Výrok
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 998,95 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od 28. 1. 2025 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Ve zbývající části se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění
Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 86 379,83 Kč s s příslušenstvím s odůvodněním, že dne [datum] uzavřela se žalovaným distančním způsobem na adrese www.[Anonymizováno] Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. [číslo], na základě níž žalovanému poskytla úvěr až do výše 60 200 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal vrátit poskytnuté peněžní prostředky spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne 10. 4. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 1. 9. 2025. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně prošetřena v souladu s požadavky dle zákona č. 257/2016 Sb. Žalovanému byl úvěr poskytnut prostřednictvím bankovního převodu z účtu žalobkyně na účet žalovaného č. [č. účtu], a to v období od [datum] do 26. 4. 2024 v celkové výši 35 021 Kč. Žalovaný uhradila na jistinu celkem částku pouze 21,78 Kč a dostal se do prodlení. Žalobkyně se domáhá zaplacení částky 81 007,29 Kč představující jistinu ve výši 34 998,95 Kč, poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 682,97 Kč, smluvní úrok ve výši 42 389,57 Kč a poplatek za službu „[Anonymizováno] “ ve výši 2 935,80 Kč. Dále žalobkyně požaduje smluvní pokutu za prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky od 27. 5. 2024 do 25. 8. 2024 ve výši 5 372,54 Kč.Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. O žalobě soud rozhodl dle § 115a o.s.ř. bez nařízení jednání, neboť bylo možno rozhodnout pouze na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili. Souhlas žalovaného je dovozován z ust. § 101 odst. 4 o.s.ř., když se ve stanovené lhůtě k otázce rozhodnutí bez jednání nevyjádřil.Žalobkyně předložila listinné důkazy – smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru uzavřenou mezi účastníky dne [datum], předpisu denních splátek, Všeobecné obchodní podmínky, informace o poskytnutém úvěru, ze kterých bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše 60 200 Kč, žalovaný se zavázal úvěr splatit spolu s poplatkem za vyplacení tranše úvěru ve výši 1,99% z čerpané částky a denním úrokem 1,016 %. Splatnost první splátky byla 10. 4. 2024, poslední splátka (konec trvání smlouvy) byla splatná dne 2. 9. 2025. V případě porušení povinnosti uhradit poskytnutou částku ve stanovené lhůtě se žalovaný zavázal uhradit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky od následujícího dne prodlení. Z přehledu bankovních transakcí bylo zjištěno, že částky v celkové výši 35 021 Kč byly převedeny z bankovního účtu žalobkyně na účet žalovaného č. [č. účtu] v období od [datum] do 26. 4. 2024, skutečnost, že je žalovaný majitelem tohoto účtu a že na tento účet byly připsány uvedené platby od žalobkyně, soud ověřil dotazem u Air Bank, a.s. Z formuláře o informacích o spotřebitelském úvěru a dokumentů: Identifikované příjmy, BankID výpis, autorizace ověření totožnosti, principy posuzování úvěruschopnosti, výpis o posouzení úvěruschopnosti u společnosti [Jméno žalobkyně]., a souhlas se zpracováním osobních údajů bylo zjištěno, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně prošetřena. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k úhradě poskytnuté částky včetně příslušenství, a to dopisem odeslaným žalovanému doporučeně dne 20. 1. 2025. Obsah listin je v souladu se skutkovými tvrzeními žalobkyně obsaženým v žalobě.Zjištěný skutkový stav posuzoval soud po právní stránce dle § 2395 a § 2048 o. z. Z těchto ustanovení vyplývá, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho vyžádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Projednají-li si strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu.Soud se musel nejprve zabývat posouzením platnosti takto uzavřené smlouvy a dospěl k závěru, že je absolutně neplatná pro její zjevný rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o. z. a § 588 o. z., který spočívá v nepřiměřené výši sjednaného úroku, který v projednávané věci činí 1,016 % denně, úroková roční míra poskytnutého úvěru tak činí 370,84 %. Hranicí mravnosti úroku je pak dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu trojnásobek obvyklé roční úrokové míry poskytované bankami v době sjednání úvěru (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. 33 Odo 236/2005). Ke zjištění obvyklé úrokové míry spotřebitelského úvěru slouží např. statistika ČNB dostupná na webových stránkách ČNB – ukazatel Statistika úrokových sazeb – nové obchody – úvěry, dle které v době uzavření Smlouvy činil obvyklý úrok 8,83 % ročně, z čehož vyplývá, že shora uvedená úroková míra přesahuje obvyklý úrok více než čtyřicetinásobně. Jednotlivá ujednání smlouvy o úvěru jsou pak provázaná a nelze je od sebe oddělit, neboť bez sjednání nepřiměřené vysokého úroku by právní žalobkyně finanční prostředky žalovanému zcela jistě neposkytla, uvedená smlouva jse tedy absolutně neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 580 odst. 1 o.z. a § 588 o.z.Poskytnutí finančních prostředků žalovanému bez existence platných smluv je s ohledem na shora uvedené nutné posoudit jako bezdůvodné obohacení podle § 2 991 o. z. Předchůdkyně žalobkyně přitom poskytla žalovanému celkem částku 35 021 Kč, žalovaný uhradila pouze 21,78 Kč. Žalobkyně následně odeslala žalovanému dne 20. 1. 2025 výzvu k úhradě dluhu ve lhůtě 3 dnů, dne 23. 1. 2025 byla výzva žalovanému doručena podle § 573 o. z., do 27. 1. 2025 měl žalovaný plnit a od 28. 1. 2025 je v prodlení podle § 1 958 o. z.Soud s ohledem na shora uvedené výrokem pod bodem I. tohoto rozsudku žalobě částečně vyhověl, když přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky odpovídající dosud nevrácenému bezdůvodnému obohacení žalovaného ve výši 34 999,22 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění ve lhůtě do 27. 1. 2025 prokazatelně v rámci předžalobní výzvy, ode dne následujícího, tj. od 28. 1. 2025 má tedy žalobkyně právo i na úrok z prodlení ve smyslu § 1970 o. z. ve výši vyplývající z ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013, a to s ohledem na počátek prodlení žalovaného (výrok I.).Zbývající nároky uplatněné žalobkyní soud zamítl, neboť vyplývají z neplatné smlouvy (výrok II.).O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, nepřiznal žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, neboť v řízení převážně úspěšnému žalovanému žádné náklady nevznikly (výrok III.).