Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 1. 7. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění
Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 7 000 Kč s úrokem z prodlení od 1. 7. 2025 do zaplacení s odůvodněním, že nabyla pohledávku za žalovaným na základě Smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 18. 5. 2025 mezi společností [právnická osoba] (dále jen „původní věřitel“) a společností [právnická osoba], která následně Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 postoupila pohledávku žalobkyni. Žalobkyně požaduje žalovanou částku z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, jelikož mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitel poskytl žalovanému dne [datum] částku 7 000 Kč, a to prostřednictví platby z bankovního účtu původního věřitele na bankovní účet žalovaného č. [č. účtu], v poznámce k platbě byl uveden variabilní symbol [var. symbol]. Vzhledem k tomu, že mezi původním věřitelem a žalovaným nebyla uzavřena smlouva o úvěru týkající se poskytnutí předmětné částky, žalovaný se na úkor původního věřitele bez spravedlivého důvodu obohatil. Počátek prodlení žalovaného žalobkyně odvozuje od odeslané předžalobní výzvy, a to od 10. dne po jejím odeslání. Žalovaný ke dni podání žaloby žalobkyni nezaplatil ničeho.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), bez nařízení jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání vyslovili souhlas, přičemž souhlas žalovaného je dovozen dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když se žalovaný ve stanovené lhůtě na výzvu soudu nevyjádřil.Žalobkyně k prokázání svých tvrzení předložila soudu potvrzení o provedené platbě, dle kterého měla být z účtu původního věřitele dne [datum] převedena částka 7 000 Kč na účet [č. účtu] pod VS [var. symbol]. Dále žalobkyně předložila Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 18. 5. 2025 uzavřenou mezi původním věřitelem jako postupitelem a [právnická osoba] jako postupníkem, jejíž přílohou je seznam postoupených pohledávek, a Smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2025 mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, jejíž přílohou je též seznam postoupených pohledávek. Dne 20. 6. 2025 žalobkyně prokazatelně odeslala žalovanému předžalobní výzvu se lhůtou k plnění do 3 dnů.Ze sdělení [právnická osoba] soud zjistil, že vlastníkem účtu č. [č. účtu] je žalovaný a dne [datum] byla na tento účet připsána platba z účtu č. [č. účtu] ve výši 7 000 Kč pod VS [var. symbol].Z provedených důkazů má soud za prokázané, že původní věřitel převedl pod VS [var. symbol] na účet žalovaného dne [datum] částku 7 000 Kč. Pohledávka za žalovaným ve shodné výši označená shodným VS pak byla postoupena žalobkyni (prostřednictvím [právnická osoba]).Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:Podle ustanovení § 2993 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala, že na ni byla postoupena pohledávka spočívající v poskytnutí částky 7 000 Kč na účet žalovaného, jejíž právní důvod nelze prokázat, dospěl soud k závěru, že žalovaný je povinen vrátit toto bezdůvodné obohacení. Žalovaný byl vyzván k vrácení poskytnuté částky prokazatelně v rámci předžalobní výzvy ze dne 20. 6. 2025 ve lhůtě 3 dnů od jejího doručení, písemnost byla žalovanému odeslána 20. 6. 2025, v souladu s ustanovení § 573 o. z. se písemnost mohla dostat do dispozice žalovaného dne 25. 6. 2025, do 30. 6. 2025 tak byl žalovaný povinen plnit a ode dne následujícího, tj. od 1. 7. 2025 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013, a to s ohledem na počátek prodlení žalovaného (výrok I.).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 600 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 7 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 6 písm. a) a. t.