Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 2 970 Kč s úrokem z prodlení kapitalizovaným částkou 718 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 2 970 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, dne [datum] se přihlásil jako poplatník televizního poplatku do příslušné evidence, svou povinnost hradit televizní poplatek ve stanovené výši však nesplnil, nezaplatil televizní poplatky za období od prosince 2022 do září 2024, celkem dluží 2 970 Kč s úrokem z prodlení, který žalobkyně uplatňuje v kapitalizované výši 718 Kč. Žalobkyně žalovaného písemně vyzvala k úhradě dlužné částky, avšak ten svou povinnost nesplnil ani v dodatečné lhůtě.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.Z provedených důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu shodný s obsahem žaloby, tedy, že žalovaný se od září 1989 přihlásil jako poplatník televizních poplatků. Poplatek nehradil pravidelně, nezaplatil za měsíce prosince 2022 až září 2024, celkem za tyto měsíce dluží žalobkyni 2 970 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu dopisem ze dne 15. 11. 2024.Žalovaný se jako držitel televizního přijímače přihlásil u České pošty do evidence poplatníků televizních poplatků. Svou povinnost hradit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně, řádně neplnil a vznikl mu dluh za 22 měsíců v celkové výši 2 970 Kč. Žalobkyně pak splnila svou zákonnou povinnost, když dopisem ze dne 15. 11. 2024 žalovaného vyzvala k uhrazení dluhu a teprve po poskytnutí dodatečné lhůty se svého práva domáhala u soudu (§ 3 odst. 2, § 6, § 8 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb. o rozhlasových a televizních poplatcích v platných zněních). S ohledem na uvedené proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni zákonné úroky z prodlení dle § 1970 občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení je v souladu s § 1970 obč. zák. stanovena prováděcím předpisem tj. nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku. Žalobkyni byl v souladu s žalobou přiznán kapitalizovaný úrok z prodlení do dne vyhotovení žaloby, tj. k 20. 6. 2025. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 142a odst. 1 o.s.ř., kdy soud přizná náhradu účelně vynaložených nákladů řízení tomu z účastníků, který měl ve věci plný úspěch. Procesně úspěšná žalobkyně prokázala, že ve lhůtě 7 dnů před podáním žaloby zasílala žalovanému výzvu k plnění.Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů na zastoupení žalobkyně advokátem, neboť tyto náklady nepovažuje za účelně vynaložené. V tomto ohledu se plně ztotožňuje se závěry Ústavního soudu, který v nálezu ze dne 24. 7. 2013, sp. zn. I. ÚS 3344/12 dovodil, že pokud [žalobkyně] sama spravuje agendu televizních poplatků a tuto agendu následně předává advokátní kanceláři, pak se racionální smysl právního zastoupení advokátem do značné míry vytrácí. Ve sporech odvíjejících se od neuhrazených televizních poplatků nelze paušálně očekávat uplatnění do té míry specializovaných znalostí, aby náklady na zastoupení advokátem v jednotlivých sporech byly účelně vynaložené. Soud proto pohlížel na žalobkyni jako na účastníka nezastoupeného a vedle náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč jí přiznal paušální náhradu hotových výdajů za 2 úkony právní služby, a to návrh ve věci samé a sepis žaloby podle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. a ustanovení § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. po 100 Kč, neboť žalobkyně podala návrh na zahájení řízení na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně i v jiných skutkově a právně obdobných sporech. Ve věci jde o peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.