tím, že: „Pohledávka vznikla na základě Smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [číslo] uzavřené mezi Žalobcem a Žalovaným dne [datum] distančním způsobem na adrese [Anonymizováno] (dále jen „Smlouva“), na základě které se Žalobce zavázal poskytnout Žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše [PSČ obec] s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit Žalobci spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII Smlouvy v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 Smlouvy ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek Žalobce (dále jen „VOP“), přičemž první splátka byla splatná dne 2023-08-26 a konec kreditového rámce měl nastat dne 2026-03-27. Dle čl. I odst. 3 Smlouvy je její součástí Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, Informace pro spotřebitele, Souhlas se zpracováním a uchováním osobních údajů, Předpis denních splátek, který se mohl následně měnit v závislosti na čerpání úvěru a splácení Žalovaného, a dále VOP, s nimiž byl Žalovaný v souladu s čl. X odst. 3 Smlouvy před podpisem Smlouvy seznámen, tyto si přečetl, s jejich obsahem vyslovil souhlas a výslovně přijal zejména následky porušení Smlouvy a sankce, jak jsou ve VOP Žalobce stanoveny. Žalovaný požádal o poskytnutí úvěru prostřednictvím internetové stránky [Anonymizováno] vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých Žalobce posoudil jeho úvěruschopnost, a to následujícím způsobem. Žalobce při ověřování úvěruschopnosti nejprve zjistil u žalovaného následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaný sdělil Žalobci. D. Ž. ověřil, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr Starostové), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta. Po vyplnění žádosti o poskytnutí úvěru Žalovaným a před poskytnutím úvěru Žalobce shromáždil a zkontroloval informace uvedené Žalovaným, jakož i jakékoliv jiné informace s ním související, včetně osobních informací, a to včetně informací získávaných prostřednictvím databází příslušných rejstříků, komerčních služeb a případně získaných prostřednictvím sociálních sítí, k čemuž žalovaný dal svůj souhlas. Posouzení úvěruschopnosti žalovaného provedl Žalobce podle interní metodiky schválené ČNB (doložený soubor s názvem „jine_CreditworthinessMethodology.pdf“) a zcela v souladu se zákonnými požadavky vymezenými v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, především s požadavky stanovenými v § 86 odst. 1 a 2. Žalobce nejprve nahlédl do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených společností CNCB – Czech Non-Banking Credit Bureau, která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále do insolvenčního rejstříku, centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku a ani v evidenci exekucí. Následně Žalobce vycházel z informací získaných od dlužníka získaných prostřednictvím licence AISP – Account Information Service Provider (Poskytovatel služby informování o platebním účtu) v souladu s tzv. druhou směrnicí Evropské unie o platebních službách (PSD2) – Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366 ze dne 25. listopadu 2015 o platebních službách na vnitřním trhu (EU) 2015/2366, kdy na základě souhlasu žalovaného poskytuje třetí strana (banka či jiná finanční instituce) informace o platebním účtu a transakcích, které jsou vykonané na účtech žalovaného. P. Ž. vycházel z žalovaným předložených výpisů z účtu a z výplatních pásek prokazujících jeho pravidelný příjem. Žalobcem ověřená výše čistého měsíčního příjmu žalovaného činila [PSČ obec], která umožňuje bezproblémové splácení úvěru ve výši poskytnuté Žalovanému, což Žalobce dokládá výpisem o posouzení úvěruschopnosti (soubor s názvem „jine_creditworthiness.pdf“). Žalovaný dále provedl lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů Ministerstva vnitra ČR. Dotazy do jednotlivých registrů proběhly před vyhodnocením úvěruschopnosti Žalovaného, a to dne: Bankovní a Nebankovní registr klientských informací: 2023-07-27, Centrální evidence exekucí: 2023-07-27, ISIR: 2023-07-27, Neplatné doklady MV ČR: 2023-07-27. Žalovaný následně správnost svých údajů (jméno a příjmení, trvalý pobyt, e-mail, telefonní číslo a číslo bankovního účtu) Žalobci potvrdil ve Smlouvě. Nadto se Žalovaný sekundárně jednoznačně identifikoval. Smlouva o spotřebitelském úvěru byla se žalovaným uzavřena elektronicky prostřednictvím klientského profilu, do kterého se Žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření. V prostoru klientského profilu byl Žalovanému nejprve zpřístupněn formulář SECCI (S. E. Consumer Credit Information, tj. standardní předsmluvní informace o spotřebitelském úvěru), který odsouhlasil a poté návrh smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru, kterou žalovaný odsouhlasil kliknutím na opt-in volbu „Podepisuji“. Žalovanému byla posléze smlouva o spotřebitelském úvěru a formulář SECCI automaticky zaslán na jím uvedenou emailovou adresu. Úvěr byl Žalovanému vyplácen na bankovní účet č. [číslo] prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu Žalobce takto: Dne [datum], v částce 3000 Kč, Dne [datum], v částce 2000 Kč, Dne [datum], v částce 5000 Kč, Dne [datum], v částce 5000 Kč, Dne [datum], v částce 5000 Kč, Dne [datum], v částce 2000 Kč, Dne [datum], v částce 1000 Kč, Dne [datum], v částce 5000 Kč, Dne [datum] v částce 6000 Kč, Dne [datum], v částce 8000 Kč, Dne [datum], v částce [PSČ obec], Dne [datum] v částce 5000 Kč, Dne [datum], v částce 9000 Kč, Dne [datum], v částce 5000 Kč, Dne [datum], v částce 1000 Kč, Dne [datum], v částce 1000 Kč, Dne [datum], v částce 4000 Kč, Dne [datum], v částce 7000 Kč, Dne [datum], v částce [PSČ obec], Dne [datum], v částce 1000 Kč, Dne [datum], v částce 1000 Kč. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil v souladu s čl. VII odst. 4 Smlouvy následující volitelné služby: služba “[Anonymizováno] ” za poplatek ve výši 3630 Kč. Žalovaný splatil na jistinu celkem 89190.85 Kč a to následujícím způsobem: Dne [datum] částku 19.1.Dne [datum] částku 21.85.Dne [datum] 14959.04.Dne [datum] částku 50.61.Dne [datum] částku 67.44.Dne [datum] částku 46.37.Dne [datum] částku 467.03.Dne [datum] částku 124.02.Dne [datum] částku 93.52.Dne [datum] částku 160.98.Dne [datum] částku 64.13.Dne [datum] částku 88.81.Dne [datum] částku 115.94.Dne [datum] částku 96.38.Dne [datum] částku 99.79.Dne [datum] částku 494.26.Dne [datum] částku 245.53.Dne [datum] částku 162.3.Dne [datum] částku 169.44.Dne [datum] částku 32503.46.Dne [datum] částku 11000.Dne [datum] částku 258.67.Dne [datum] částku 644.18.Dne [datum] částku 1367.36.Dne [datum] částku 25729.79.Dne [datum] částku 44.67.Dne [datum] částku 11.32.Dne [datum] částku 84.86. Částky zaplacené Žalovaným byly dle čl. V odst. 1 Smlouvy a čl. 5 VOP započítávány v rámci jednotlivé denní splátky nejprve na úhradu úroku, následně poplatků a poté na úhradu jistiny. V případě prodlení Žalovaného nejprve na náklady již určené, jistinu, smluvní úrok, úroky z prodlení, poplatky a jiné příslušenství a smluvní pokutu. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Proto dle čl. 7 odst. 1 Smlouvy Žalobce vypověděl Smlouvu, o čemž Žalovaného informoval emailem ze dne 2025-05-15, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak prokazatelně dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne 2025-05-16. Žalovaný má k dnešnímu dni ve vztahu k Žalobci nesplacený dluh v celkové výši 54510.49 Kč, přičemž žalovaná částka se skládá z následujících položek: Jistina: 26858.94 Kč, Poplatek za vyplacení tranší úvěru: 502.28 Kč, Smluvní úrok: 25927.03 Kč, Poplatek za službu „[Anonymizováno] “: 1222.24 Kč. Žalovaný se dle čl. VII odst. 2 a čl. VI Smlouvy zavázal zaplatit Žalobci poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše. Žalovaný se dle čl. VII odst. 3 a čl. VI Smlouvy zavázal zaplatit Žalobci smluvní úrok ve výši 0.87 % denně z nesplacené části jistiny. Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil v souladu s čl. VII odst. 4 Smlouvy službu “[Anonymizováno] ”, v původní výši 3630 Kč. Žalobce je oprávněn v souladu s čl. VIII odst. 1 Smlouvy požadovat v případě prodlení Žalovaného úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je Žalovaný v prodlení. Žalobce nárok na zaplacení smluvní pokuty uplatňuje po Žalovaném pouze za prvních 90 dnů prodlení Žalovaného. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením denní splátky splatné dne 2025-02-13. Žalobce proto požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně ze zůstatku jistiny úvěru, ohledně které se Žalovaný dostal do prodlení, a to v každém kalendářním dni v určeném 90denním období od 2025-02-14 do 2025-05-15.“.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že potvrdil, že uvedenou smlouvu podepsal, avšak nebyl si vědom, že by si objednal spolu s úvěrem nějaké zvláštní služby, tj. služba [Anonymizováno], o níž je zmínka v žalobě. Peněžní prostředky čerpal postupně a potvrdil, že je vyčerpal tak, jak tvrdí žalobkyně, tedy, že mu peněžní prostředky byly postupně vypláceny na účet vedený u České spořitelny. Potvrdil, že žalobkyni předložil doklady týkající se jeho tehdejších příjmů a nákladů na živobytí. Tehdy dle svých slov opravdu dosahoval průměrného měsíčního příjmu okolo 35 000 – 36 000 Kč, což žalobkyni doložil. Pokud je v dokladech o prověřování jeho úvěruschopnosti uveden příjem 45 000 Kč, tak k tomu žádný doklad nedoložil. Tehdy měl měsíční náklady na bydlení 5 000 Kč, splácel jiné půjčky ve výši 10 000 Kč a další nutné výdaje měl ve výši 5 000 Kč. V době uzavření smlouvy potřeboval peníze a neuvědomil výši úroku, který musel v souvislosti s tímto úvěrem splácet. Potvrdil, že uhradil částku uvedenou v žalobě, tj. určitě 89 190 Kč. K současným majetkovým poměrům uvedl, že nejsou ideální. Daný dluh nemohl řádně splácet, protože již v době, kdy jsem si ho bral, jel se svými příjmy tzv. na doraz, a bylo toho na něho moc, a nepřemýšlel o výši úroků, neboť jen potřeboval peníze na splácení jiných dluhů.

3. Ke stavu věci soud zjistil, že ve smlouvě ze dne [datum] označené jako Smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [číslo] se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr s možností opakovaného a postupného čerpání až do výše 30 000 Kč, a to na účet určený žalovaným. Žalovaný se zavázal čerpané peněžní prostředky vrátit spolu s příslušenstvím, a to s poplatkem za vyplacení úvěru ve výši 1,99 % čerpané částky a s úrokem 0,866 % denně s tím, že tzv. RPSN činila 1219,99 při čerpání celé úvěrové částky. Ve smlouvě byly dále sjednána možnost poskytnutí volitelných služeb, a to i kdykoli v průběhu trvání smlouvy, označených jako „Klidné spaní“ v sazbě 3,66 Kč denně, služba „[Anonymizováno] “ za 165 Kč a Informační SMS servis za 0,96 Kč denně. Soud dále zjistil, že žalobkyně prostřednictvím služby BankID od společnosti Bankovní identita, a. s. ověřila identitu žalovaného a zároveň skutečnost, že žalovaný byl přinejmenším ke dni 16. 5. 2024 majitelem účtu č. [č. účtu], na který mu žalobkyně postupně převedla celkem 116 050 Kč, jak je uvedeno ve shora citovaných žalobních tvrzení, což vyplývá z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, resp. automatizovaného výpisu z interního systému žalobkyně, který má pro soud v tomto směru dostatečnou vypovídací hodnotu, neboť žalovaný plnění žalobkyně výslovně potvrdil. nezpochybnil. Soud zjistil, že žalobkyně žalovaného výzvou ze dne 15. 5. 2025 požádala o úhradu dlužné částky ve výši 56 732,59 Kč s poukazem na neplnění povinnosti dle smlouvy, a kterou mu s ohledem na jeho prodlení vypověděla. Soud dále zjistil že žalovaný byl dne 5. 9. 2025 písemně, tzv. předžalobní upomínkou, vyzván k úhradě téže částky do tří dnů, přičemž tato výzva byla téhož dne 10. 9. 2025 podána k poštovní přepravě, jak vyplývá z příslušného potvrzení o podání zásilky.

4. K otázce zkoumání úvěruschopnosti žalovaného jako spotřebitele ze strany žalobkyně soud zjistil, že ta výsledek tohoto zkoumání uzavřela tak, že posouzení bylo v tomto směru úspěšné, což vyplývá z výpisu o posouzení úvěruschopnosti, identifikační číslo případu [číslo], identifikační číslo posouzení úvěruschopnosti [číslo] provedené dne 27. 7. 2023. Z obsahu tohoto výpisu je zřejmé, že žalobkyně vzala v úvahu, že žalovaný sám hospodařil, výše pravidelných měsíčních výdajů na půjčky dosahovala [PSČ obec], výše pravidelných měsíčních výdajů na bydlení 5000 Kč, ostatní zbytné výdaje 5000 Kč a výše ověřeného čistého měsíčního příjmu 35 669 Kč a výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitele 45 000 Kč. Poté žalobkyně započítala rezervu pro výdaje 500 Kč, vypočítané minimální výdaje 12 610 Kč a disponibilní příjem 20 100 Kč, a posouzení jí tak vyšlo jako úspěšné.

5. Po zhodnocení uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že shora zmíněná smlouva ze dne [datum], č. [číslo], je neplatná, neboť se příčí s dobrým mravům dle § 580, k čemuž je soud dle § 588 občanského zákoníku povinen přihlédnout. Rozpor s dobrými mravy shledává soud v ujednání o úroku a poplatcích za poskytnuté úvěrové prostředky souhrnně vyjádřených shora zmíněnou výší RPSN. Na sjednaný úrok spolu s poplatkem za čerpání peněžních prostředků je nutno pohlížet jako na cenu za poskytnuté peníze, která je dle soudu v projednávané věci nepřiměřená. Podle ustálené judikatury vrcholných soudů se za nepřiměřené plnění za poskytnuté peněžní prostředky považuje taková výši úroku, která podstatně přesahuje výši úroku v době jejího sjednání obvykle požadovanou bankami. Kupříkladu dle rozhodnutí NS sp. zn. 21 Cdo 1484/2004 lze za přiměřenou považovat sazbu úroku nepřevyšující úrokové míry u úvěrů poskytovaných bankami. V daném případě byla tato hranice zjevně překročena, jelikož roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami obyvatelstvu v ČR v červenci 2023 byla 10,04 % (viz www.cnb.cz). Plnění, kterého se žalovaného dostalo tak lze posoudit dle § 2991 odst. 2 občanského zákoníku jako bezdůvodném obohacení, které je dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku povinen vydat. Dlužnou částku v podobě části nesplacené domnělé jistiny úvěru, tj. postupně poskytnuté peněžní prostředky ve výši 116 050 Kč snížené o částečné platby, tj. částku 89 190,85 Kč, tj. 26 859,15 Kč, je žalovaný povinen zaplatit spolu s požadovaným úrokem z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku, tedy s úrokem z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského (nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). K plnění byl žalovaný prokazatelně vyzván přinejmenším výzvou ze dne 19. 6. 2025, a za její doručení lze považovat dle § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den po jejím odeslání dne 10. 9. 2025, tj. den 15. 9. 2025. Žalovaný měl dle této výzvy plnit do tří dnů, a v prodlení je tedy od 19. 9. 2025. Soud tedy vyhověl žalobě z uvedeného důvodu pouze co do částky 26 859,15 Kč s úrokem z prodlení od 19. 9. 2025, a ve zbytku ji jako nedůvodnou zamítl.

6. Smlouvu ze dne [datum], č. [číslo] soud zároveň shledal neplatnou jako důsledek porušení povinnosti žalobkyně posoudit úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele dle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavřeni smlouvy, dle kterého poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Dle zmíněného § 86 uvedeného zákona je poskytovatel před uzavřením smlouvy povinen důkladně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet. V daném případě žalobkyně zjevně vycházela při posouzení úvěruschopnosti žalovaného, že ten dosahuje měsíčního příjmu 45 000 Kč, avšak ověřený příjem měla pouze co do částky 35 669 Kč, jak vyplývá z výpis o posouzení úvěruschopnosti z 27. 7. 2023 předloženého žalobkyní. Stabilní příjem je základním kritériem pro stanovení schopnosti spotřebitele úvěr splácet, a pokud by takto nadhodnocen, nebyla úvěruschopnost žalovaného správně vyhodnocena. Sám žalovaný potvrdil, že dluh nemohl řádně splácet již v době, kdy si úvěr sjednával, což vyjádřil slovy, že jel se svými příjmy tzv. na doraz a bylo toho na něho moc., a vůbec tehdy nepřemýšlel o výši úroku, jen potřeboval peníze na splácení jiných dluhů.

7. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení je odůvodněno ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., na základě kterého soud vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, a to s ohledem na přibližně stejný poměr úspěchu, resp. neúspěchu účastníků.

8. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle citovaného § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, tedy zjišťoval dobu přiměřenou možnostem žalovaného. K jeho poměrům soud zjistil, že v současnosti dosahuje příjmu cca 40 000 Kč měsíčně, avšak splácí další půjčky, cca 7 000 kč měsíčně, náklady na bydlení má 6 500 Kč a běžné výdaje na další živobytí 10 000 Kč. Dále má vyživovací povinnosti ke dvěma nezletilým dětem, a to ve výši 3 500 Kč a 6 000 Kč měsíčně, zůstává mu tedy přibližně 6 500 Kč měsíčně, pokud nemá žádné mimořádné výdaje a z této částky tedy může mohl dluh splácet. Splátky po 5 000 Kč měsíčně dle soudu odpovídají možnostem žalovaného.