Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 12 650 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 350 Kč od 29. 5. 2024 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 650 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že je právnickou osobou, která je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen "pojištění odpovědnosti") v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, dále jen "ZOPV"). Žalovaný, coby provozovatel osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně, RZ: [SPZ], VIN [VIN kód], číslo technického průkazu vozidla [IBAN] (dále pouze „vozidlo“), neměl k vozidlu od 4. 7. 2023 do 9. 1. 2024 (celkem 190 dnů) sjednáno pojištění odpovědnosti, ačkoliv bylo vozidlo evidováno v registru silničních vozidel jako provozované. Vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni za každý den částku 65 Kč, celkem tedy 12 350 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč s datem splatnosti 28. 5. 2024. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, přestože mu dne 15. 7. 2024 byla zaslána předžalobní upomínka s výzvou k plnění do 15 dnů.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas, přičemž souhlas žalovaného je dovozen dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se žalovaný ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil.Z provedených důkazů učinil soud závěr o skutkovém stavu shodný s obsahem žaloby, tedy, že žalovaný byl v období od 4. 7. 2023 do 9. 1. 2024 provozovatelem i vlastníkem osobního automobilu se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně, na které nebylo po dobu 190 dnů sjednáno pojištění odpovědnosti, a vozidlo bylo v tomto období vedeno v registru silničních vozidel jako provozované. Dne 14. 3. 2024 byl žalovaný vyzván žalobkyní k úhradě příspěvku do garančního fondu ve výši 12 650 Kč za provozování vozidla v období od 4. 7. 2023 do 9. 1. 2024 bez sjednaného pojištění odpovědnosti, a to ve lhůtě 60 dnů s tím, že v této částce jsou zahrnuty i náklady na mimosoudní uplatnění příspěvku ve výši 300 Kč. Dne 20. 6. 2024 mu byla zaslána upomínka na zaplacení dlužného příspěvku. Předžalobní upomínka na zaplacení dlužné částky mu byla zaslána dne 15. 7. 2024.Podle ustanovení § 1 odst. 2 ZOPV Nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, (odst. 1), může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná (dále jen „pozemní komunikace“), provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci (odst. 2).Podle ustanovení § 4 odst. 1 ZOPV jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen „osoba povinná k zaplacení příspěvku“) společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři [Jméno žalobkyně] – dle ust. § 1 odst. 1 písm. b) ZOPV] příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.Podle ustanovení § 4 odst. 3 ZOPV se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.Podle ustanovení § 4 odst. 4 ZOPV je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.Podle ustanovení § 4 odst. 5 ZOPV výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.Podle ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky č. 205/1999 Sb., se denní sazba příspěvku pro jednotlivé druhy tuzemských vozidel podle § 4 odst. 5 ZOPV stanoví pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3 včetně ve výši 65 Kč.Podle ustanovení § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. výše nákladů [právnická osoba] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla činí 300 Kč.V daném případě dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný neměl na své vozidlo v období od 4. 7. 2023 do 9. 1. 2024, tedy po dobu 190 dnů, sjednáno pojištění odpovědnosti, vznikla mu tak v souladu se shora citovanými ustanoveními povinnost uhradit příspěvek žalobkyni, jehož výše je součinem počtu dnů a denní sazby 65 Kč, která odpovídá druhu vozidla, dle shora uvedené vyhlášky, tedy 12 350 Kč. V souvislosti s mimosoudním uplatněním práva pak žalobkyni vznikl nárok i na poplatek ve výši 300 Kč. Vzhledem k absenci tvrzení žalovaného o úhradě dlužné částky tak soud rozhodl o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni částku 12 650 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením peněžitého dluhu, žalobkyně má dle ustanovení § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení, jehož výše odpovídá výši úroku z prodlení stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 650 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.