Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 1 530 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 1 530 Kč od 7. 10. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 1 852 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí 1 530 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení ve výši určené předpisy práva občanského jdoucí z této částky ode dne následujících po její splatnosti s odůvodněním, že žalovaný dne [datum] použil ke své přepravě prostředek veřejné hromadné dopravy provozované žalobkyní, a to autobus – linku [číslo], a při přepravní kontrole se neprokázal platným jízdním dokladem, čímž porušil Přepravní řád a Smluvní přepravní podmínky dopravce. Požadovaná částka je tak tvořena dlužným jízdným ve výši 30 Kč a přirážkou k jízdnému ve výši 1 500 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Ke stavu věci soud na základě účastníky, resp. žalobkyní předložených důkazů zjistil, že dne [datum] byla osobou pověřenou dopravcem, tj. žalobkyní, provedena přepravní kontrola, při které bylo zjištěno, že žalovaný se při jízdě autobusem na lince [číslo] neprokázal žádným jízdním dokladem, kde výše jízdného byla stanovena na 30 Kč, a žalovanému tak byla uložena přirážka k uvedenému jízdnému ve výši 1 500 Kč. Toto zjištění vyplývá ze zápisu o provedení této přepravní kontroly v uvedený den v 18:32 h., č. [číslo], přičemž žalovaný údaje v uvedeném zápisu stvrdil svým podpisem. Dále bylo zjištěno, že žalovaný byl k úhradě požadované částky vyzván prostřednictvím předžalobní upomínky ze dne 7. 2. 2025.
4. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění dospěl soud k závěru, že použitím prostředku veřejné hromadné dopravy provozovaném žalobkyní byla mezi žalobkyní jako dopravcem a žalovaným jako cestujícím uzavřena smlouva o přepravě osoby podle ustanovení § 2550 obč. zák., na základě které vznikla žalované povinnost zaplatit jízdné. S ohledem na to, že žalovaný použil dopravní prostředek silniční přepravy (autobus), se tento vztah se řídí zákonem č. 111/1994 Sb., o silniční přepravě, ve znění pozdějších předpisů. Podle ustanovení § 18b odst. 1 uvedeného zákona, podmínky, za nichž se přepravují osoby, jejich zavazadla a věci a zvířata s nimi přepravovaná v silniční dopravě a integrované dopravě, stanoví přepravní řád a tarif. Žalovaný jako cestující měl podle ustanovení § 18a uvedeného zákona, jenž upravuje vztahy mezi cestujícím a dopravcem veřejné linkové dopravy, mj. povinnost na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem, neprokáže-li se platným jízdním dokladem, zaplatit jízdné a přirážku, nebo se prokázat osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné na vymáhání zaplacení jízdného a přirážky a na druhé straně řidič a průvodčí vozidla veřejné linkové dopravy a jiná osoba pověřená dopravcem veřejné linkové dopravy a vybavená kontrolním odznakem a průkazem je oprávněna dávat cestujícím pokyny a příkazy k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti ostatních cestujících; pověřená osoba je mj. oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplatit přirážku nebo vyžadovat od cestujícího, aby se prokázal osobním dokladem a sdělil osobní údaje.
5. Jelikož žalovaný uvedené povinnosti nesplnil, uložil mu soud jejich splnění tímto rozsudkem s tím, že dále dospěl k závěru, že výše požadované přirážky k jízdnému odpovídá Smluvním přepravním podmínkám žalobkyně účinných od 1. 8. 2021 a navazujícímu Ceníku a Přirážek k jízdnému tvořících přílohu k těmto smluvním podmínkám, přičemž tato přirážka je v limitu stanoveném v § 37 odst. 6 zákona o dráhách a v 18a odst. 3 zákona o silniční přepravě, dle kterých výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Požadavek na zaplacení úroku z prodlení je odůvodněn ustanovením § 1970 obč. zák. a tento úrok je oprávněně požadován ode dne uvedeného ve výroku rozsudku, neboť již ode dne následujícího po provedené přepravní kontrole, je žalovaný v prodlení.
6. Právo na náhradu nákladů řízení bylo přiznáno žalobkyni podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. jako úspěšnému účastníku sporu. Tyto náklady tvoří žalobkyní zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a dále odměna advokátem za její zastupování v řízení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění pozdějších předpisů, za tři úkony právní služby po 300 Kč dle § 14b odst. 1 zmíněného advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby a předžalobní výzva), spolu s paušální náhradou hotových výdajů po 100 Kč ke každému z uvedených úkonů právní služby dle ustanovení § 14b odst. 6 písm. a) advokátního tarifu a příslušná DPH, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna odvést podle zvláštního právního předpisu. Náklady řízení ve výši 1 852 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce podle ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.
7. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř., přičemž neshledal důvody pro stanovení lhůty pro žalovaného příznivější než zákonem podpůrně určené třídenní.