Novinka: Paragrafiq je nyní ve vašem ChatGPT a Claude. Připojit →

RozsudekZamítnuto

Spisová značka

20 C 92/2024

Soud: Okresní soud v SokolověDatum rozhodnutí: 19. 7. 2024Č. j.: 20 C 92/2024-24Samosoudce: JUDr. Jaroslav SimetAgenda: Civilní (sporné) (C)Zveřejněno: 17. 10. 2024Předmět řízení: pro zaplacení 55 354 Kč s příslušenstvímECLI:CZ:OSSO:2024:20.C.92.2024.1
bezdůvodné obohacenípostoupení pohledávky
Poznámka k výběru rozhodnutí: Rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů přebíráme z veřejné databáze rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti (rozhodnuti.justice.cz, otevřená data). Soudy do databáze vkládají jen vybraná rozhodnutí: od prosince 2020 hlavně pravomocná odůvodněná rozhodnutí z civilních věcí v prvním stupni, rozhodnutí vrchních soudů od konce roku 2025. Nepatří sem například platební rozkazy, rozsudky pro zmeškání nebo pro uznání, schválené smíry a většina trestních věcí. Výběr proto nelze zobecňovat na všechna řízení. K 19. 11. 2026 máme 605 157 z 615 941 rozhodnutí zveřejněných v databázi.

Použité předpisy

Označená místa (48) jsou údaje o osobách, které před zveřejněním odstranil soud nebo naše anonymizace. Najetím na značku zjistíte, o jaký údaj šlo.

Výrok

I. Žaloba o 55 354 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z částky 55 354 Kč od 29. 8. 2023 do zaplacení se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku, kterým by soud žalovanému uložil zaplatit jí 55 354 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že: „Žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba], IČ [číslo], sídlem [adresa] (dále „původní věřitel“), jakožto postupitelem a společností [Jméno zainteresované společnosti 0/0], IČ [číslo], sídlem [adresa], jakožto postupníkem. Původní věřitel je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně je českou obchodní společností, jejímž předmětem podnikání je kolektivní investování spočívající zejména v investicích do nákupu portfolií pohledávek od bankovních i nebankovních subjektů. Žalovaný je fyzickou osobou nepodnikající. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o revolvingovém úvěru, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému celkem [PSČ obec] v platbách 5000 Kč dne [datum], [PSČ obec] dne [datum], [PSČ obec] dne [datum] a [PSČ obec] dne [datum], a to bankovním převodem na účet žalovaného č. [č. účtu]. V poznámkách k platbám byly uvedeny variabilní symboly [číslo]. Žalobkyně navrhuje, aby soud provedl k důkazu předkládané výpisy z bankovního účtu původního věřitele svědčící o poskytnutí finančních prostředků žalovanému. Žalobkyně dále žádá soud, aby učinil dotaz na banku žalovaného a.s., zda byly v měsíci prosinci 2021, lednu 2022, únoru 2022 a březnu 2022 provedeny výše uvedené platby na bankovní účet č. [č. účtu] a zda je tento bankovní účet žalovaného. Tyto důkazy dokládají, že žalovanému byly poskytnuty výše uvedené platby, a to ze strany původního věřitele prostřednictvím bankovního převodu. Žalovaný se tak na úkor původního věřitele bez spravedlivého důvodu obohatil a musí tudíž žalobkyni vydat, oč se obohatil. Žalovaný získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, když mezi původním věřitelem a žalovaným nebyla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru týkající se poskytnutí předmětných finančních prostředků. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení požaduje žalobkyně od dne 2023-08-29. Žalobkyně určila datum splatnosti tak, že k datu odeslání předžalobní výzvy k plnění přičetla 10 dnů, jelikož se domnívá, že v tento den se již výzva k plnění dostala do sféry dispozice adresáta – žalovaného. Výzva k plnění byla žalovanému zaslána dne 2023-08-18. Žalovaný ke dni podání žaloby uhradil žalobkyni 0 Kč. Celková výše nároků žalobkyně po zohlednění případných dílčích plateb ze strany žalovaného činí celkem [PSČ obec].“.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a soud tak důvodnost shora citovaných žalobních tvrzení, tedy skutkový stav, zjišťoval pouze z důkazů předložených a navržených žalobkyní.

3. Ke stavu věci soud z dokumentu předloženého žalobkyní označeného jako Dílčí smlouva o postoupení pohledávek č. 8 zjistil, že společnost [právnická osoba] jako postupitel a společnost [právnická osoba] jako postupník, uzavřely [datum] smlouvu o opakovaném postoupení pohledávek (rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek). Uvedený dokument představoval dílčí smlouvu o postoupení pohledávek v celkové výši nominální hodnoty 2 810 808,98 Kč ze dne [datum], tj. ze dne, kdy byla smlouva rovněž podepsána. K uvedené smlouvě předložené žalobkyní byl připojen dokument, který však podepsán nebyl, a z jehož obsahu vyplývá, že se zjevně jedná o seznam postoupených pohledávek v rámci zmíněného dílčího úkonu. V uvedeném seznamu však nefiguruje žádná pohledávka, jejímž dlužníkem by byl žalovaný. Z dalšího dokumentu předloženého žalobkyní, a to dokumentu označeného Smlouva o postoupení pohledávky datované a podepsané dnem [datum] soud zjistil, že tentokráte společnost [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřely tuto smlouvu za účelem postoupení pohledávek specifikovaných ve smlouvě podle přílohy č. 1, která tvoří nedílnou součást smlouvy. Pohledávkami se pro účely této smlouvy rozuměly pohledávky za dlužníky nebo třetími osobami z titulu náhrady škody, z nároku z adhezního řízení nebo z titulu bezdůvodného obohacení vzniklé v souvislosti s uzavřením, plněním či porušením příslušných smluv. Příloha k této smlouvě o postoupení pohledávek ze dne [datum] obsahovala seznam jmen včetně rodných čísel, číslo klienta, číslo produktu a výši dluhu, přičemž ani v tomto seznamu nefiguruje jméno žalovaného. Soud dále zjistil, že se společnost [právnická osoba] obrátila na žalovaného s oznámením ze dne 18. 8. 2023, v němž mu sdělila, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] a dále ze dne [datum] byla pohledávka specifikována jako pohledávka vzniklá z titulu neuhrazeného spotřebitelského úvěru ze smlouvy č. [číslo] sestávající z neuhrazené jistiny, poplatku za zápůjčku, smluvní pokuty, úroku z prodlení a účelně vynaložených nákladů na vymáhání postoupena na společnost [právnická osoba] a dále na žalobkyni s tím, že celková výše pohledávky je zmíněných 29 710 Kč. O zaplacení dlužné částky už 29 710 Kč představující neuhrazenou jistinu a dále náklady právního zastoupení ve výši 9 438 Kč byl žalovaný vyzván prostřednictvím zástupce žalobkyně v přípisu ze dne 18. 8. 2023. Soud dále ze sdělení Fio banky, a. s., poskytnutého na dotaz soudu učiněného v souladu se žádostí žalobkyně dne 18. 6. 2024 zjistil, že na bankovní účet č. [č. účtu], který byl veden na žalovaného jak majitele tohoto účtu, byla dne [datum] převedena částka 15 000 Kč, dne [datum] částka 20 354 Kč, dne [datum] částka 15 000 Kč a dne [datum] částka 5 000 Kč, a to vždy ze strany společnosti [právnická osoba] Všechny uvedené platby kromě transakce ve výši 20 354 Kč byly identifikovány variabilním symbolem [var. symbol] a jediná zmíněná transakce ve výši 20 354 Kč, variabilním symbolem [var. symbol]. Uvedené transakce rovněž vyplývají z potvrzení o platbě vystavené již zmíněnou Fio bankou, a. s., které předložila sama žalobkyně.

4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění dospěl soud k závěru, že se žalobkyni nepodařilo prokázat, že by se stala postupníkem pohledávky vzniklé z titulu bezdůvodného obohacení. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku sice platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, a podle odstavce druhého § 2991 občanského zákoníku, se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním správního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. V daném případě je přesvědčivě prokázáno, že tvrzená právní předchůdkyně žalobkyně, tj. společnost [právnická osoba], poskytla na účet, jehož majitelem byl žalovaný, tj. na účet č. [č. účtu] ve čtyřech transakcích celkovou sumu peněz ve výši 55 354 Kč, tedy částku, která je předmětem tohoto řízení. Soud v daném případě souhlasí se žalobkyní, že pokud by neměla k dispozici důkazy o právním důvodu poskytnutí uvedených částek, mohla by v krajním případě žádat zaplacení těchto částek z titulu zmíněného bezdůvodného obohacení, a poté by se břemeno tvrzení a případně důkazní přesunulo na žalovaného, pokud by se chtěl tomuto požadavku bránit. Žalobkyně však nepředložila podle přesvědčení soudu spolehlivé důkazy o tom, že je věřitelem uvedené pohledávky, tedy že v žalobě specifikovaná pohledávka, která vznikla přinejmenším předáním, resp. převedením uvedených částek v celkové výši 55 354 Kč jako bezdůvodné obohacení (neboť jiný důvod neuvádí), na ní byla převedena postupem podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, dle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvu jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě. Z žalobkyní předložených smluv o postoupení pohledávek, které jsou zmíněny v předcházejícím odstavci, vyplývá, že určitá skupina pohledávek věřitele společnosti [právnická osoba] byla nejprve postoupena na společnost [právnická osoba], a až v druhém sledu na žalobkyni, přičemž se tak stalo na základě smlouvy ze dne [datum], resp. [datum]. Uvedené zjištění je v rozporu se shora citovaným žalobním tvrzením, že pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla postoupena na základě smlouvy o podstoupení pohledávek z původního věřitele přímo na žalobkyni dne [datum], a pokud se tak případně stalo, soud tento důkaz od žalobkyně neměl v době vyhlášení rozsudku k dispozici. K prokázání postoupení příslušné pohledávky nemusí být podle soudu předložena přímo příslušná smlouva, ale důkazem s dostatečnou vypovídací hodnotou může být rovněž oznámení postupitele o postoupení jeho pohledávky na postupníka, v daném případě na žalobkyni. Pokud soud však posoudil obsah oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] učiněného původním věřitelem, tj. společnosti [právnická osoba], tak z obsahu uvedeného oznámení není zřejmé, že by se jednalo o postoupení pohledávek v celkové výši 55 354 Kč. V uvedeném oznámení je sice zmínka o částce 29 710 Kč, která by mohla vést soud k komu, že by žalobě mohl vyhovět alespoň částečně, avšak tato částka je popsána jako pohledávka skládající se z neuhrazené jistiny, poplatku ze zápůjčku, smluvní pokuty, úroku z prodlení a účelně vynaložených nákladů na vymáhání, přičemž předmětem tohoto řízení je podle žalobních tvrzení pouze částka, resp. jednotlivé částky, které byly převedeny jako jistina dluhu, a žalobkyně žádá jejich vrácení, tj. nikoliv plnění, která jsou požadována v souvislosti s případně uzavřenou smlouvu o úvěru nebo o zápůjčce jako jsou smluvní pokuty, úroky z prodlení atd. Z uvedeného oznámení, tedy nebylo možno bez doplnění skutkových tvrzení dovodit, co je samotná jistina dluhu, přičemž v rozporu s žalobními tvrzeními je i další výzva k úhradě před podáním žaloby z téhož dne učiněná zástupcem žalobkyně, kde je již částka 29 710 Kč označena jako neuhrazená jistina, což je v rozporu s údaji, které uvedl původní věřitel, tedy společnost [právnická osoba] Jelikož se žalobkyně neúčastnila ústního jednání, při kterém vyšla najevo potřeba doplnit příslušná skutková tvrzení a důkazy, k čemuž by ji soud postupem podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 případně vyzval, nezbylo soudu než žalobu pro neunesení břemene důkazního jako nedůvodnou zamítnout.

5. K požadavku žalobkyně týkajícího se procesního postupu, a to, aby jí soud v případě, že by na jednání konaném v nepřítomnosti žalobkyně nemohl žalobě v plném rozsahu vyhovět, kupříkladu proto, že žalovaný na nařízeném jednání tvrdil a prokázal zcela nové podstatné tvrzení, které dosud součástí jeho podání a vyjádření nebylo, v souladu s principem předvídatelnosti postupu a rozhodnutí vyzval zejména k doplnění tvrzení a důkazních návrhu, resp. aby jí byla k tomuto na jednání poskytnuta přiměřená lhůta, soud uvádí, že požadovaný procesní postup by byl v rozporu se zásadou rovnosti účastníků. Soud totiž procesní poučení stran nedostatku tvrzení či důkazů poskytuje v případě jinak projednatelné žaloby pouze postupem dle ust. § 118a o.s.ř., tj. při jednání, kterého se však žalobkyně neúčastnila, čímž se o možnost tohoto poučení připravila, jak je již shora ostatně řečeno.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., na základě kterého by měl právo na náhradu nákladů řízení žalovaný jako úspěšný účastník sporu. Z obsahu spisu však vyplývá, že žalovanému v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly a soud tak rozhodl, že žádný z účastníků právo na jejich náhradu nemá.

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací