Výrok
I. Žaloba se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
1. Žalobkyně se proti žalované domáhala zaplacení 13 640 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno] (dále jen „Smlouva“) ve výši 36 360 Kč, skládající se z půjčené částky 20 000 Kč a souhrnného poplatku ve výši 16 360 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet týdně po 606 Kč, a to až do 26. 10. 2022. Žalovaná uhradila celkem částku 22 900 Kč. Žalobkyně tedy požaduje po žalované zaplacení dlužné částky ve výši 13 640 Kč a úroků z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z dlužné částky od 27. 10. 2022 do zaplacení.
2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas, přičemž souhlas žalované je dovozen dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřila.
3. Žalobkyně k žalobě připojila listinné důkazy, a to smlouvu o spotřebitelském úvěru ze dne 1. 9. 2021, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, evidenční kartu klienta, tabulku s rozpisem splátek a jejich úhradami a předžalobní výzvu ze dne 9. 12. 2024 vč. podacího archu ze dne 9. 12. 2024.
4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy, tedy [datum]. Žalovaná se zavázal zaplatit jistinu 20 000 Kč, spolu s úrokem ve výši 3 960 Kč (s úrokovou sazbou 70,89 % p.a.), poplatkem za zpracování a doručení úvěru ve výši 6 000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek v částce 6 000 Kč, tedy celkem částku 36 360 Kč v 60 týdenních splátkách po 606 Kč. Žalovaná uhradila dosud žalobkyni celkovou částku 22 900 Kč. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovanou k úhradě celého dluhu, žalovaná však již neuhradila ničeho.
5. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:
6. Z uzavřené smlouvy vyplývá, že žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit v 60 splátkách 36 360 Kč. Soud se musel nejprve zabývat posouzením platnosti takto uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že je absolutně neplatná pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o .z. a § 588 o. z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného souhrnného poplatku za poskytnutí úvěru. Uvedený souhrnný poplatek podle názoru soudu tvoří součet sjednaného kapitalizovaného úroku, částky za zpracování zápůjčky a částky za hotovostní inkaso splátek jako celek byly příjmem žalobkyně za poskytnutí finančních prostředků žalované a jedná se tedy fakticky v souhrnu o smluvní úrok. Souhrnný poplatek ve výši 16 360 Kč v projednávané věci činí 81,8 % z poskytnuté jistiny ve výši 20 000 Kč a při splatnosti 60 týdnů tak úroková míra poskytnutého úvěru činí 70,89 %. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 012. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ke zjištění obvyklé úrokové míry spotřebitelského úvěru slouží např. statistika ČNB dostupná na webových stránkách ČNB – ukazatel Statistika úrokových sazeb – nové obchody – úvěry, dle které v době uzavření Smlouvy činil obvyklý úrok 7,59 % ročně, z čehož vyplývá, že shora uvedená úroková míra přesahuje obvyklý úrok téměř devítinásobně. Jednotlivá ujednání smlouvy o úvěru jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřené vysokého souhrnného poplatku by žalobkyně finanční prostředky žalované zcela jistě neposkytla, uvedená smlouva je tedy absolutně neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z.
7. Poskytnutí finančních prostředků žalované bez existence platné smlouvy je s ohledem na shora uvedené nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení podle § 2 991 o. z. Žalobkyně přitom poskytla žalované celkem částku 20 000 Kč, o tuto částku se žalovaná bezdůvodně obohatila, ale vzhledem k tomu, že již uhradila celkem částku 22 900 Kč, nedluží již žalobkyni ničeho, a proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok I.).
8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků nárok na náhradu nákladů řízení, neboť převážně úspěšné žalované žádné náklady řízení nevznikly.